Vložit nový příspěvek

30.12.2012 22:28 - Anežka:))

Ahoj holky nevite kde by se daly sehnat noty na tu krásnou skladbu??? http://www.youtube.com/watch?v=XfkffghZsTM
reagovat

31.12.2012 15:02 - Ajda

http://www.mojenoty.cz/index.php?page=sheets_download&cPage=1&composition=A Ahoj! Doufám že je to ono a pokud ne tak se omlouvám :)
reagovat

29.12.2012 03:51 - PPP

Ahoj Holky, když si tak čtu, jak se tu svěřujete, ulevím si a taky se svěřím, ikdyž nevím, jestli jsem tu správně, ale třeba mi poradíte. Chodím na vysokou a kamarádi říkají, že jsem anděl, ale pěkně střelenej. Mám být po kom! Tata přechodil pubertu :o) a mám pocit, že naša mama byla předlohou maminkdy v Ranči u zelené sedmy ;o) Taky jsem o sobě už slyšela, že nejsem nikdy smutná a pořád se směju, že ostatním zlepším hned na potkání náladu atp. Jenomže jak to tak bývá ti největší klauni jsou vlastně smutní lidé. Stejně tak i já. Těch důvodů je víc. Ve škole je to momentálně celkem na prd, ale možná se to zlepší, mám pocit, že mě doma nikdo nechápe, že mě nikdo neposlouchá. To druhé asi bude pravda. Kdykoli cokoli o čemkoliv řeknu, oznámím doma kdy kam jdu, kdy se vrátím, někdy i víckrát, nikdo si to nepamatuje, většinou ani neví, že jsem něco říkala. Ale hlavně, asi jsem se zamilovala. Možná jenom do představy o něm, ale asi už je to tak. Vidávám ho 1x týdně v kostele. Mši máme na 7:30, což jak musíte uznat, pro člověka, co chodí spát ve 3 je nekřesťanská doba, ale já vstanu ikdyž mám možnost jít jinam a později, pak mu řeknu ahoj, když kolem mě prochází a to je všechno. Když se na mě usměje, taju jako ledovec při globálním oteplování a ani si nedovedete představit, jak jsem se těšila na Vánoce. To si totiž jednou za rok podáme ruku a popřejem krásné svátky. Prosím poraďte mi co s tím. Je nějaký recept na odmilování?
reagovat

30.12.2012 01:14 - Arwen

Ahoj PPP, to, co popisuješ, se mi poslední dobou taky děje. Přijde mi, že na ostatní se sice usmívám a nedám na sobě nic znát, ale přijde mi, jako by mi nikdo nerozuměl. Protože svoje přátele mám strašně ráda, můžou se na mě spolehnout a kdykoli bych jim pomohla, kdyby to potřebovali. Ale necítím zpětnou vazbu od nich. Ale tímhle ti asi moc nepomáhám co :) jen jsem chtěla napsat, že nejsi sama, kdo to tak má. A že je to jen asi tím, že ty lidi stojí při nás, jen to nevíme a kdybysme je doopravdy potřebovali, tak by nám určitě pomohli. A teď ohledně toho kluka. Nechápu tu tvoji poslední otázku...Odmilování? Proč? Na světě je strašně málo lidí, kteří nás zaujmou jen svým vzhledem, pohledem, charismatem, pokud to platí i o něm, byla by škoda to nechat jen tak. Strašně moc lidí si myslí, že jejich sny se nemůžou splnit jen proto, že jim to přijde nereálné. A vlastně to ani tak nereálné není. Mně samotné se stalo, že jsme na sebe vždycky jen tak koukali a mně to přišlo strašně nereálný, a pak jsem se od něj dozvěděla, že jsem se mu taky líbila. Třeba tohle není tvůj případ, to já vážně nemůžu vědět, neznám tebe ani jeho. Ale nemáš vůbec co ztratit. Pro začátek zkus třeba jen k tomu Ahoj něco prohodit. A jen tak mimochodem pozdrav je to nejtěžší na celým seznamování, pokud už se zdravíte, jste na velice dobré cestě :) Tak pak dej vědět, jak to dopadlo.
reagovat

3.1.2013 08:49 - Ada

Ahoj, mě se občas stává, že o mě pár lidí řekne, že se pořád směju a mám dobrou náladu, což mě většinou hodně naštve, protože vím, že taková nejsem a že v noci ještě hodinu a víc probrečim. Hlavní důvod je, že si myslim, že mě nikdo nechápe. V jiných případech to většinou bývá pubertou, ale to asi není tvůj případ. Nevím, jak bych ti mohla poradit já. K tomu odmilování, se kterým teda vůbec nesouhlasím, ale někdy je potřebné, jsem našla něco tady na stránkách http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/diagnoza-zamilovanost-gnp.htm Kdybs hledala někdoho, kdo by ti pomohl, zkus Elišku http://www.web4teens.cz/ :-) Měj se hezky......
reagovat

