Vložit nový příspěvek

19.4.2013 16:29 - Lilian :)

Ahoj IN! :) Asi se moje otázka ztratila.. Nebo nevím :) Ale ptala jsem se na váš názor ohledně francouzského polibku v dívčím věku 14-15 a chlapeckém 16-17.. Jak se na to koukáte vy? Já mám se svým přítelem hranice dané :) A máme v tom jasno, ale váš názor bych vážně ráda věděla. Vím, že jste už několikrát psali, že jde o konkrétní dvojici a jaké hranice si stanoví. Ale jak by jste se zachovali vy? Myslíte, že člověk si více užije "líbání" až v pozdějším věku a je zbytečné s tím začínat teď? Jakýkoliv poznatek k tomu mě potěší :) Děkuju.. :)

22.4.2013 08:26 - © redakce

Ahoj Lilian, otázka se neztratila, neboj. Jenom jsme teď v redakci připravovaly setkání čtenéřek, takže jsme na odpovídání na dotazy neměly tolik času. Ale ráda na tvoji otázku odpovím. Z vlastní zkušenosti vím, že v období dospívání člověk objevuje nové, do té doby nepoznané věci. Nikoho bych proto neodsuzovala za to, že začne chodit s klukem v mladém věku a "vrhnou se" hned na "francouzáky". Mladý člověk totiž většinou vůbec neví, co takový polibek udělá s jeho tělem, teprve začíná svoji tělesnost (sexualitu) objevovat. Jiná otázka je, zda vůbec začínat s někým chodit ve 14-ti letech. V dnešní době se nám mládí trošku natahuje. Začíná být běžné, že se studuje vysoká škola, která trvá čtyři, pět, někdy i šest let. Když spolu dva začnou chodit před maturitou a chtějí to táhnout, že se vezmou, tak je proti lidské přirozenosti vydržet ve všem, co vidíme jako ideál (třeba v tom, že začneme s intimním životem až po svatbě). První vztah většinou (zvlášt v dnešní době) nebývá vztahem posledním. Člověk se při něm hodně učí. Troufnu si říct, že spíš než toho druhého poznává při prvním vztahu často sám sebe. Často pak takové vztahy končí bolestnými rozchody, ale i to k životu patří. Důležité je, aby si z toho holka/kluk odnesli do života nějaké poučení. Já jsem si po prvním takovém rozpadlém vztahu uvědomila, že jsme se s klukem sice pořád líbali, ale neměli jsme si vůbec co říct. Že bez komunikace to nefungovalo. Je zvláštní, že i tohle moje "zranění" Bůh dokázal krásně použít. Po nějaké době jsem našla kluka, který byl také pošramocený z předchozích vztahů, kdy zašli se svou holkou v oblasti sexuality poměrně daleko a vztah nevydržel. A jasně jsme si hned na začátku chození řekli: "Začneme s tělesným kontaktem pomalu, není kam spěchta. A žádné "francouzáky"". Věděli jsme už oba, k čemu to vedlo. Znali jsme už svoje těla docela dobře a věděli, že je lepší pokušení předcházet než si s ním zahrávat. Výsledek? Po letech spolu se máme rádi čím dál tím víc. Nijak nás to neochudilo, i když to někdy nebylo jednoduché, naopak! (Hlavně kluk v tomhle musí mít jasno, protože je to pro něj mnohem těžší). Namísto dlouhého líbání, kdy člověk bojuje sám se sebou a pořád v sobě řeší, jestli "tohle ještě může" a "tohle už ne" a "co když jsme zašli moc daleko", máme teď čas na vzájemné poznávání nejen po tělesné stránce, ale také po duševní. A to je pro vztah hodně důležité. Poznávat se rovnoměrně ve všech oblastech - tělesné, duševní a duchovní (třeba společná modlitba apod.). Usilovat o štěstí toho druhého. I při líbání si občas položit otázku, jestli se s ním líbám jenom kvůli sobě, protože z toho mám JÁ dobré pocity nebo proto, že mu tím vyjadřuju, jak moc JEJ mám ráda a chci, aby byl šťastný. Tímpádem je i stanovení pomyslných "hranic" jednodušší. Člověk se už neptá "Kam ještě můžeme zajít?", ale místo toho si řekne: "Protože ho mám ráda, nebudu ho zbytečně provokovat, dráždit." Chce to nebát se o svých pocitech před tím druhým otevřeně mluvit. Ale také to předpokládá určité zkušenosti, které člověk čerpá většinou v mladším věku. Takže - jaký je náš názor na líbání takhle mladého páru? Samozřejmě je můžeš napomenout, pokud někoho pohoršují na veřejnosti, ale líbání jim stejně nezakážeš. Je dobré se za ně modlit, protože není samozřejmé, že se z této zkušenosti do budoucna poučí. Pokud jsou to tvoji kamarádi, zkus je zapojit do různých akcí, aby měli možnost poznat se i ve větším společenství lidí a nezůstávali závislí jenom sami na sobě. To, jestli jejich vztah vydrží do budoucna, nevíme. A také nevíme, co všechno nás jednou posílí a co nás naopak zlomí. Někdy i to, co nás zlomilo, se pro nás později stane posilou. Špatná zkušenost je také zkušenost. Myslíme na tebe, tvého kluka i na ten pár, o kterém píšeš. Abyste dokázali vnímat krásu jeden druhého, vzájemně se obohacovali a nebáli se spolu mluvit i o svých zraněních, ať jsou jakákoli. Hezký den! P.

