| Ahoj Lucie,
myslím si,že vidíš věci až moc jednoduše. Většina holek tu debatuje právě proto, že přibližně zná názor církve, ale teprve se ho snaží pochopit.
Dokud jsem byla sama bez přítele taky jsem jednoduše odsuzovala všechny, kteří se před svatbou dávají unést svými vášněmi, natožpak ty, kteří spolu před svatbou spí. Přišlo mi jasné, že až budu já větší tak zůstanu 100% čistá a svatá. ALE. Ve vztahu to funguje jinak (teď mluvím o trvalém vztahu, který směřuje k manželství- když už vám není třináct ani patnáct, ale třeba dvacet). Začneš zjišťovat, že i když jste oba věřící a i když máte svoje zásady, není všechno černobílé. musí se hledat hranice. nelze jednoznačně říct, co je dobré a co už je špatné. v každém stadiu vztahu je to jinak. Touha je zdravý projev člověka. a mám-li odpovědět na tvou otázku tak, ano je to tak těžké, je těžké si tyto věci odepřít. Věřím, že Bůh vidí do každé situace a ví jak to my myslíme a jak se my snažíme ho milovat i když padáme do hříchu. On vidí každou naši snahu a upřímnost. A pokud některá z nás nevydrží do svatby a ze slabosti zhřeší, určitě to nedělá jako výsměch Bohu. Není to její projev vzpoury Bohu, nebo schválnost, nechce Bohu nic diktovat. Je to lidská slabost pro kterou má Bůh pochopení. TEDY, i já jsem zastánce sexu až po svatbě, snažím se to vydržet, jen už vím, že to není tak jednoduché a rozhodně nikoho neodsuzuji. Naopak obdivuji všechny holky, kterým to není jedno, tyto věci řeší, snaží se najít pravdu, snaží se vydržet v čistotě, mluví o tom problému se svým partnerem, modlí se aby jim Bůh v tomto všem pomohl a aby byly silné. Protože i když to taková holka nakonec nevydrží, Bůh ji 100% miluje a neodsoudí. Ona totiž žije svůj život opravdově a upřímně s Bohem. Zdarec vám všem ;) |
