Vložit nový příspěvek

4.7.2013 08:44 - © redakce

Milá Ádo, v článku o homosexualitě je jasně uvedeno, že současná medicína homosexualitu za poruchu ani nemoc nepovažuje, s čímž se ztotožňujeme. Nikde jsem v něm nenašla tvrzení, že bychom se měli k homosexuálům chovat jako k lidem s vážnou nemocí. Možná máte na mysli větu, kdy jsou lidé s homosexuální orientací PŘIROVNÁVÁNI k lidem s vážnou nemocí, kteří mají (podobně jako gayové a lesbičky) komplikovanější život v tom, že nemohou uzavřít odpovědné manželství (takové, které je spojené se zplozením dětí a jejich výchovou, v němž pohlavní akt slouží k předávání nového života). V článku je dále napsáno, že bychom se k homosexuálům měli chovat citlivě a s úctou. Tedy nikoli jako k lidem s vážnou nemocí. Snad je mé vysvětlení pochopitelné. Za nedokonalou formulaci, která vás zmátla, se omlouváme, věřte, že článek nebylo jednoduché dát dohromady, zvláště, když jsme konfrontovali pohledy tří lidí. Přejeme vám pokojný den a celé léto. P.

2.7.2013 19:51 - Elizabeth

Ahoj IN!. Nemám moc zkušenosti s měřením a nákupem podprsenek. Hledala jsem vše na internetu, ale nejsem si moc jistá. Jak se mám změřit? Dívala jsem se také v různých obchodech, jak se tam ta velikost píše. Jsem z toho trochu mimo. Pomůžete mi prosím? Chtěla jsem se někoho zeptat, třeba mamky nebo kamarádky, ale trošku se stydím..:) Děkuji!

3.7.2013 20:34 - © redakce

Ahoj Elizabeth, je dobře, že se na to ptáš, protože výběr správné podprsenky je základ. Pokud zvolíš správnou velikost, předejdeš tak bolesti zad a zbytečnému namáhání ramen. V první řadě se musíš změřit, a to hned dvakrát. 1) Změř si obvod hrudníku pod prsy - svlékni se, vezmi krejčovský metr, hezky se narovnej se vydechni (výdech je důležitý!). Metr veď vodorovně tak, aby horní stranou přiléhal těsně ke spodní části prsou. Číslo, které jsi zjistila, si zaznamenej. 2) Posuň metr výš a změř obvod přes prsa (tak, aby se metr dotýkal bradavek). Příliš metr neutahuj a snaž se, aby byl ve vodorovné poloze, aby výsledky měření byly co nejpřesnější. Opět si výsledné číslo zaznamenej. Další kroky: 3) Od čísla, které jsi naměřila jako obvod prsou, odečti výsledek měření obvodu pod prsy (např. 76 - 65). Získáš tak číslo, podle kterého určíš velikost košíčku. 4) Od obvodu pod prsy odečti 5-10 cm tak, aby ti vyšlo číslo končící číslicí 0 nebo 5. Získáš tak velikost obvodu, "zad". (Podprsenky jsou totiž vyráběny většinou z elastického materiálu a každá se časem trochu vytáhne. Při výběru proto dbej na to, aby podprsenka k tělu přiléhala těsně a "nevylézala" na zádech směrem vzhůru, když např. zvedneš ruce nahoru. Proto je dobré volit raději o menší obvod.). Číslování podprsenek je dvojího typu. Běžnější a více užívaná je kombinace obvodu pod prsy (v cm) + velikost košíčku - označovaná písmeny abecedy (např. 70 D). Druhý způsob číslování vyjadřuje konfekční velikost + velikost košíčku (např. 34 C). Pro lepší přehled uvádím vysvětlení, jaká konfekční velikost odpovídá jakému obvodu: 60=28, 65=30, 70=32, 75=34, 80=36, 85=38, 90=40. Takže např. velikost 70 B = 32 B apod. Vraťme se teď zpět k výběru podprsenky. Máš zapsána 2 čísla. Nejprve se podívej na velikost zad (obvod prsou, od kterého jsi odečetla přibližně 5-10 cm ). To je první číslo, na které se budeš soustřeďovat v obchodě (60, 65, 70, 75, 80, 85, ... případně si jej převeď na konfekční velikost - viz výše). Teď se podívej na druhé číslo (rozdíl obvodu prsou a obvodu pod prsy). Mělo by se pohybovat v rozmezí od 1 cca do 20 cm. Na základě následující stupnice si vyber velikost košíčku: 0 - 2,5 cm = A, 3 - 5,5 cm = B, 6 - 8,5 cm = C, 9 - 11,5 cm = D, 12 - 14,5 cm = E (DD), 15 - 17,5 cm = F (E), 18 - 20,5 cm = G (F). Na závěr ještě několik tipů pro správné zkoušení podprsenky: Podprsenku si oblékej v předklonu a po narovnání se se snaž rukama umístit prsní tkáň do košíčků tak, aby kostice lemovala ňadro po celé jeho délce a žádná jeho část "nečouhala" ven. Pokud prsa nejsou v dolní části celá zakrytá, zvol větší velikost košíčku. Neboj se vyzkoušet více typů podprsenek, číslování nemusí vždy přesně odpovídat uvedeným parametrům, některé firmy se mohou trochu lišit. Novou podprsenku zapni vzadu na nejvolnější háček. Pokud mezi zapínání a záda vložíš víc než 3 prsty, zvol menší obvod. Jen tak bude podprsenka plnit svou funkci (držení prsou) a zátěž nebude spočívat na ramenou. Přejeme ti, abys vybrala správně a vyhnula se zdravotním problémům způsobených používáním nevhodné podprsenky! P.