19.4.2013 12:09 - Della

Ahoj milá redakce :) Taky teď budu dělat přijímačky na gympl, jsem na konci devítky. A dost se bojím, že to neudělám, jsem takový ten stresující se typ, a to velký. Hlavně to bude nejhorší v ten den, bojím se toho, že úplně zpanikařím nebo že mě strach úplně zaslepí, jestli víte jak to myslím :) A pak to můžu docela dost zkazit. Mohli byste mi prosím poradit, jak bych mohla ten stres aspoň trošku zmírnit? Kdybyste na mě také trošku mysleli v modlitbě, byla bych opravdu hodně vděčná. Moc vám děkuju a mějte se hezky ;)

22.4.2013 08:55 - © redakce

Ahoj Dello, pro uklidnění: Stres a napětí k důležitým zkouškám patří, dokonce mírná hladina stresu způsobuje, že nám to rychleji myslí. ;-) Je ale jasné, že čeho je moc, toho je příliš a je potřeba se snažit strach a stres trochu potlačit. Jak na to? Důležitá je dobrá příprava na zkoušku. To je víc než polovina úspěchu a pokud ses poctivě učila, není proč zbytečně zmatkovat. Ráno v den zkoušky začni modlitbou, třeba si najdi v Bibli nějaký žalm, tam jsou moc hezké myšlenky pro krizové situace ;-) Nebo řekni jenom vlastními slovy něco ve smyslu: "Pane, vidíš, jaký mám strach, prosím, pomoz mi ho překonat." Pokus se nasnídat, rozhodně není příjemné, když tě při zkoušce ruší tvůj kručící žaludek :) nebo máš žízeň a nemůžeš se kvůli tomu soustředit na to, co píšeš. Opakuj si, že jste všichni na stejné lodi a nejsi sama, kdo se bojí. I když se třeba ostatní budou tvářit suverénně, určitě jim není jedno, jak zkoušky dopadnou. Když dostaneš zadání do ruky, snaž se najít takovou otázku, u které víš jistě odpověď. U té začni. To znamená, že se nemusíš sesypat z toho, když hned nevíš odpověď na první, druhou nebo další otázku. Přeskoč je, nic se neděje. Později se k nim vrátíš. Byla by škoda zaseknout se na nějaké složitější otázce a kvůli chybějícímu času neodpovědět na to, co opravdu víš. Správné rozvržení času je u zkoušek důležité. Když na něco odpovíš správně hned na začátku, povzbudí tě to. Potom se už s klidnější hlavou můžeš "vrhnout" na složitější otázky. Stresu se nezbavíš úplně, ale tohle jsou záchytné body, které ti pomůžou se uklidnit a koncentrovat. Držíme pěsti a myslíme v modlitbě! Budeme rády, když nám napíšeš, jak zkoušky dopadly! ;-) P.

