Vložit nový příspěvek

11.12.2012 08:20 - © redakce

Milá Ei, očistec není místo, jak si ho možná mnozí představují, ale je to stav. Očistcem prochází člověk, který zemře v Boží milosti (v pokoji s Bohem a s lidmi), ale potřebuje se ještě očistit, než se může zahledět na Boha tváří v tvář. Podobný pocit jako v očistci prožil svatý Petr, když na něj Kristus pohlédl poté, co ho Petr zradil. Víme, co následovalo - Petr se hořce rozplakal. Takový očistec čeká většinu z nás v okamžiku naší smrti. Pán na nás s láskou pohlédne a my pocítíme sžíravý stud a lítost kvůli svému zlému nebo "pouze" neláskyplnému jednání. Teprve po této očisťující bolesti budeme schopni se setkat v nezkalené nebeské radosti s jeho milujícím pohledem. To, že takový stav existuje a že se tedy i modlíme za zemřelé, vyplývá např. z Mt 12,32 - nebude mu odpuštěno ani v tomto, ani v budoucím věku. Tedy i po smrti je možné nějaké očištění. Proto se ujal ihned na začátku církve zvyk, modlit se za zemřelé a tím jim pomáhat přímluvnou modlitbou. Z redakce ti přejeme krásně prožitý advent! ;-) P.

9.12.2012 01:24 - Danila

Ahoj :-) dneska jsme ve spolču probírali okultismus a bylo řečeno, že do něj patří i baňkování. Je to pravda? Já si myslím, že baňkování je dobré a uvolňuje svaly. Je možné, že to někdo dělá jinak a vyhledává body na těle pomocí "energie," ale já mám zkušenost s pokládáním baněk na zatuhlé svalstvo. Co si myslíte vy? Díky za odpověď

10.12.2012 17:35 - © redakce

Ahoj Danilo, děkujeme za zajímavý dotaz. Baňkování je jednou z technik alternativní čínské medicíny, kterou odpradávna vužívali nejrůznější léčitelé a to už samo o sobě něčím "zavání". Jak říká jeden můj známý kněz: "Raději si s těmito věcmi vůbec nezačínat, nezahrávat. Ve všem "čertovina" být nemusí, ale my často sami nepoznáme, kde je a kde není." Takže je jistější svěřit se do rukou lékařům nebo fyzioterapeutům - odborníkům. P.

8.12.2012 10:39 - niki

ahoj In! trápí mě malé jakoby oděrky z vnitřní strany malých stydkých pysků. u gynekologa jsem nikdy nebyla a vím, že teď bych si určitě musela dost dlouho počkat, než by mě někde objednali. nevíte o co by mohlo jít? nějaká pohlavně přenosná nemoc asi nepřipadá v úvahu, když jsem ještě panna. ale před několika měsíci mě přítel dráždil rukou i pusou- může to být tím? docela to bolí, hlavně když sedím. mám to něčím mazat, nebo sypat zásypem?

10.12.2012 10:06 - © redakce

Ahoj Niki, jediné, co ti můžeme poradit, je zajít si na odborné vyšetření ke gynekologovi. Přes internet tě nedokáže vyšetřit ani největší odborník. Takže překonej strach a co nejdřív se objednej - není dobré to odkládat a už vůbec ne si ordinovat nějakou vlastní léčbu a dělat ze sebe "pokusného králíka". Myslím, že tě lékař/ka vyšetří přednostně, pokud máš konkrétní a navíc bolestivý problém. Přejeme brzké uzdravení! P.

6.12.2012 21:27 - Anka

Ahoj IN! Chtěla bych se na něco zeptat. Je hřích, když si třeba stáhu zdarma nějaký program z internetu, a pak místo koupeného lincenčního čísla zadám lincenční číslo, co jsem vyhledala opět na internetu? Není to krádež? Nevím si s tím rady...

10.12.2012 10:10 - © redakce

Anko, zdravíme Tě z redakce. V tomto případě platí: pokud program používáš např. pro studijní účely (tedy účely soukromé), a program byl navíc ke stažení zdarma, nemusíš si s tím lámat hlavu. Jiná věc by byla, kdybys program použila pro účely komerční. V tom případě by bylo nutné si licenci zaplatit. P.

5.12.2012 21:10 - Ančí

Ahoj In! Jednou jsem byla na mši svaté ve starokatolické církvi. Zaujalo mě, že jejich kněží, i přesto že jsou ženatí, proměňují chléb a víno. Chtěla bych se zeptat, jestli je i zde přítomen Pán Ježíš, nebo není. Moc děkuji za odpověď.

