Nový příspěvek - Holky sobě - IN!

- prázdniny jako výzva
- 5 předsudů o věřících
- pomoc, mám problém

Opravdový přítel je ten, kdo ti nabídne ruku a dotkne se tvého srdce.

Odpověď na příspěvek: ahoj katko!Tak na tohle ti odpověďet můžu.Protože stím mám zkušenost.Chodím s klukem který jen a vozíku a já jsem zdravá.Je pravda,že jsem z toho ze začátku měla strach a nebyla jsem si vůbec jistá,ale když jsem byla sním tak jsem si sním rouměla jak se žádným klukem.Tak jsem si řekla,že to prostě zkusím i když jsem věděla,že mu tím třeba ublížím. Taky ale musíš uvědomit,že to bude trochu jiný vztah než budou mít tvoje kamarádky s klukama,protže ty sním nebudeš moct jít třeba na discotéku nebo někam jinam protože to nemusí být bezbarierové a nebo mu to nemusí dovolit zdravotní vztah a nebo taky rodiče.Musíš si taky uvědomit,že on bude na těch rodičích víc závislý než ty a oni o něj budou mít větši strach než mají tvoji rodiče o tebe a ještě když tady píšeš,že není na vozíku od malička. Taky zálleží na tom jestli to že je na vozíku je jen jeho jeden zdravotní problém a nebo jich má více.A taky jestli třeba z toh vozíku může vztát a muže třeba trošku chodit a nebo se naopak bez něj neobejde a co zvládne atd...Možná ti tohle příjde jako zbytečné řešit.Ale je to důležité protože ty to zvládneš bez cizí pomoci ale on tu pomoc bude potřebovat a měla by jsi zvážit jestli budeš ochotná mu v tom pomáhat ať teď třeba po tu dobu co spolu budete chodit a nebo po dobu celého života když se vezmete.Taky mu budeš muset být hodně velkou oporou, protže můžou někdy přijít velmi těžké chvíle,ale to podle do každého vztahu. Taky musíš počítat stím co na to okolí rodiče atd....chce to moc velkou odvahu protože ne vždycky tě každý pochopí..Třeba moji rodiče když se to dověděli,že chodím s klukem co je na vozíku tak mi ho rozmlouvali,ale já si za něj bojovala a dalo by se říct,že jsem si to tak trochu vybojovla.Už se stím nějak smířili a zvykly si na to.A když k nám dojede na návštěvu tak se sním už normálně baví.Dalo by se říct,že se to už naučili:)protže spousta lidí se s takovíma lidma né že nechce bavit ale neumíto a má z toho strach.A nebo naopak ti ty rodiče můžou být velkou podporou. tak jak rodiče tak i kamarádi tě nemusí pochopit. UŽ kolikrát jsem si od kamarádů vyslechnout jak se já kvuli němu musím omezouvat a další ještě třeba horší věci které mě pak děsně mrzeli. Ale třeba jak rodiče tak kamarádi to možná špatně nemyslí jen budou mít o tebe strach a ty jim musíš dokázat,že to pro tebe není trápení ale radost. Ale zase na druho stranu aspoň co můžu já říct mě ten vztah hrozně dál a dává.Uvědomila jsem si díky němu tolik věcí které bych ani možná s nějakým zdravím klukem si nikdy neuvědomila.Třeba to,že člověk si myslí jak má všechno atd..Ale stačí jeden okamžik a najednou muže být uplně všechno jinak. Je pravda,že už hodněkrát jsem měla chuť se na všechno vykašlat a prostě ukončit ten vztah protže byli někdy fakt velmi težké chvíle páč ten kluk sterým chodím já tak to,že má ten vozík není jeho jediný zdravotní problém a už jsem si kolkrát říkala,že tohle nezvládnu.Ale pak když jsme spolu a třeba jen se tak procházím a povídáme nebo jdem spolu do kina.A já vidím,že on mě má doopravdy rád,že to semnou myslí vážně,že mě jen nevyužívá ,že umí ocenit to co pro něj dělám,že si toho váží aatd...a nebo i on mě je podporou když já mám nějaký problém.tak vím že to cenu má. Neboj určitě do toho vztahu příjdou i krásné chvíle kdy ti bude uplně pěkně a budeš mět pocit,že teď ti už nic nechybí atd...a ty budeš ráda,že ho máš stejně jako jsem ráda já:)Pokud ho máš fakt ráda a i když jsi nejsi jistá tak do toho běž protže podle mě to jinak nezjistís....přeji ti hodně štěstí a ať vám ten vztah vydží co nejdéle.Kdyby jsi někdy chtěla pokecat tak klidně napiš ICQ a pokecám ráda měj se krásně...
	UPOZORNĚNÍ: Tato diskuse je moderována. Nový příspěvek není zobrazen ihned po vložení. Redakce IN! si tak vyhrazuje právo nezveřejnit příspěvky obsahující vulgární nebo protizákonný obsah.
Nick: Napište číslem pět set osmdesát jedna: