Ahoj, nesnaž se dělat něco, jenom proto, že to dělají ostatní. To, že něco dělají ostatní automaticky neznamená, že je to správné. Jistě, mít rád druhého je pěkná věc, jenže dneska to média prezentují jinak než Bible. Chodit s někým není nic špatného, pokud se to děje v rámci desatera, ale k tomu je třeba dozrát. Člověk v tomto věku se vyvíjí, utváří si názory. Proto uč se, rozvíjej dary, které ti Bůh dal, zajímej se o dění kolem sebe i ve světě a povídej si o tom, co tě zajímá s kamarádkami, s rodiči,... zajdi s nimi na nějaké akce (večer mladých, setkání mládeže, do kina, na koncert,...). Jestli se ti někdo líbí, udržuj s ním jen kamarádský vztah, do 20 let máš na chození času dost. (Nebo déle, pokud bys chtěla jít na VŠ. Jistě, dá se studovat a zároveň s někým chodit, nebo žít v manželství (v časopise "Milujte se!" jsem četla článek, kde autorka píše, že to se symptotermální metodou zvládá), ale přijde mi to šíleně náročné zvládat se učit, psát seminární práce a ještě mít čas na přítele/manžela případně na miminko ( symptotermální metoda není 100%), které potřebuje neustálou péči.Vůbec si nedovedu představit, že bych to zvládla.) Do té doby se možná do něj zamiluješ až po uši, nebo naopak odmiluješ. Určitě se modli za toho, kterého máš mít ráda.
Když jsem byla v Tvém věku, s nikým jsem nechodila a nijak toho nelituji. V brožurce Láska pod lupou (http://www.prectene-knihy.cz/871-laska-pod-lupou-ladislav-simajchl.html)jsem četla, že tak jak se člověk chová k rodičům, tak se bude chovat k manžel/ce/ovi a můžu potvrdit, že je to pravda. |