7.12.2012 09:12 - © P.Jan Balík

Milá Ančí, zda je kněz v celibátu nebo je ženatý nemá vliv na to, zda proměňuje nebo ne. Důležité je, aby byl skutečně biskupem vysvěcen na kněze. Kněze nedělá celibát, ale svátost kněžství, kterou mu uděluje biskup modlitbou při kněžském svěcení. V katolické církvi je obvyklé, že žijí kněží v celibátu, ale ne všichni. V katolické církvi existují u některých skupin věřících i jiné zvyklosti. Tak například řecko-katolíci se ženit mohou. Jsou to katolíci, kteří slouží mši podle východního způsobu (podobá se mši pravoslavných). A jak je to se starokatolíky? Tam je to dosti svízelné. Tato církev sice má v názvu katolická, ale od katolické se ve skutečnosti odtrhla koncem 19.století. V této církvi existují kněží, kteří byli vysvěceni na kněze, ale někteří zřejmě kněžské svěcení nemají. Proto není vždy jisté, zda starokatolický kněz proměňuje.

3.12.2012 20:23 - čtenářka

Ahoj, chtěla bych se zeptat kdy vyhlásíte výsledky soutěže o parfémy, u čtenářek, které si zaplatily předplatné časopisu za listopad.

4.12.2012 08:56 - © redakce

Zdravíme tě z redakce ;-) Výsledky se objeví na našem webu během tohoto týdne. Hezký den! P.

3.12.2012 17:17 - Kikuš

Zdravím,můžu se zeptat na něco,co nechápu? Kolem sebe slýchám,věci o Ježíšově dalším návratu. Já to nechápu.Co to znamená? Znamená to ,že se Ježíš narodí znovu někomu jinému??A je to vůbec možné?Je možné aby byla nějaká druhá Panna Maria??Děkuji za odpověd a omlouvám se,že můj dotaz zní možná trapně..

5.12.2012 07:58 - © P.Jan Balík

Milá Kikuš. O Ježíši Kristu víme, že se narodil (zázračně, dívce Marii), byl ukřižován a vstal z mrtvých. To se odehrálo přibližně v letech 0 - 33 našeho letopočtu. O Ježíši věříme - na základě jeho slov, zázraků a hlavně zmrtvýchvstání, že je Božím Synem, jedna osoba z Boží Trojice. Bůh a člověk zároveň. To je fantastické, že? A víme o něm, že nás lidi má rád. A co je tedy jeho druhý příchod na zem? Písmo píše: "Tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou" (Lk 21,27); a po Ježíšově nanebevstoupení anděl říká apoštolům: "Tento Ježíš, který byl vzat od vás do nebe, přijde zase právě tak, jak jste ho viděli, že odchází do nebe." (Sk 1,9). Znamená to, že Ježíš Kristus přijde tedy znovu. Jeho druhý příchod nebude již takový, jaký byl jeho první (narodil se ze ženy). Ale bude to příchod slavný, mocný, kdy se celému světu ukáže, že je to Pán celého světa a vesmíru. Jeho druhý příchod si můžeme představit tak, že se objeví v doprovodu andělů a že ho lidé na celé zemi uvidí. Tento okamžik bude zároveň koncem světa. Pak bude poslední soud a pro spasené v nebi (kéž bychom mezi nimi byli i my) nastane neustálá radost z toho, že budou s Ježíšem. Proto se často o příchod Božího království modlíme - třeba ve mši. Vlastně bychom se na konec světa měli těšit a denně se na něj připravovat svou modlitbou a láskou k druhým lidem.

3.12.2012 17:07 - zvědavá

Dobrý den,chtěla jsem se zeptat na článek z listopadového čísla vyloupené zlatnictví.Zaslala jsem odpověd (která podle mě je správná) rozluštění mělo být v dalším čísle,jenomže já jsem ho tam nenašla. Taky je možné ,že jsem si ho nevšimla.Děkuju za odpověd....

4.12.2012 12:55 - © redakce

Ahoj, řešení najdeš v prosincovém čísle na straně 23, úplně vpravo dole ;-) P.

2.12.2012 13:52 - Aneta

Ahoj IN!, chtěla jsem se zeptat jestli může žena, která bere hormonální antikoncepci chodit k svatému přijímání?