18.4.2013 13:09 - Monča

Ahoj IN! V pondělí a úterý mě čekají přijímačky na gymply. Mám celkem strach. Prosím, myslete na mě při modlitbě :)

19.4.2013 08:29 - © redakce

Ahoj Moni, budeme na tebe myslet i během setkání čtenářek - neboj se! Až budeš vědět výsledky, napiš nám, jak jsi dopadla ;-) P.

16.4.2013 14:59 - Marky

Ahoj, na schůzce jsme si chtěly malovat na plátěné tašky a jestli se nepletu, tak na setkání mám být workshop malování na tašky, nebo byl minulý rok, to si nejsem jistá. Mohla bych se zeptat, kde se dají plátěné tašky bez potisku sehnat a za jakou cenu? Případně mohly bytste to zjistit od organizátorek kurzu? jakými barvami na ni malovat- tisknout? Díky :-)

23.4.2013 10:38 - © redakce

Ahojky Marky, tašky se dají koupit v potřebách pro tvoření, možná i ve větších galanteriích. Dají se také sehnat i v internetových obchodech s hobby. Cena se pohybuje kolem 40 korun, podle velikosti. Ale je lepší, když vám je některá šikovná maminka ušije. Budete mít velikost přesně podle představ :-) Na malování na látku jsou speciální barvy nebo voskovky na textil.(Dají se koupit i třpytivé či neonové barvy). Musí se vždy zafixovat teplem. Takže žehlička je nutná. Detaily dokresluju gelovou konturou na textil. Je lepší než fixa na textil - nerozpíjí se. Ať se vám dílo podaří :-) Majka

15.4.2013 21:36 - paprika

ahoj redakce,chtela bych vas poprosit o modlitbu za nasi babicku,ktera jde zitra na operaci nadoru,ktery ma na mozku,takze je to hodne narocne.diky moc :)

16.4.2013 08:32 - © redakce

Na babičku si určitě v modlitbě vzpomeneme. I na celou tvoji rodinu. Vyprošujeme hodně síly, pokoje a trpělivosti. P.

13.4.2013 23:00 - ?

Milý IN mám takovou hloupou otázku tak mi to prosím ppromiňte ale mamky jsem se na to ptát nechtěla. Je mi 15 s pořád jsem tam dole vlhká.........nevím čím to je. Nevíte to? Je to normální?

15.4.2013 09:45 - © redakce

Ahoj, v období dospívání je normální, že bývá vaginální výtok intenzivnější. Souvisí to s tvojí přeměnou v ženu. Pokud bys pociťovala svědění, pálení nebo měl hlen nepřirozenou barvu (tedy jinou než průhlednou až lehce bělavou), objednej se na vyšetření do gynekologické ordinace (nezapomeň o tom říct mamce, i když se stydíš s ní o těchto věcech mluvit. Je to možná nepříjemné, ale pamatuj, že se není vůbec za co stydět. Přece jenom ještě nejsi plnoletá a rodiče by měli o návštěvách lékařů vědět. A kdoví? Třeba i mamka měla podobné problémy, když byla mladší a dokáže ti poradit také. A i když to na sobě nedá třeba znát, určitě ji tvůj projev důvěry potěší). V případě, že to jediné, co ti vadí, je pocit vlhkosti, vyřešíš to tím, že si pořídíš v jakékoli drogerii intimky, které vlhkost pohltí. Hezký den z redakce ;-) P.

13.4.2013 20:22 - naty

Ahoj, Zajímal by mě váš názor na hudbu ERA. Nevím jak zjistit, jestli jsou texty písní takzvaně "v pořádku". Tento styl se mi líbí, ale nevím, jestli to není nějaká podivná a třeba i nebezpečná slátanina. Když se na wikipedii píše, že to má cosi společného s New age. Úplně nejradši bych slyšela názor o.Kodeta :D ale je mi jasné, že to není možné. Díky moc, za vaši odpověď. Opravdu si vážím toho, že tady s námi ztrácíte čas ;)

