Nový příspěvek - Holky sobě - IN!

- prázdniny jako výzva
- 5 předsudů o věřících
- pomoc, mám problém

Opravdový přítel je ten, kdo ti nabídne ruku a dotkne se tvého srdce.

Odpověď na příspěvek: Ahoj Holky, když si tak čtu, jak se tu svěřujete, ulevím si a taky se svěřím, ikdyž nevím, jestli jsem tu správně, ale třeba mi poradíte. Chodím na vysokou a kamarádi říkají, že jsem anděl, ale pěkně střelenej. Mám být po kom! Tata přechodil pubertu :o) a mám pocit, že naša mama byla předlohou maminkdy v Ranči u zelené sedmy ;o) Taky jsem o sobě už slyšela, že nejsem nikdy smutná a pořád se směju, že ostatním zlepším hned na potkání náladu atp. Jenomže jak to tak bývá ti největší klauni jsou vlastně smutní lidé. Stejně tak i já. Těch důvodů je víc. Ve škole je to momentálně celkem na prd, ale možná se to zlepší, mám pocit, že mě doma nikdo nechápe, že mě nikdo neposlouchá. To druhé asi bude pravda. Kdykoli cokoli o čemkoliv řeknu, oznámím doma kdy kam jdu, kdy se vrátím, někdy i víckrát, nikdo si to nepamatuje, většinou ani neví, že jsem něco říkala. Ale hlavně, asi jsem se zamilovala. Možná jenom do představy o něm, ale asi už je to tak. Vidávám ho 1x týdně v kostele. Mši máme na 7:30, což jak musíte uznat, pro člověka, co chodí spát ve 3 je nekřesťanská doba, ale já vstanu ikdyž mám možnost jít jinam a později, pak mu řeknu ahoj, když kolem mě prochází a to je všechno. Když se na mě usměje, taju jako ledovec při globálním oteplování a ani si nedovedete představit, jak jsem se těšila na Vánoce. To si totiž jednou za rok podáme ruku a popřejem krásné svátky. Prosím poraďte mi co s tím. Je nějaký recept na odmilování?
	UPOZORNĚNÍ: Tato diskuse je moderována. Nový příspěvek není zobrazen ihned po vložení. Redakce IN! si tak vyhrazuje právo nezveřejnit příspěvky obsahující vulgární nebo protizákonný obsah.
Nick: Napište číslem šest set šedesát dva: