| Ahoj! K těm vánočním dárkům pro děti z dětských domovů: většinou se akce jmenuje jako strom radosti pro děti z DD nebo nějak podobně, je jich totiž několik po celé ČR a pravidla bývají přibližně stejná. Jde o to, aby děti, které nežijí ve vlastní rodině dostaly o Vánocích nějaký pěkný dárek. Ale zároveň jejich domov na ně dostává státní dotaci, ze které mimo jiné platí dětem i dárky a je na řediteli (nebo i jiné pověřené osobě), kolik peněz vyčlení na výplaty zaměstnancům, kolik na oblečení anebo dárky pro děti. Děti tudíž nějaké dárky obdrží (napíšou si, co chtějí a vychovatel jim to podle rozpočtu koupí - nemají překvapení). Problém je jinde: možná ti něco říká slovo (materiální) deprivace. Tyto děti jsou v DD mimo jiné proto, že se o ně rodiče nedokázali postarat natolik, že děti byly ohroženy na životě; tedy ne proto, že neměly značkové oblečení, ale proto, že měly jen to, co měly na sobě a ve skříni žádné. Takže ty děti se nenaučily jako malé mít věci a být za ně zodpovědný a teďka v domovech jsou dané taxy a podle těch se vychovatelé řídí (např. mohou mít body za úklid nebo chování a čím víc bodů, tím víc výhod, jako např. vyjímečné vycházky nebo dárek pro skupinu navíc). Navíc se vychovatelé střídají, a když jim končí směna tak prostě jdou domů (když to přeženu, tak mají děti rádi od 12 do 20, kdy jsou v práci). Tím chci říct, že je cennější než koupit dárek za 500 Kč nějakému anonymnímu dítěti, které nikdy neuvidíš a které ten dárek možná do Nového roku rozbije a vyhodí, koupit dárek nějakému děcku v tvém okolí, jehož rodiče nemají na to, aby dostalo něco nového. Prostě dáš dárek konkrétnímu dítěti a budeš se pak moct mít radost z toho, že i ono má radost :). A když nechceš, aby tě vvědělo, od koho to je, tak mu to pošli tajně :). Ale co je nejcennější je vztah: já nekupuju dětem z děcáků dárky když je neznám, ale mám možnost se s nimi setkávat, tak spolu jdem třeba do kina a pokecáme a oni vědí, že za mnou můžou přijít, že mi můžou napsat na FB, když mají problém nebo i jen tak, ale je pochopitelné, že ne každý se k těm dětem dostane (i ony sami jsou dost uzavřená skupina).
Abych to shrnula: je lepší koupit dárek konkrétnímu odstrčenému nebo chudému dítěti ve svém okolí, než kupovat něco dítěti, které v životě neuvidíš ani o něm nic nevíš (ale dosvědčuji, že se dárky k dětem dostávají).
A abych nevypadala jako kdosi, kdo o problematice "Vánoce v domově" nic neví, tak vím: moji rodiče jsou asi 16 let pěstouni - mám sourozence, které si moji rodiče vzali k sobě z dětských domovů a pracuji jako asistent-dobrovolník v SKM CDB Pardubice, což je organizace, která se stará o vstup dětí z ústavů do života. To, co jsem tady o vánocích a dárcích v domově napsala je jen hrubá a krátká zpráva, je to složitější problém, který by vydal přinejmenším na dvě čísla časopisu. |
