Vložit nový příspěvek

19.12.2013 14:21 - Verča

Zdravím do redakce, a přeji krásné svátky.:)))

20.12.2013 08:20 - © redakce

Ahoj Verčo, také Tě moc zdravíme a přejeme, ať letos u jesliček najdeš pokoj, radost a lásku, které budeš moct rozdávat všem kolem sebe! :) Požehnané svátky Tobě i celé Tvé rodině! :) P.

18.12.2013 16:54 - ABC

Ahoj redakce, jak je to s 3. přikázáním? Když mám brigádu, kdy musím jít pracovat i v neděli, eventuálně mě ta práce i baví, je to hřích? Nebo když si ani v neděli neodpočinu od učení, práce do školy, protože by mi ten jeden den chyběl? Dále mě zajímá, jestli je proti Božímu zákonu, když třeba někde na veřejnosti někdo omdlí, něco se mu stane a běžný člověk (bez zdravotnického vzdělání) jej ze zbabělosti ignoruje, nesnaží se mu pomoct a spoléhá na ostatní? Díky za odpovědi.

19.12.2013 11:07 - © redakce

Ahoj ABC, o odpověď na Tvoji otázku jsme poprosili P. Jana Balíka. Tady je: K Tvé první otázce. Boží přikázání je světit neděli jako den Páně. Církevní přikázání to konkretizuje a ustanovuje, že v neděli je třeba být na mši svaté (počítá se už večerní mše v sobotu) a klid od běžné práce. Z toho vyplývá, že bychom měli v neděli dávat přednost Božím věcem, mši, duchovní četbě, odpočinku, setkání s rodinou a pokud možno omezili práci jen na minimum. Nejdříve si tedy promysli, jak trávíš běžně neděli a zda je v ní čas na Boha, odpočinek a rodinu či setkání s věřícími lidmi. Asi by nebylo správné, když bys každou neděli pracovala nebo se většinu nedělí učila. S učením mám radu: klidně se v neděli uč, ale jen chvíli a usiluj o to, aby ses učila především v sobotu. Celonedělní učení by měla být jen výjimka. A brigáda? Když jde jen o několik týdnů, proč ne. Pokud by to mělo být úplně správně, pak ti může tvůj farář dokonce práci v neděli povolit. Ale vždy bys měla být v neděli na mši. Já bych osobně neděli moc nešidil, protože je to jistě i dar Boží, že jeden den nám lidem má sloužit k jakémusi zastavení. Něco jiné jsou lidé, kteří v neděli pracovat musí a nestihnou ani mši - např. lékař, zdravotní sestra. Naštěstí ani oni to nemají každou neděli. Nebo třeba nemocný člověk, který leží v posteli. Ten za to nemůže, že nelze být na mši. Ale neděli si může připomenout např. přenosem v televizi či rádiu, modlitbou atd. Pokud by člověk zaměstnával druhé, měl by usilovat o to, aby jim práci v neděli nedával. Když jsem stavěl centrum pro mládež, dal jsem si přímo podmínku, že v neděli stavební firma pracovat nebude. A šlo to. Pokud se ti někdy stalo, že jsi nepomohla, buď v klidu. Postupně se naučíš druhým pomáhat a přestaneš se bát, že něco pokazíš. Obecně lze říci, že když vidím někoho potřebného a nevšimnu si ho, je to spíše zbabělost, prohřešek proti lásce. Aspoň zavolat záchranku je možné, ne? Ale v těchto věcech se učíme celý život, takže odvahu. Žehná P. Jenda

18.12.2013 09:53 - Marry

Ahoj IN,mám takový problém. Když jsem porušila šesté přikázání, tak stačí říci u zpovědi, že jsem porušila 6.přikázání, nebo mám říci, že jsem se sebeukájela? vůbec nevím a hlavně se za to strašně stydím :( :(

18.12.2013 14:03 - © redakce

Ahoj Marry, podobné otázky jsme v naší redakční poradně řešili zhruba před měsícem. Jisté je jedno: Rozhodně nejsi sama, kdo s tímto hříchem bojuje! Otec Jenda Balík radil jedné ze čtenářek toto: Neboj se hovořit ve zpovědi i u svého kněze otevřeně. Víš, každý kněz má takový dar od Boha, že v té zpovědnici vnímá, že je to posvátná chvíle, která se vymyká běžnému setkání mimo zpověď. Takže kněz si jistě o tobě nebude myslet kdoví co, když vyznáš poctivě své hříchy. Naopak. Bude si vážit tvé pravdivosti, bude se za tebe více modlit, abys dokázala s hříchem bojovat. A také se může stát, že právě proto, že tě zná, lépe ti poradí. Takže odvahu. Bůh je milosrdný a rád opouští. To ďábel nás uvrtá do hříchu a pak nám namlouvá, že ho nemůžeme říci, protože bychom se ztrapnili. Tak hodně odvahy a radosti v náručí milosrdného Boha. Myslíme na Tebe a přejeme pokojné prožití vánočních svátků Tobě i celé Tvé rodině! ;-) P.

