Vložit nový příspěvek

31.3.2014 15:46 - .

Dobrý den, když si zaplatím tento měsíc časopis (který mám předlacený do tohoto měsíce), přijde mi hned další měsíc (v květnu) ? Díky za odpověď

1.4.2014 11:40 - © redakce

Ahoj, předávám informaci z vydavatelství: Ano, platba může proběhnout i ten samý měsíc, pokud to nebude po provedené distribuci, kterou zpravidla děláme kolem 24. dne v měsíci. Nejlépe, když stihneš zaplatit do poloviny měsíce (ve tvém případě do poloviny dubna). Hezký den! ;-) P.

31.3.2014 14:12 - Paty

Ahoj, chtela bych se na neco zeptat ohledne eucharistie a zpovedi. Co by se stalo, kdybych sla k prijimani s tezkym hrichem? Hrozi za to cirkevni trest, nebo se z toho staci s litosti vyzpovidat? A druhy dotaz: Vim, ze by se melo chodit castej ke zpovedi, ale mne je nekdy takove blbe tam dojit jen s lehkymi hrichy, zvast kdyz jsou to takove detske hrichy. Kdyz se nekteri zpovidaji ze zavaznych hrichu a ja tam jdu jen se vsednimi, tak si nejsem jista, jestli si o mne zpovednik nemysli, proc tam vubec chodim.

31.3.2014 16:35 - © P. Jan Balík

Milá Paty, jít ke svatému přijímání a přitom vědět, že jsem spáchala těžký hřích, je především urážka Boží lásky - tedy další těžký hřích (tzv. svatokrádež). Pochopitelně, že i takového hříchu je možné litovat a pak se z něj vyznat ve zpovědi a Pán Bůh ho rád odpustí. Jednoduše řečeno: lítost a zpověď je nutná po těžkém hříchu a je to jediná cesta z pekla. Ale doporučuje se chodit ke zpovědi i s lehkými hříchy - tedy často, pravidelně, nejlépe každý měsíc. Proč? Protože zpověď je svátost - tedy setkání s Ježíšem Kristem, který dává sílu do života, abychom mohli žít podle jeho Slova. Impregnuje nás proti hříchu a pokušení. Svátost eucharistie a svátost smíření lze proto nazvat "duchovní Redbull". Jinak řečeno: doma se neuklízí jen před Vánocemi a Velikonocemi, ale každý týden. Prachu je za týden vždy dost a dost. Naše duše je zašpiněna i lehkými hříchy. I když jsou malé, špína to je. Je jich také třeba litovat. Kněz bude jen rád, když uvidí, že někdo chápe, jak užitečné je chodit ke zpovědi.

29.3.2014 19:20 - houslistka

Ahoj IN! Jsem ta, která vám jednou psala, že potkala na houslové soutěži kluka do kterého se krátce zamilovala a teď píšu pokračování: náhodou (ač sem byla před ním strašně stydlivá) sme se bavili ve trojici (byla tam ještě 1 holka- jinak bych se nebavila :D) a spíš mluvila ta holka, občas on jí odpovídal a já se taky ale jen fakt občas :D zapojila. On na mě často koukal a bylo i blbýmu jasný, že se mu taky líbim. Taky si sedl vedle mě :D Ale mám takový zvláštní pocit, jestli si mám s ním vůbec co říct (je mi 15, mu 17- ale je jako můj brácha-16)- protože před klukama ve třídě sem drsná a nestydlivá a před ním vyměknu a ztatím řeč. Takže nevím, jestli je to vpořádku- myslíte, že se to někdy zpraví (budu před ním normálně nestydivá?) A kdyby mě náhodou požádal o tel.číslo- můžu mu nabídnout kamarádství- vypadá to, že je do mně taky zamilovaný- fungovalo by kamar. v zamilovanosti? A myslíte si, že mi ho dal Bůh do cesty schválně, i když nejspíš nebude věřící- ale je hodně slušnej. Děkuju za odp.- spíš sem se potřebovala vypovídat z otázek, který v sobě dusim.