1.7.2013 18:45 - Mariánka

Dobrý den milá redakce, je mi 18 a řeším takové 2 otázky ohledně sexu po svatbě. Chci určitě čekat na své poprvé až po svatbě, ale mám takové dva dotazy ohledně tohoto tématu. První je, že se bojím, že až budu dospělá a na vztah připravená, tak si říkám, jestli vůbec najdu nějakého kluka/muže, který by také čekal až po svatbě. Říkám si, jestli takoví kluci vůbec ještě jsou. Přijde mi, že je teď doba hrozně uspěchaná a že snad takoví už ani nejsou...Druhý dotaz je, že pokud si jednou někoho najdu, budeme si rozumět a oba budeme věřící, budeme se mít rádi a oba se milovat - bude to ten vztah, na který jsme čekali, ale nevím, co bych dělala v takové situaci, že bych takového našla, ale on už by měl první sex za sebou? Co bych měla dělat v této situaci? Vím, že by mi to určitě vadilo...Mockrát Vám děkuji a krásné léto! :)

3.7.2013 09:01 - © redakce

Milá Mariánko, je dobře, že nad budoucností přemýšlíš a není ti lhostejné, jak budou vypadat tvé vztahy. Nikdy ale nedovol, aby tě ovládl zbytečný strach. Není pravda, že kluci, kteří chtějí žít zdrženlivě do uzavření manželství, neexistují. Ano, je jich méně než těch, kteří začínají se sexuálním životem velmi brzy, ale když se podíváš kolem sebe - kolik znáš děvčat, která mají podobné ideály jako ty? Zřejmě jich také nebude drtivá většina. Pro společný život si snažíme vybírat partnera, se kterým bychom mohli sdílet společné zájmy, názory a přesvědčení. Takže bych se na tvém místě zbytečně nestrachovala. Věřící kluk patrně bude hledat někoho s podobným přesvědčením, tak jako ty. Všechny své nejistoty a obavy můžeš vkládat do modlitby za budoucího životního partnera. A co když potkáš někoho, pro koho nebudeš první? Víš, kluci jsou v oblasti sexuality slabší než holky. Je na ně také vyvíjen větší nátlak od spolužáků, někdy i kamarádů apod. Není divu, že se často vrhnou do první sexuální zkušenosti dřív, než pořádně poznají sami sebe a své tělo. To ale rozhodně neznamená, že bychom je měli "ocejchovat" a odsoudit!! Někdy máme sklony člověka poté, co nás zklamal, odsunout do "2. kategorie". Ale to není Láska, které se máme učit! Pokud se kluk s někým vyspí a potom pozná, že to nefunguje a rozejdou se, má přece pořád šanci vybudovat trvalý vztah s někým, kdo ho bude milovat právě takového, jaký je - i s jeho chybami a nedokonalostmi. Bylo by kruté a nespravedlivé, kdybychom jej na zbytek života odsoudili! Vždyť každý máme svoje slabosti. Ze tvé strany (pokud potkáš takového kluka) tě to bude stát víc lásky a úsilí, ale nezapomeň, že kluk zajde v intimní oblasti jenom tam, kde mu to ty sama dovolíš. Pokud mu ukážeš jiný způsob prožívání vztahu a bude tě opravdu milovat, dokáže překonat sám sebe a nepůjde mu jenom o tvé tělo. Bude tvé názory respektovat. A také ty musíš přijmout a respektovat jeho. S jeho minulostí. Uč se mít ráda druhé lidi i v jejich slabostech a měj otevřené a vnímavé srdce. Myslíme na tebe a přejeme hezké letní dny! P.

30.6.2013 14:11 - kika

Náhodou se mi do ruky dostalo červnové číslo vašeho časopisu a rozhodla jsem se vám napsat. Proč ve svém článku Homosexualita píšete, že dvě ženy (nebo dva muži) nemohou uzavřít manželství? V České republice zatím ne, ale v zahraničí (například Francie, Španělsko, Belgie, Portugalsko) mohou! A proč jste nezmínili třeba registrované partnerství?

3.7.2013 08:25 - © redakce

Miká kiko, děkujeme za upozornění. Je vidět, že jste časopis přečetla velmi pozorně. Článek Homosexualita rozhodně není vyčerpávajícím pojednáním o homosexualitě jako takové. Jde pouze o přiblížení problematiky z různých úhlů pohledu. Při zpracování textu jsme vycházeli z konkrétních informací, které nám poskytli odborníci. Nebylo v rozsahových možnostech časopisu, tedy ani v možnostech našich, tuto problematiku obsáhnout plně. Pokud jde o možnost uzavírání stejnopohlavního manželství, vycházeli jsme ze zákonů platných v ČR a SR. Nikde v článku není výslovně uvedeno, že dvě ženy/muži manželství uzavřít nemohou. Zřejmě jste měla na mysli větu Mgr. Karla Skočovského, PhD., který uvedl, že existuje poměrně dost homosexuálních lidí, kteří přijali to, že nemohou žít v manželství. (Což skutečně v ČR a SR nemohou.). Přesto děkujeme za doplnění informací a přejeme krásné letní dny. P.

29.6.2013 20:56 - Ejmy

Ahoj redakce, mám problém. Je mi 19. Jsem a chci být věřící. Pravda je, že zrovna prožívám krizi, ale myslím, že křesťanský život mi dává to, co chci. Problém je ale moje nejlepší kamarádka (16). Ona je sice taky z křesťanské rodiny, její rodiče jsou moc fajn lidé, ale ona je úplně strašná. Máme se rády, bavíme se spolu, ale ona je teď hrozně zkažená světem a mám pocit, že mě strhává "do bláta", jak se říká. Kritizuje církev, křesťany, modlení, a když chcu jít do kostela, ještě má hloupý narážky, za který mám fakt chuť ji.... Prostě mě odrazuje, a dost strhává od víry. To jak se chová na mši... Ubližuje mi to a kazí mě to. Domluvit se jí nedá, ani se s ní pomodlit za to nejde. Přestat se sní bavit...to se mi do budoucna nechce, přeci jen mám ji ráda, dřív byla fajn. Snášet to s pokorou fakt nehodlám, ignorovat to už nejde. Ach jo. Díky za radu.

2.7.2013 09:33 - © redakce

Ahoj Ejmy, děkuji za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Na tvém místě bych si v první řadě s kamarádkou promluvila. Klidně, mezi čtyřma očima. Můžete třeba někam společně vyrazit a až bude vhodná příležitost, řekni jí, co prožíváš, když urážlivě mluví o věcech spojených s vírou. Otevřeně s ní promluv o tom, že ti vadí, když kritizuje něco, čemu věříš. Pokud kritizuje Boha, modlitbu,..., je to podobné, jako kdyby se "navážela" do tvé rodiny. Správně prožívaná víra je totiž vztah. Řekni jí, že je ti nepříjemné, když se ti místo podpory, kterou bys čekala (nebo aspoň mlčení), posmívá. Že takhle se podle tebe kamarádka nechová. Nezapomeň jí ale také říct, že ji máš ráda a že je pro tebe důležitá. A nabídni třeba i pomoc, pokud má v sobě nějaký blok vůči víře, pokud má nevyjasněné otázky - ptej se jí, co přesně jí na víře vadí. Nesnaž se ji přesvědčovat nebo poučovat, ale navrhni, že bys jí to mohla vysvětlit, pokud bude chtít. Pokud si na to netroufáš, můžeš ji zkusit přemluvit k tomu, že spolu vyrazíte na nějakou víkendovou akci na DCŽM. Bude se nejspíš vzpírat, ale třeba se ti ji podaří přesvědčit a ona si odtamtud něco přece jen odnese, i když to nebude dávat najevo. Možná pozná, že víra nerovná se jenom chození do kostela s několika starými lidmi. Že je i spousta mladých věřících, kteří se dokážou bavit a radovat. Víš, někdy je upřímnost cennější než spousta náznaků. A zvlášť mezi kamarádkami by upřímnost měla být. Nemůžeš svoji kamarádku nutit k víře, nutit k tomu, aby se modlila a chovala v kostele klidně. Můžeš ji napomenout, můžeš se za ni modlit. Je teď ve věku, kdy se vymezuje vůči různým hodnotám, hledá sama sebe. Pokud bys ji nechala jenom tak se v tom "plácat", je možné, že by víru ztratila úplně. Ještě jedna moje zkušenost na povzbuzení: Jedna moje kamarádka si také prošla "divokým" obdobím dospívání. Ve věku kolem 15-17 let ji mnozí považovali za postrach. Kam přišla, všude se chovala hrubě, hlučně (včetně kostela), ničila věci, brala věci druhým,... A to byla ze slušné věřící rodiny. Po nějakém čase puberta odezněla a ona se úplně změnila. Stala se z ní tichá holka, aktivní ve farnosti, našla si fajn věřícího kluka a brzy budou mít svatbu. Nikdo by do ní neřekl, že byla v pubertě "pěkné číslo" ;-). Tato moje kamarádka se neztratila. Neztratila totiž věřící přátele, kteří to s ní zkoušeli znova a znova. (Láska je totiž mj. trpělivá :)) Každý prožíváme dobu dospívání jinak. Někdo bouřlivě, jiný méně. Ale všichni máme řadu otázek, na které hledáme odpovědi. Možná zjistíš, že tvoje kamarádka tím, že se do víry naváží, jenom hledá odpovědi na své otázky. Jedna věc je jistá - víra ji nenechává chladnou, lhostejnou. A i to je plus, odrazový můstek ;-). Přeji Ti hodně trpělivosti a síly a myslím na Tebe i Tvou kamarádku! Krásné prázdniny! P.

28.6.2013 14:08 - Lesslie

Nevím jak jinak se spojit s Katkou Veselkovou.. Jen.. jsem měla pocit, že jsi psala, že je pro tebe vztah s nevěřícím klukem těžký.. Tak se omlouvám, jestli se tě to dotklo.. Ale nejspíš jsem tě špatně pochopila.. Trochu se v tvých příspěvcích nevyznávám, ale měla jsem nutkání ti napsat to, co jsem napsala..

28.6.2013 07:27 - Lesslie

Ahoj IN, psala jsem před pár dny vzkaz Katce Veselkové. Poslali jste ho na e-mail nebo se ztratil?.. Dost mi záleželo na tom, aby měla možnost si to přečíst.. Děkuji za odpověď.

28.6.2013 08:51 - © redakce

Ahoj Lesslie, Katce jsme tvůj vzkaz poslaly, tady je její odpověď: "Promiň ale to je kamarád a né přítel, proč si myslíte že s ním chodím, to není pravda. Je pravda, že mi holky píšou že tu dávám příspěvky. To je pravda, ale já s tím klukem nechodím, proč mi nevěříte, holky. ráda se modlím k bohu a odezdávám mu své prosby." P.

27.6.2013 15:51 - Maki

Ahoj redakce, mám takový trochu problém dotaz. V poslední mám takový pocit, že mám jakoby "více ráda" svoji nej kamarádku než rodiče a asi je to proto, že si víc rozumíme, jsme stejně staré, jí se nestydím kdykoliv se svěřit, ona se svěřuje mě...s rodiči se občas pohádám...není to divné, má to tak víc holek?