17.4.2013 07:42 - © redakce

Ahoj Naty, asi nejde přímo napsat, jestli je kapela ERA je "špatná" nebo "dobrá". Každopádně jejich hudba vychází z hnutí New Age, které se s křesťanskou vírou neslučuje, i když (mimo jiné i) z křesťanství určité prvky přejímá. A to je jedno z výstražných znamení. Zamysli se, jaké pocity v tobě tato hudba vyvolává a v jakých situacích ji posloucháš. Pokud jsou to chvíle, kdy se cítíš smutná, sama, máš vztek a potřebuješ ho ventilovat, potřebuješ se uklidnit nebo naopak chvíle, kdy tě napadají věty typu "kašlu na všecky", "nechte si svoje názory, já si zalezu do svého pokoje a pustím si skvělou hudbu" apod., já osobně bych tuhle kapelu poslouchat přestala. Už z toho, že si kladeš otázku, jestli je ta hudba "v pořádku", je vidět, že tvoje svědomí ti možná říká "neměla bych to poslouchat, je to nazpívané zvláštním jazykem a vyvolává to ve mně rozporuplné pocity." Z vlastní zkušenosti vím, že je vždycky lepší vzdát se jedné (i když oblíbené) kapely než se vzdát pokoje v srdci. Tak přeju, ať se vždycky v životě dokážeš rozhodovat pro to, co vede k pokoji, nejenom při volbě hudby ;-) P.

12.4.2013 13:32 - Klárče

Milá redakce, mám dotaz, chci se zeptat jestli existuje nějaká stránka nebo něco jiného kde bych mohla zjistit jak si malovat řasy nebo nebo oči celkově, prostě kde bych se dozvěděla co mě slušíí. Už delší dobu mě to trápí. Je mi 14 a už se chci sem tam namalovat..problém je v tom že mě příjde že mi nic neslušíí a asi ani nevím jak si např. řasy namalovat...když si namaluji řasy vypadám nepřirozeně, jako mrkací panenka...nemáte nějaký typ na nějakou stránku nebo nevíte jetli existují i salony kdy by mě poradili? Chápu že je to zvláštní dotaz, ale děkuji za každou nepatrnou radu...hezký den :-)

15.4.2013 09:08 - © redakce

Ahoj Klárče, přímo konkrétní stránku neznáme a i kdyby existovala, žádná webová stránka tě nenaučí dívat se na sebe jako na krásného a jedinečného člověka (a to jsi i bez malování!). Základem (ještě předtím, než začneš s malováním) je učit se přijmout sama sebe takovou jaká jsi a pracovat na tom, aby ses měla ráda. To je běh na dlouhou trať a právě v období dospívání si ujasňujeme, kdo jsme a hledáme své "já". Někdy to holky začnou řešit obráceně - začnou se nejdřív malovat, aby se líbily druhým i samy sobě a teprve pak se "nějak přijmou". Ale je otázka, zda se potom opravdu mají rády takové jaké jsou nebo jenom ten obrázek, iluzi, kterou si o sobě vytvořily v mysli... Malování a postoj, který máme my holky samy k sobě, spolu úzce souvisí. Znám hodně holek, které používají jenom řasenku a lesk na rty a přesto působí jako krásné, spokojené holky. Tajemství jejich úspěchu je v tom, že se líbí samy sobě takové, jaké jsou - i se všemi nedokonalostmi, které má každá z nás. Samozřejmě můžeš najít různé návody jak se malovat (třeba na youtube), ale pozor na to - často je tam vkládají holky ve tvém věku, které si různé tipy na líčení vymýšlejí samy bez ohledu na to, zda jsou zdraví prospěšné nebo ne. A nebo jsou to videa, u nichž je hlavním cílem propagece konkrétní kosmetické značky. Dnes je běžné, že se holky začínají malovat už v hodně mladém věku, ale my si myslíme, že ve 14 ti to ještě opravdu není nutné. Rozhodně o nic nepřijdeš, když ještě počkáš a tvé pleti a očím to jenom prospěje, když je nebudeš od mládí zatěžovat spoustou makeupu (byť sebepřírodního), řasenky, linek a očních stínů... Pokud i přesto chceš začít s malováním, je lepší, než na sebe nez rozmyslu naplácat všechno, co ti přijde pod ruku, začít postupně - třeba nejdřív jenom s řasenkou, příp. tužkou na oči a očními stíny. Na pleť používej raději čisticí prostředky než make-up, ve tvém věku bývá ještě problematická a make-up a pudr ji zbytečně zatěžují a přispívají k ucpávání pórů. Podle toho, co píšeš o vzhledu "mrkací panenky" máš asi řasy dostatečně tmavé a dlouhé i bez líčení. Nebo děláš tu chybu, že si maluješ i řasy na spodním víčku, což ke vzhledu mrkací panenky přispívá. Nebo jsi typ mojí sestřenice, která má tak dlouhé řasy, že si je vůbec malovat nepotřebuje a vypadá, jako by denně používala řasenku ;-) Pokud znáš nějakou starší holku, která se už několik let maluje a které věříš, zkus se poradit s ní. Přejeme ti krásné (už konečně) jarní dny! ;-) P.