31.3.2014 14:16 - © redakce

Milá houslistko, jsme rády, že zase píšeš ;-) Teď už je "diagnóza" jasná. Jsi do toho kluka zamilovaná - jak se říká - až po uši. K tomu přirozeně patří to, že se před ním stydíš a že si ho všímáš mnohem víc než ostatních. Sleduješ každý jeho pohyb (kam si sedl), přemýšlíš nad vším, co řekl, představuješ si, jaké by to bylo, kdyby ti dal telefonní číslo. Představy, pocity, domýšlení si. To všechno k zamilovanosti patří. Netvrdila bych jistě, že také ten kluk je do tebe zamilovaný, dokud ti to důrazně nenaznačí nebo neřekne sám. Protože, jak už jsem psala, když jsme do někoho zamilovaní, máme sklony si rychle domýšlet a vidět to, co bychom vidět chtěli. Takže možná není až tak důležité, jestli by kamarádství fungovalo, když jsou ona i on do sebe zamilovaní (v tomto případě by to šlo udržet u kamarádství jen velice těžko). Spíš bych se zaměřila na to, aby ses ty ze své strany snažila rozvíjet k němu kamarádský vztah a mohla ho tak víc poznat a třeba i zjistit, jestli i on cítí něco podobného k tobě. Zamilovanost je hodně silný pocit, ale věř tomu, že časem (nejpozději do 2 let) vyprchá a ty se před ním stydět přestaneš ;-). Myslíme na Tebe a přejeme, ať se Ti daří! ;-) P.

28.3.2014 17:10 - Diki

Ahoj IN! Máte na facebooku moc pěkné citáty :) Chtěla bych se zeptat, jestli jsou vaší tvorbou, nebo jestli je berete z nějakých stránek, případně z jakých - moc se mi líbí ;) Pěkný den! :)

31.3.2014 07:15 - © redakce

Ahoj Diki, citáty vyhledává naše produkční z různých zdrojů - knížek, kalendářů nebo třeba i na webu, ale pokaždé odjinud. Je to taková mravenčí práce a jsme rády, když můžeme slyšet (číst) o tom, že to někoho těší, povzbuzuje, dělá to někomu radost! ;-) Hezký den i Tobě! ;-) P.

28.3.2014 12:37 - Andrea

Ahoj IN. :-) jen mě tak napadlo, jestli byste nechtěli někdy do INu dát nějaký článek o herečce Keiře Knightley...mám ji ráda ve spoustě filmů. Tak mě to tak napadlo. Nebo ještě taky je skvělá herečka Andrea Kerestešová. Třeba nějaký milý rozhovor. Taky je fajn. :-)

28.3.2014 13:01 - © redakce

Ahoj Andreo, o Keiře zatím neuvažujeme, ale rozhovor s Andreou Kerestešovou už je naplánovaný. Tak snad se všechno podaří a budeš si jej moci přečíst. Hezký víkend! P.

28.3.2014 10:52 - z redakce

Ahoj holky, budeme rády, když si najdete několik minut na vyplnění tohoto krátkého dotazníku: http://www.survio.com/survey/d/Y0R7B2R9E9P0W3Y1K Výsledky se objeví v prázdninovém čísle. Hezký víkend! ;-)

27.3.2014 09:44 - Klárka

Dobrý den! K tomu umělému oplodnění. Vlastně nechápu, proč někdo něco takového vůbec dělá... Na světě je strašná spousta dětí bez rodičů, takže pokud někdo třeba nemůže mít děti, tak má velký "výběr", může dítě zachránit, dát mu rodinu (moji rodiče a sourozenci jsou pro mě nejdůležitější na celém světě). Je hodně opuštěných i malých miminek, takže pokud chce někdo miminko, může ho takto zachránit. Tak mi přijde trochu nesmyslné "vytvářet" takhle uměle další děti, když většina jich ani nikdy nevykoukne na tento svět. No, ale to je můj pohled na věc, ostatní se na to zřejmě dívají jinak, a nevadí jim to :-( To už je pak vážně spíš o hraní si na stvořitele... Dnes se pomodlím růženec (Maria byla koneckonců taky matka) za všechny nenarozené děti :-) Můžete také