1.7.2013 08:04 - © redakce

Ahoj Maki, v první řadě bych Tě chtěla ujistit, že takový vztah s nejlepší kamarádkou, jaký popisuješ, k dospívání dívek patří. Psychologové mají pro tuto fázi života specifické pojmenování. Odborně se tato etapa dospívání, kterou právě procházíš, nazývá "individuální izosexuální fáze". Pro toto období je typické, že si dívky hledají blízkou kamarádku, které se mohou svěřovat, sdílet s ní své pocity, zkušenosti a nálady. Mezi kamarádkami vzniká hlubší emoční náklonnost. Není proto divu, že si s nejlepší kamarádkou rozumíš opravdu dobře a máš k ní důvěru. Je dobré si uvědomit, že doba dospívání je zároveň obdobím, kdy se mladý člověk začíná postupně odpoutávat od rodičů, začíná se vůči nim vymezovat, samostatně zvažuje, zda tu či onu vlastnost od nich převezme nebo ne. Pokud tyto pocity prožíváš a jsi ve věku mezi 12-16 ti lety (nebo i starší - horní hranice je v tomto případě velmi individuální), je to úplně normální. Přesto ale, že už si třeba s rodiči nerozumíš tak, jako když jsi byla malá holčička, snaž se jim pořád pomáhat, děkovat za to, co pro tebe dělají a modlit se za ně. Uvidíš, že po určité době v životě zase přijde období, kdy si ráda přijdeš za mámou nebo za tátou pro radu a kdy doceníš všechnu starost, kterou s tebou rodiče měli. Život je plný různých změn a i díky tomu je tak krásně pestrý. ;-) Z redakce přejeme Tobě, Tvé kamarádce i Tvé rodině krásně prožité léto! P.

26.6.2013 19:16 - ABC

Ahoj redakce, mám takovou zvláštní otázku, nad kterou občas přemýšlím. Existují místa a příležitosti, při kterých je nevhodné, nedůstojné se modlit? Já si třeba dost často vzpomenu na Boha, když jsem v koupelně nebo na toaletě. Je to asi tím, že tam jsem chvíli sama, mám tam klid... A co třeba modlení s plnou pusou, když jím? :-D Díky za objasnění :)

27.6.2013 17:34 - © redakce

Ahoj ;-) to je moc hezká otázka! Vybavuje se mi historka, kterou nám vyprávěl jeden kněz: na faře, kde dříve působil, měli prý na dveřích záchodu zevnitř vyvěšenou část mešní modlitby, v níž se říká: "Vpravdě je důstojné a spravedlivé, ..., abychom Ti (Bože) VŽDYCKY A VŠUDE vzdávaly díky..." Myslím, že je to výstižná odpověď na tvou otázku. Stejně jako Bůh není omezený prostorem, ani modlitba není nijak prostorově "ohraničená". Nejsou vyjmenována místa, kde "je nevhodné" se modlit. Naopak při každé mši svaté slyšíme, že máme Bohu vzdávat díky vždycky a VŠUDE. Takže klidně i na toaletě, v koupelně, při jídle. Pokud si vzpomeneš na Boha v modlitbě a nechceš tím modlitbu nějak úmyslně znevažovat, vysmívat se Bohu, pak na tom není vůbec nic špatného. S Bohem bychom měli prožívat celý náš den, cokoli děláme. I každodenní maličkost, které k životu patří. Měj hezké léto a ještě jednou děkujeme za dobrou otázku! ;-) P.

25.6.2013 15:18 - mája

Čawinky všichni v redakci, moc vám děkuju za knížku ze soutěže. :D Nesmím zapomenou poděkovat za ségru, která je teď nemocná a leží v posteli, a proto ji ten dárek opravdu potěšil !!!

25.6.2013 18:11 - © reakce z redakce

Ahoj májo, máme radost, že máte radost:))). Ségře přejeme brzké uzdravení a oběma proima prázdniny. M.

25.6.2013 14:02 - katka veselková

díky moc redakce.

25.6.2013 13:05 - Lenča

Ahojky,moc děkuji za lesk který jsem dostala.Je nádherný.Přišla jsem domů a otevřela schránku, v ní byl balíček a tak jsem se podívala pro koho je.Když jsem zjistila že pro mě a od IN skákala jsem radostí.(Protože kolem toho lesku chodím v obchodě už dost dlouho a nevěděla jsem jestli si ho mám koupit jo nebo ne).Dozvěděla jsem se že 14.8.2013 je v Hranicích(bydlím od nich kousek) nějaké dopoledne s IN sice tam asi nebudu(jsem v té době na táboře) ale chtěla jsem se zeptat jestli tam opravdu budete. P.S.-Už se těším na další číslo IN

Strana: 1  <<  52 53 54 55 56 57 58 59 60  >>  568