11.4.2013 19:43 - Amy

Ahoj, mám takový dotaz ohledně evangelíků. Často se setkávám s tím, že proti nám "něco" mají (jako že uznáváme papeže, svaté apd...) a berou nás, jako "divné"... Já je takhle neberu, protože poslouchám americké evangelické skupiny a moc se mi líbí jejich hudba a texty, ale přesto nevím jaký mám mít ohledně evangelíků názor a jak se k nim stavět. Děkuju za odpověď.

12.4.2013 22:14 - © P. Jan Balík

Milá Amy, všimla jsi si správně. Proti katolíkům lecko něco stále má. Někdy je to jistě právem, protože nežijeme evangelium dokonale, nemilujeme druhé a nejsme prostě věrni Pánu Ježíši. Ale mnohdy je to proto, že sám Ježíš řekl: "Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen" (Mk 13,13). Církev provází celou její existenci nepochopení, nepřijetí a osočování, pronásledování. Mezi katolíky a evangelíky - tedy křesťany, následovníky Ježíš - se již dlouhou dobu rozvijí vztah porozumění a neosočování. Není to ale snadné, protože nejsme ještě zdaleka plně jedno. Když se z jejich strany dočkáš osočování, pak je dobré si uvědomit, že je to zbytečné a už zastaralé. Dnes je spíše vhodný postoj: pojďme si o tom, co nás dělí popovídat; žijme společně to, co můžeme, prohlubujme vzájemné vztahy. A ještě jedna inspirace. Když se setkáme s osočováním, někdy stojí za to začít studovat a lépe pochopit, proč věří katolíci to a to. Prostě lépe se v naší víře orientovat. Mnohdy námitky od evangelíků bývají, že nejsme v některých věcech podle Bible. Ale studium krásně ukáže, že víra katolíků se od Bible skutečně odvíjí.

10.4.2013 20:46 - Majka

Ahojky, můžu se zeptat: Panna Maria porodila aniž by se ji poškodila panenská blána? Jak malý Ježíšek vyšel ven? To, že byla panna z hlediska morálního - že neměla pohlavní styk, je mi jasné, ale jak mohla být technicky panna při i po porodu? Dokonce je to dogma. Děkuji za odpověď:)

12.4.2013 17:56 - © P. Jan Balík

Milá Majko, církev od počátku věřila, že Panna Maria počala bez spolupůsobení muže - tedy zázračně - z rozhodnutí, ze zázraku, který způsobil Duch svatý. Věřila vždy také v to, že Maria zůstala pannou i během porodu a po porodu. I když se stala z rozhodnutí Boha a ze zázraku, který Bůh způsobil, matkou, přesto žila ve svém životě opravdu v celibátu. Nikdy se ale neřešila přímo otázka, jak to bylo s panenskou blánou z fyziologického hlediska. Lze si to vysvětlit například takto: Kristus vystoupil též ze zapečetěného hrobu, sluneční paprsky prochází sklem. Jednoduše řečeno: Ježíš byl počat zázračně, i když se podrobil běžnému lidskému růstu pod srdcem matky. Mohl tedy být klidně porozen také částečně zázračně.

Strana: 1  <<  62 63 64 65 66 67 68 69 70  >>  568