27.3.2014 11:52 - © redakce

Ahoj Klárko, děkujeme za vzkaz, jsme rády, že nad tím vším přemýšlíš. Třeba Tvůj názor přinutí k zamyšlení i další čtenářky. Růženec je výzva! ;-) Krásný den z redakce. P.

26.3.2014 23:01 - zmatená

Milá redakce, děje se mi v životě něco z čeho jsem zmatená. Mám kamarádku, jmenuje se Lenka. Už delší dobu pociťuji, že je mezi námi něco více, než jen "obyčejné" přátelství. Myslím tím, že mi dá občas pusu na pusu a mě se to v tu chvíli líbí, ale pak si uvědomím, že to není správné. Občas se chytneme za ruce jako bychom tvořily pár. Pociťuji k ní lásku. Ale ne jako k bližnímu, ale jako ke člověku se kterým bych chtěla strávit zbytek života. Je to pro mne velice těžké, neboť vím, že je to nepřípustné. Ona není věřící, ale jednou jsem se jí se svými pocity svěřila a ona mi pověděla, že to cítí stejně, že mě miluje, ale přesto, nebo možná právě proto chápe, že pro mě jako pro křesťana je něco takového nepřípustné. Nicméně, ač se to snažím potlačit za všech sil a stále se usilovně modlím, stále k ní cítím něco, co bych mohla nazvat láskou (nikdy jsem nic podobného necítila k žádnému chlapci). Poraďte mi prosím, co mám dělat? Strašně ráda bych ji milovala, ale uvnitř vím, že nemohu.

27.3.2014 09:03 - © redakce

Milá zmatená, chápu, že Tě pocity, které prožíváš, zneklidňují. A děkuji za Tvoji důvěru, za to, že ses na někoho obrátila. Ve Tvém vzkazu chybí jedna důležitá informace, a to, kolik je Tobě a Tvé kamarádce let. Předpokládám, že zrovna procházíte obdobím dospívání. (Pokud je Ti více let a máš vážné pochybnosti o své sexuální orientaci, napiš nám na e-mail cizova@in.cz). Podle psychologů, kteří vycházejí ze zkušeností milionů dívek po celém světě, je úplně normální, když si dívka v dospívání najde blízkou kamarádku ("nejlepší", "na život a na smrt"), se kterou sdílí nejenom své zájmy, ale také své nejvnitřnější pocity. Odborně se této životní etapě říká "individuální izosexuální fáze" a nastává ještě před tím, než se u dívek vytvoří zájem o opačné pohlaví (než se začnou zajímat o kluky). Je také běžné, že se nejlepší kamarádky chytí za ruce nebo si dají pusu a zažívají při tom pocity, jaké později budou zažívat s kluky, muži. Protože je to všechno nové a vzrušující a všemu se vlastně "učí". Pro nás ženy je ve vztahu také důležitá citová blízkost --> to, že nám někdo rozumí a sdílí s námi naše přání, touhy, radosti i bolesti. Není proto divu, že dívky v tomto období mluví o svých kamarádkách, které všechno toto splňují, jako o někom, koho "milují"... Protože je jim spolu dobře, věří si, sdílí spolu všechno, co je potká a učí se poznávat své tělo a jeho reakce, emoce a také hodnoty, které jsou pro ně důležité a které budou dál v životě hledat a rozvíjet. Podle mě je tedy předčasné dělat nějaké závěry typu (nikdy se mi nebudou líbit kluci, moje chování je špatné apod.). Je málo pravděpodobné, že by se projevila homosexuální orientace u vás obou (přece jenom je homosexuálů v naší populaci jen malé procento a byla by to velká náhoda). Hlavně zůstaň klidná a prožívej tuto dobu jako součást svého života, buď vděčná za každý den, který prožiješ. Ber to tak, že máš skvělou kamarádku a ona zase tebe a děkuj za pevné přátelství, díky kterému můžete každá lépe poznat sebe sama. Nemá cenu se znepokojovat a trápit předem něčím, co může být nakonec úplně jinak. Měj(te) se moc hezky! P.