17.12.2013 19:27 - Maryša

Dobrý den, zajímalo by mě, co musí mladík splnit, aby se stal katolickým knězem? Kdy může ještě odejít (že se rozhodne, že to není pro něj), a kdy už "musí "zůstat? A ještě by mě zajímalo, kdyby se třeba zjistilo, že kněz vyzradil zpovědní tajemství, nebo třeba závažně porušil 6. přikázání, jaký by byl cca případný trest? Děkuji.

17.12.2013 22:04 - © P. Jan Balík

Milá Maryšo, na Tvé otázky jsou docela stručné odpovědi. Pokud mladý muž chce být knězem, je třeba, aby měl přiměřené zdraví a to i psychické, byl svobodný a vystudoval teologii. Zároveň musí prožít studia v tzv. semináři - tedy musí prodělávat formaci v zařízení, kterému se říká seminář, tj. místo, kde bohoslovci žijí, studují a jsou vedeni ke kněžství. Je to takový intenzivní trénink. No a pak se musí rozhodnout biskup, že ho na kněze vysvětí. Na svěcení není právo. Mladý muž má dost času na to, aby se pro kněžství rozhodl. Víceméně 6 let. Odejít může třeba i ráno před jáhenským svěcením (pokud je bráno toto svěcení jako předstupeň kněžství, na jáhna může být svěcen i ženatý muž, ale ten se stává trvalým jáhnem a jeho svěcení na jáhna není předstupeň kněžství)). Ale od jáhenského svěcení už daroval svůj život Ježíšovi a je s ním speciálně spojen a už má vytrvávat ve věrnosti k Pánu. Od jáhenského svěcení by už odejít neměl. Pokud by kněz vyzdravil zpovědní tajemství, je v exkomunikaci, kterou může odejmout jen papež. Pokud by zhřešil v 6. přikázání, může pochopitelně dostal rozhřešení ve zpovědi, pokud lituje a nechce v tom pokračovat, jako každý jiný muž.

16.12.2013 19:43 - :)

Krásný pozdrav do redakce :) Pročítala jsem si prosincové číslo IN!u, a v rubrice INkognito mě "bodla" do očí poslední věta odpovědi u prvního dotazu: "I kdyby tvůj kluk byl ten, kdo k tobě patří, a rozešli jste se omylem, znovu se sejdete." - v jakých případech důvodu rozchodu to platí? Je to třeba jen v případě, že jeden z nich uvede důvod, že si nerozumí, nebo že má každý jiný priority, atd? Nebo to může platit i v takovém případě, že je řečeno, že se modlili a že jim to takhle "řekl"/naznačil Bůh? Vím, je to nejspíš individuální a závisí to na dané situaci, ale docela by mě to zajímalo, co může být tou příčinou rozchodu a následného shledání (dát se dohromady)....

17.12.2013 11:26 - © redakce

Ahoj, také tě zdravíme :). Někdy bychom si přáli, abychom mohli dát jasné a přesné odpovědi a vyjmenovat seznam důvodů a ukázkových případů, ale bohužel to často nejde. Spousta věcí v životě zůstává pro nás tajemstvím a je to tak dobře. Přemýšlej - pokud by lidé věděli, že toto je jeden z důvodů rozchodu, po kterém se zase dají dohromady, proč by se tedy rozcházeli? "Vtip" je v tom, že jsme každý 100 % originál a nejde stanovit nějaká pravidla ohledně rozchodů platná pro všechny. Jediné, co platí opravdu obecně, je to, že se po rozchodu musí chtít k sobě vrátit oba - kluk i holka. Protože k lásce nemůžeme nikoho přinutit ani ho přesvědčit, aby nás měl (znovu) rád. Jinak platí, že kolik je důvodů rozchodů, tolik může být i důvodů, proč se lidé k sobě znovu vrátí. Takže nepřeberné množství. Všechny je zná jedině Bůh. Můžeme mu celou situaci odevzdat do rukou, protože On chce jediné - abychom byli šťastní. Takže nás formuje a postrkuje vpřed - někdy i skrze rozchody. Přejeme Ti, ať se nenecháš pohltit sama sebou a svými problémy, ale snažíš se také naslouchat druhým lidem. Doba adventní je k tomu dobrou příležitostí. Měj krásný předvánoční čas. ;-) P.

15.12.2013 21:15 - eMko

ahoj, mám takovou otázečku. Podle katolíků se do nebe dostanou jen katolíci, je to tak? Já jsem protestantka a podle mého názoru nezáleží na tom, jestli je člověk protestant nebo katolík, ale na tom, jestli uvěřil v Boha a přijal ho jako svého zachránce a spasitele a věří v něho. No tak jsem se chtěla zeptat, jak to mají katolíci, děkuju :)

17.12.2013 09:15 - © P. Jan Balík

Milá eMko, katolíci vyznávají, že základní pro spásu je žít podle svého svědomí, což znamená poctivě hledat pravdu a žít podle ní. Křest je jistou cestou spásy, protože to řekl Ježíš a také základní poslání církve, jak řekl Ježíš, je hlásat evangelium a křtít. Může být spasen tedy i ten, který hledá pravdu, ale evangelium nepoznal a tedy ani o křtu nic neví. Kdo by ale poznal, že křest je důležitý a nenechal se pokřtít, ten by byl ohledně své spásy v problematické situaci. S církvemi, pokud křtí (křesťanské církve) je to podobné. Není jedno, v jaké církvi žijeme, zásadní otázka je, co poznáváme (po důkladném hledání), že odpovídá nejvíce církvi Kristově.