3.1.2013 16:34 - Anonymka

Takže... :-) Směj se dál ! To, že jsme někdy smutní to znám. Prostě je mi smutno, ale ostatní tím nechci zatěžovat a tak se usmívám a tak. Ve skutečnosti bych brečela jak želva, ale když mám tu možnost tak to nejde. Prostě nemůžu brečet. A tak si pustím nějakou veselou písničku, připomínám si hezké chvíle a třeba to co pro mě Ti lidé, kamarádi a rodiče už udělali. Někdy, když Bůh dá, tak to pomůže a dostanu lepší náladu. Ale někdy to prostě nejde. Atak si pustím písničku smutnou, abych se vybrečela. Brečím, většinou večer, a ráno je to lepší. Musím se z toho dosta nějakým způsobem. A recept na odmilování nehledej. Může to být ten pravý, kterého Ti Bůh schválně postavil do cesty. A v tvém věku je to pravděpodobnější, než v mém (je mi čtrnáct a zamilovala jsem se do o osm roků staršího kluka, taky se na něj usmívám, snad nikdy jsme spolu nemluvila, když mám někam jdu a nechce se mi, řeknu si, že by tam mohl být a hned jdu, dívám se na něj tak nápadně, že si musí myslet, že jsem úplně šílená :-) a to já jsem-do něho :-) ) a přesto to nevzdávám. Pokus se s ním nějak seznámit. Nějak vykoumej kam chodí, jak se jmenuje, tam kam chodí třeba jdi s kamarádkama nebo s někým, že až se potkáte nebude to tak nápadné. A dál dělej šílené věci, rozradostňuj ostatní, protože v bibli se píše, že kdo si myslí že je chytrý je u Boha blázen, tak buď trochu blázen a budeš u Boha oblíbená. Zpívej si, jako by nikdo neposlouchal, tancuj, jako by se nikdo nedíval, miluj, jako by si nikdy nebyla zklamaná a hlavně buď sama sebou! Držim palce Vysokoškolačko :-)
reagovat

28.12.2012 15:54 - Anička

Ahoj holky, chtěla bych se s váma podělit o takový zažitek nebo spíše řečeno zkušenost.Myslela jsem si že zalhat občas nevadí.Když jsem jednou neměla kamarady.Naštvali se na mě kvuli nejake blbosti.Tak jsem si zacala vymyslet takovy pribeh ze mam nemocne koleno a ze musim na operaci protoze kdybych na ni nesla tak bych sla v 50 letech na invalidni vozík..Dále jsem si to ,,vylepšovala´´ tím ze se ta operace delala jen dvakrat na svete a ze jednou se povedla a ten clovek na vozík neusel a podruhy se ta operace nepovedla a sel na vozík hned.lhala jsem dale u hodne lidem pak na to ale prisla moje mamka a mela jsem problem.Musela jsem se vsem omluvit a par lidi se mnou uz nekamaradi.Jenze po delsi dobe me to koleno zacalo bolet doopravdy a zjistilo se ze mam nejakou drobnou vadu.Kvuli me lzi mi to ale uverili jen nejlepsi nova kamaradka.omlouvám se za nejake pravopisne chyby.Prosím nedelejte stejne chyby jako ja.Hodne krasnych dnu Anička
reagovat

27.12.2012 17:35 - Rachel

Ahoj holky :) Donedávna si mě můj spolužák absolutně nevšímal, ale zhruba před měsícem (možná víc) se o mě najednou začal zajímat, bavit se se mnou, psát mi... Pořád říká, že jsme jenom kamarádi a říká mi jeho little sister, ale taky mi někdy píše, že jsem hezká apod. Nevím jak to mám brát... asi ze srandy :P Ale teď po mně chce, abych mu poslala fotku, že: speciální jen pro něho. Nevím jak to mám brát. Všichni si myslí, že spolu chodíme a mamka mi říká, že jsem naivní, že nevidím, že se mu líbím... Ale proč mi teda pořád říká jenom jeho kámoška? Co si o tom myslíte vy?? Nevím přesně co k němu cítím, za 1. je to spolužák a za 2. není věřící... :P BTW je mi 15 ;) Předem děkuju! ;)
reagovat

3.1.2013 16:45 - Anonymka

Nevím co myslíš tím, že je to spolužák. To přece vůbec nevadí. To jestli je věříci? Myslím, že k Bohu bys ho dovedla. ALE! To bys měla vědět jestli ho máš ráda. Když říká, že jste kamarádí, třeba se ho zkus zeptat jestli fakt jen kamarádi. Vím, že je to těžké, ale nějak by to snad šlo. Nebo řekni vážně, že jste jenom kamarádí a jestli ho máš ráda, to už Ti asi neporadím. Třeba ho nějak popíchni :-) Taky se modli, aby si dobře poznala jestli je to ten pravý. Já si myslím, že v pubertě máme ještě trovhu zaslepené oči, ale jsou ty takový, kteří jsou spolu už od základky. Taky si myslím, že kdyby si ho měla ráda, tak to víš. No...hodně zdaru
reagovat

27.12.2012 12:18 - :(

Holky prosím potřebuju pomoct. Máme si do školy najít básničku a hned po prázdninách jí budem recitovat a já už jí hrozně dlouho hledám a nemůžu najít nic co by šlo dobře recitovat a bylo by to úměrně měmu věku. Chodím do prváku. Prosím pomizte mi :(
reagovat