26.3.2014 22:52 - Janička

Ahoj, před chvílí jsem si pročítala vzkazy pro redakci a narazila jsem tam na velmi zajímavou diskuzi ohledně potratů. A tak mě napadl dotaz: Jestliže má matka nějaké zdravotní potíže (třeba se srdcem) a těhotenství by ji s velkou pravděpodobností mohlo zabít, je potrat možný aniž by to byl hřích?

31.3.2014 07:14 - © P. Jan Balík

Milá Janičko, vykonat přímé zabití dítěte v mateřském lůně je vždy těžký hřích. Podobně je přeci zabití nevinného člověka vždy zlem. Ale pozor. Může být matka v ohrožení života při těhotenství? Ano, může. V našich podmínkách velice odborné zdravotnické péče však je dost možností, jak matku podpořit a zachránit život obou. Dříve, když byla zdravotní péče méně dokonalá, více žen při porodu nebo po porodu umíralo. Daly život za své dítě. To je vrcholný akt lásky. V církvi máme i jednu svatou Janu Berettu Mollovou, která se v roce 1960, aby zachránila své dítě, rozhodla hrdinsky nepodstoupit léčbu, která ba její dítě ohrozila, a nakonec po porodu zemřela.

26.3.2014 22:32 - La Melissa

Dobrý večer, za pár týdnů mi bude 16 let, a poblíž zrovna probíhá příprava na biřmování, takže přemýšlím o tom, že tam začnu chodit. Ale to bych samozřejmě nebyla já, kdybych všechno hned nezačala rozebírat a řešit, takže hned přemýšlím o biřmovacím jméně :-) Jmenuji se Klára, a příběh svaté Kláry znám skoro nazpaměť, je to moje "oblíbená" svatá, a mě prostě nenapadá nikdo jiný, koho bych měla za patrona raději, než právě sv. Kláru. Tak se chci zeptat, jestli bych si mohla za patronku vybrat ji, když se jmenuji stejně jako ona? Popř. bych přijala její italské jméno, to se mi líbí ještě víc (Chiara) abych neměla dvě úplně stejná jména. Předem díky:-) (Bohužel zatím nesvatá) Klára

31.3.2014 07:12 - © P. Jan Balík

Milá Kláro, proč si vybíráme biřmovací jméno? Aby na nás někdo v nebi pamatoval více v modlitbách. Takže běžně míváme jednoho patrona ke křtu a dalšího si dáváme u biřmování. Ať je více těch, kdo se za nás přimlouvají, ne? Pochopitelně, že toto je takové lidské vidění. V nebi nám fandí všichni. Můžeš mít pochopitelně jednu patronku u křtu a tu stejnou u biřmování. Žádný problém. Nebo si zvol za patronku jinou Kláru (např. Chiara Luce Badano).

26.3.2014 16:03 - eMko

ještě jsem si vzpomněla na jednu věc :) nedávno jsme se ve škole učili o díle Dante Alighiera - Božská komedie. Učitelka nám ukazovala obrázek, jak si představoval peklo a očistec. Jelikož nejsem katolička a nevěřím v očistec, tak jsem moc nevěděla co si o tom jako věřící myslet... Pokud víte, o jakém obrázku mluvím, věříte, že to tak je, nebo už je to názor zamítnutý? děkuju :)

Strana: 1  <<  11 12 13 14 15 16 17 18 19  >>  568