5.12.2012 07:57 - © P.Jan Balík

Milá Aneto, Tvoje otázka je důležitá, ale zároveň i složitá. Snad budu srozumitelný. Hormonální antikoncepce (jako každá další - přerušovaná soulož a kondom) je vážným (těžkým) hříchem proti manželské lásce - tedy proti 6. přikázání. O hormonální antikoncepci víme, že je u ní možnost i toho, že se jejím působením oplodněné vajíčko (tedy už embryo - nový život) neuhnízdí v děloze matky a tedy dojde vlastně k nevědomému usmrcení života. Proto je třeba počítat i s tím, že hormonální antikoncepce je také proti 5. přikázání. (Nitroděložní tělisko a pilulka po styku mají přímo jako cíl usmrcení nově se rozvíjecího života. Jsou také proti 5. i 6.) Z toho, co jsem řekl, vyplývá, že žena, která bere hormonální antikoncepci, by k svatému přijímání chodit neměla. Proč? Žije ve vážném rozporu s Bohem a s řádem, který Bůh vložil do člověka - jedná proti 6. i 5. přikázání ve vážné věci. Co má žena, která bere hormonální antikoncepce, dělat? Pokud je to jen trochu možné, měla by se svým manželem hovořit, studovat, modlit se a změnit postoj a přestat ji užívat. Je velice důležité si uvědomovat, že se jedná nejen o její, ale stejně tak o manželovu záležitost. Manžel hřeší stejně vážně!!! Ani on nemůže ke svatému přijímání. Mají-li takoví manželé dobrou vůli (například oba dva uvěřili v Ježíše a připravují se jako dospělí na křest, a tedy poznávají Ježíše a jeho lásku), snažil bych se jim vysvětlit Boží záměr s lidskou láskou a doporučil bych jim naučit se kvalitně metody přirozeného plánování rodičovství a žít podle nich (s periodickou zdrženlivostí). Pokud by manželé odmítli změnit svoji špatnou praxi, pak by nešlo, aby chodili k přijímání. Co když bude žena rozhodnuta, že přestane hormonální antikoncepci užívat, a muž jí v tom bude bránit a za každou cenu bude proti? Musím říci, že to by byla veliká obtíž. Žena by musela dělat vše proto, aby ji přestala brát. Avšak mohu říci, že jsem se ve svém kněžském životě s takovým tvrdým případem nesetkal. Spíše je mužům úplně jedno, jakou antikoncepci žena užívá. Často řekne muž své manželce: dělej, jak chceš, ale dítě nechci! Taková žena pak bude mít možnost zvolit jinou antikoncepci, která nebude alespoň s rizikem zabití klíčícího života. Bude to stále špatné a složité, ale aspoň nebude riziko usmrcení embrya. Udělala alespoň něco. Bůh jistě vidí její dobrou snahu. Taková žena se bude za svého manžela modlit, snažit se ho mít více ráda a to tak, aby si toho všiml. Třeba s Boží pomocí dojde i manžel k tomu, že změní své názory a postoje a společně přijmou život s periodickou zdrženlivostí, která vede k skutečně hluboké lásce. Někdy se stane, že i v takovémto manželství dojde k proměně. To je pak krásné a povzbuzující. Takoví lidé pak mohou začít prožívat svoji lásku úplně nově. Dost často jsou v těchto otázkách lidé i kněží velice benevolentní. Ale nezáleží na našem názoru, ale na tom, jak celou záležitost vidí Bůh, o kterém věříme, že hovoří i ve své církvi - především ústy papeže. Proto je třeba nazvat hřích hříchem, obrátit se, žádat Boha o odpuštění a o sílu. Jen takto se nakonec dospěje k tomu, co je v Božích očích správné a dobré a co uvádí do hlubokých rozměrů lidské lásky. Kdo se obrátit nechce a setrvává ve svém hříchu, ten není připraven na to, aby Boží lásku a odpuštění přijal. Proto někteří lidé nemohou do doby, než se změní ve svém srdci, přistupovat k svátosti smíření a svatému přijímání. Bolestné v takovýchto otázkách bývá to, že lidé mají své názory a nedají si námahu s tím, aby pochopili to, co říká Ježíš ve své církvi. Prostě se uzavřou ve svých názorech a dál nestudují. A materiálů je hodně: doporučuji: lpp.cz http://teologietela.paulinky.cz/ Je velice pěkné, že se ptáš a hledáš na své vážné otázky odpovědi. Ať ti to vydrží po celý život. P. Jenda