31.12.2012 00:18 - Ajda

Ahoj Arwen! Chtěla bych Ti moc poděkovat za tvoji odpověď která sice nesměřovala mně ale moc si mi pomohla. Poslední dobou jsem opravdu hodně uvažovala nad jednou věcí která nemá ani trochu nic společného s tím cos tu řešilas ty a ppp. To ale ani trochu nevadí. Takže asi níž bys chtěla otevřela jsi mi oči. DĚKUJU :)
reagovat

27.12.2012 16:16 - Anulli

Ahoj, newim sice, jestli se Ti bude libit, ale me se hrozne libi a taky jsem ji recitovala. Tady mas na ni odkaz: http://ourstories.stmivani.eu/7-basnicky/ukryj-medvidku-tajemstvi/ Napsala ji: Karolína Seemannová Tak snad se bude libit:)
reagovat

27.12.2012 16:52 - hledám básničku

My taky budem v lednu recitovat. Jsem na tom stejně.
reagovat

27.12.2012 16:52 - pajka

ahoj :) Pro mě jednoduchá otázka. K.J.Erben tam jich je spoustu hezkých
reagovat

28.12.2012 20:31 - sovicka

Ahoj, hele já dřív recitovala od Seiferta konkrétně ze sbírky Maminka..nekterý jsou fakt krásný a zrovna mně se učily dobře....zkus to ;)
reagovat

2.1.2013 10:57 - Veru

Tuhle mám moc ráda ;) https://zuch.signaly.cz/0811/robert-frost-nezvolena-cesta
reagovat

25.12.2012 22:42 - Terka

Ahojte holky, často se svými rodiči mívám neshody okolo přespávání u svého nevěřícího kluka. Jsme na tom takto, že u sebe přespáváme jen vyjímečně např. po plese, po půlnoční nebo jiných akcích, kam jdeme společně a končívají pozde v noci, takže je pak špatná a nebezpečná doprava domů. Dvakrát jsem byla na víked u jeho rodiču a jinak se setkáváme pouze přes den. Jde pouze o přespání a nic jiného. Rodičum se ale i toho nelíbí. Jak to vidíte vy? Byly by jste na straně mých rodíčů nebo to vidíte jako já? Děkuju za odpovědi :).
reagovat

27.12.2012 17:26 - Pajka

Ahoj! Můj názor je takový že by tě neměl zajímat můj názor. Podle mého bys měla zajít za rodičema a promluvit si s nimi. Žádný zvýšený ton hlasu žádné hádky jen si s nimi vážně promluvit proč si co a jak myslíš proč máš takový názor a pozorně vyslechnout i své rodiče. Třeba zjistíte že máte dost podobný názor jen jste nikdy nenechali toho druhého domluvit. Tím nechci říct že to tak bude a určitě se připrav na to že spíše ne. Ale pokud chceš opravdu slyšet můj názor tak tady ho máš. Já si myslím, že pokud se svým klukem jste se jednohlasně shodli že spolu nic mít nechcete a on na tebe nenaléhá tak to nic špatného není. Kdybych byla tvoje matka tak v takovou chvíli kdyby vážně nehrozilo že mezi vámi dvěma nic nebude tak by pro mě bylo důležitější tvoje zdraví a že cesta domů by byla pro tebe mohla být nebezpečná a zůstat u tvého přítele není. Mě to sice přijde zbytečné ale pokud nespíte každý v jiné místnosti bylo by dobré to domluvit s přítelem aby jste tak spali. Pro tvé rodiče to bude určitě důležité. Věř mi. Pomodli se aby ses s rodiči nějak víc nepohádala a promluv si s nimi. Pro ně bude důležité už jenom to že tobě není jedno co si oni myslí.
reagovat

27.12.2012 19:55 - Lucie

Já bych byla rozhodně na straně rodičů. Můj taťka by pro mě radši dojel ebo došel, než aby mě nechal spát u mého kluka. A svým dětem bych to taky nedovolila. Navíc, pokud máš věřící rodiče, asi jim úplně není jedno, že chodíš s nevěřícím a bojí se o tebe...něco jiného bych asi brala, kdyby byl z velké dálky a byl by u nás na víkend, ale jinak...dávám za pravdu rodičům
reagovat

27.12.2012 20:54 - wiky

Ahoj, já si o tom myslím, že to není špatná věc,ale vy sami musíte vědět jak doopravdy je.Moji rodiče mě to nikdy nezakazovali mám přítele už skoro 4 roky a v jednom pokoji spolu spíme.Dost mi ale vadí, jak církev tohle soudí,že by se to nemělo atd...já třeba mám kluka co je na vozíku a potřebuje pomoc.....v noci třeba doprovodit na WC atd.Takže aj když jedem na dovolenou tak objednáváme pokoj spolu.A stalo se nám,že i přes jeho zdravotní stav se na mě někdo dívá skrz prsty....Což mě mrzí,ale někdy je to opravdu moc složité.
reagovat

Strana: 1  <<  182 183 184 185 186 187 188  >>  595