1.12.2012 14:05 - Majka

Ahoj IN! Prosím o radu. Je mi 17 let. Ve víře jsem vyrůstala od malinka, protože mně k ní vedla mamka(taťka je nevěřící). Vždy jsem víru brala jako samozřejmost a svátost smíření jako takovou "očistu". V poslední době se ale začínám od Boha a od víry nějak vzdalovat a ke svátosti smíření mám takový názor, že je to v mém věku zbytečné, protože s takovými "hříšky" co dělám já má problém každá moje vrstevnice... Vůbec netuším, co se to se mnou děje a proč se to děje, protože jsem se k víře nikdy takto nestavěla. Když jsem se s mým pocitem svěřila mamce, řekla, že už to ode mně nikdy nechce slyšet a ať prý čtu Bibli. Já si ale myslím, že čtením Bible se to nezlepší. Chtěla bych víru vnímat jako dar, ale opravdu nevím jak.. :-( Proto prosím o nějakou malou radu, která by mi mohla pomoci... Předem děkuji za přečtení a za odpověď :-)

4.12.2012 10:00 - © redakce

Ahoj Majko, díky za zprávu a za důvěru. Víš co? Je dobře, že tohle vůbec píšeš, že o tom přemýšlíš, že se pokoušíš najít řešení...už to je známka toho, že Ti víra a Tvůj postoj k ní není jedno, a to je super... Určitě taky sama víš, že svátost smíření ani v Tvém věku není zbytečnost, i když se Ti to někdy zdá nebo "máš ten pocit"...v žádném věku není člověk bez hříchu, a to i přes to, že třeba nehřeší přímo těžce anebo si připadá stejně nebo dokonce méně hříšný než ostatní...Nejen tady, ale obecně se dá říct, že je chyba se srovnávat s ostatními, ať už se svými vrstevníky nebo kýmkoliv. To, že si třeba připadáš na stejné úrovni nebo i lepší než druzí, neznamená, že nemůžeš být ještě lepší:-) a tak i když jsi třeba nezhřešila těžce, svátost smíření je vždycky na místě (samozřejmě s lítostí i nad těmi malými "hříšky" a s touhou polepšit se), a to jako cesta ke stálému zlepšování se, zdokonalování se, hledání cesty a přibližování se Bohu...Když k ní budeš chodit pravidelně (většinou se doporučuje zhruba jednou za měsíc) a upřímně, budeš pořád blíž Bohu...A víš, co to znamená? Že budeš po kousíčkách šťastnější a šťastnější, i když to třeba nebudeš prožívat v nějaké euforii:-) A víš co ještě? Říká se, že kdyby člověk občas nezapochyboval, snad ani není věřící - víra je totiž víra, od slova věřit, ne vědět.. A věř, že sem tam pochybuje každý...O tom, jestli má smysl chodit do kostela a ke svátostem, modlit se, číst Bibli, o něco se snažit...ale když člověk zatne zuby a zkusí to nejhorší vydržet, většinou pak s úlevou a radostí může konstatovat: ano, má to smysl! A to největší (nebo jediný) v životě! Důležité je si uvědomit (a uvědomovat si to pořád znova, protože život je běh na dlouhou trať), že nemůžeme stavět jenom na svých pocitech - určitě už jsi sama zkusila, že jsou hodně pomíjivé a mnohdy těžce nespolehlivé:-) Někdy je k zbláznění se přes takové krize (ve víře, ve vztazích nebo kdekoliv) přenést, ale snad nic není krásnější než VĚRNOST...a ta (tak jako v manželství) znamená, že si neděláš jenom cokoliv, na co máš chuť, co Ti zrovna přijde vhod nebo na co se cítíš...ale že i v době, kdy nevidíš na krok dopředu, se budeš snažit být druhému blízko...v tomto případě je ten druhý Bůh a můžeš mu být blízko tím, že přese všechno budeš pravidelně chodit na mši a ke svátostem, budeš (jak radí maminka:-)) číst Bibli, modlit se a učit se mít ráda druhé. Věřím, že když to budeš dělat, časem znovu poznáš, že víra je v životě něco centrálního, do čeho se musí jít buď naplno anebo radši vůbec...a že když do ní jde člověk naplno, dějí se zázraky!! A pak bude Tvoje víra ještě o stádium výš - o stádium překonané krize. Každý člověk se totiž jednou musí pro Boha celým srdcem rozhodnout - i když je věřící od malička, a možná tím spíš. To Ti moc přeju...a taky to, abys dál přemýšlela o svém duchovním životě, měla oči i srdce otevřené a ptala se na to, co Tě trápí, i lidí, kterým důvěřuješ, a hlavně Pána:-) Ať Ti žehná!! Marta+

29.11.2012 19:42 - cammie

Dobrý den. Vím, že máte krásná trička, kabelky... v eshopu a tak mne napadlo, jestli byste nezařadili do svého sortimentu propisku s nápisem "Nejlepší kaplan" nebo tak něco. Myslím, že by to byl krásný vánoční dárek

Strana: 1  <<  78 79 80 81 82 83 84 85 86  >>  568