15.12.2013 20:34 - Er

Ahoj :) Mám pár takových otázek...nejspíš zvláštní a asi i bez odpovědi, ale....nějaká odpověď přeci být musí, ne? Proč někteří lidé potkají svou polovičku hned napoprvé, a někteří ne? Proč ten, kdo způsobí rozchod, si hned po něm najde někoho jinýho a jsou spolu trvale, a ten druhý na to má smůlu? Vždyť je to vůči němu nespravedlivé.. Proč se musejí potkávat partneři, kteří spolu nemůžou být? Proč je to všechno tak složitý? Nechtěla bych jako odpovědi nějakou obecnou teorii...těch už mám dost a hlavně plný zuby...něco konkrétnějšího, jasnějšího... Děkuju :)

17.12.2013 09:39 - © redakce

Ahoj Er, když jsem přemýšlela, co na tuto otázku odpovědět, vzpomněla jsem si na to, co se přihodilo mně. Když se se mnou rozešel kluk, o kterém jsem si myslela, že to bude můj budoucí manžel, hrozně to bolelo. A ptala jsem se na to samé jako ty. Ještě horší rána přišla, když si brzy po našem rozchodu našel jinou holku a já byla sama - ne, že by kolem mě nebyli kluci, kteří by chtěli se mnou chodit, ale žádný z nich nebyl jako ON, všechny jsem s ním porovnávala. Něco ti ale musím prozradit - ti kluci se kolem mě začali točit právě po rozchodu, protože jsem byla tak nějak bezbranná a nešťastná. Už ne ta samostatná holka, která si nenechala s ničím pomoct. Kluci najednou ucítili příležitost, že můžou být pro někoho hrdiny už jenom tím, že si s ním povídají o jeho trápeních, že ho někam doprovodí, někam ho pozvou, aby měl radost. Hodně mi to otevřelo oči a pochopila jsem, že jsem předtím kluky svým chováním tak trochu odháněla. Poučila jsem se. Přesto zacelení ran chtělo čas, a tak jsem zůstala sama asi dva a půl roku. Ale nebyl to pro mě čas ztracený! To vůbec ne! Naopak. Dnes vidím, že díky těm dvěma a půl letům, než jsem poznala svého současného snoubence, jsem zažila spoustu skvělých akcí a navázala nová přátelství - to všechno by nejspíš nebylo, kdybych si hned po rozchodu někoho našla a (nejspíš sama víš jak to je) uzavřeli bychom se aspoň e začátku vztahu okolnímu světu (což je přirozené). Víš, pochopila jsem, že všechno v životě má svůj smysl a navíc, když věříme v Boha, víme, že by po nás nechtěl nic, co by nás neposunovalo někam dál. Rozchody jsou bolestné, ale na druhé straně i potřebné. Učí nás poznávat sama sebe, uvědomovat si, jaké hodnoty jsou pro nás důležité. Patří k životu stejně jako bolest a smrt. Ne nadarmo se říká, že co člověka nezabije, to ho posílí. Přesvědčila jsem se o tom mockrát, když jsem díky svým zážitkům z rozchodů mohla poradit několika kamarádkám, které prošly podobnými situacemi a věděly, že jim rozumím. Právě proto, že jsem si prošla něčím podobným. Ohromně to upevnilo naše přátelské vztahy. A to se přece také počítá! Nic, co nás potká, se neděje nadarmo. Ze všeho (i na první pohled bolestného a těžkého) se dá vytěžit spoustu dobrého. Chce to jen trochu času a odstup. Nikdy nevíš, kdy se co může hodit ;-). A že někteří lidé rozchod vůbec nezažijí a najdou toho pravého hned napoprvé? Možná jsou v určitém směru ochuzení. Taková věta: "Ty tomu nemůžeš rozumět, tys to nikdy nezažila," totiž někdy zabolí víc než samotný rozchod. Dospívání je o hledání. Sama sebe, svého životního partnera, své životní cesty a povolání. Ke hledání patří i to, že někdy napoprvé netrefíme správnou cestu a musíme se vrátit. To ale neznamená, že by nás i ta "špatná" cesta nemohla něčím obohatit. Možná si na ní uvědomíme něco nového, co jsme do té doby nevěděli. O sobě, o druhých. Důležité je to, co z toho vytěžíme, co si z toho odneseme. Pokud procházíš podobným obdobím, moc ti fandím a držím palce, abys dokázala všechny události svého života proměňovat. I pády jsou cestou vpřed. Myslím na Tebe! P.

14.12.2013 10:45 - Klara

Poradili by ste mi prosim ako mam chalanovi povedat ze teraz s nim nechcem chodit,nechcem flirtovat,je to dost zacasu.Aj ked ho mam rada.Je mi len 12 ale casto mam teketo problemi.

16.12.2013 11:05 - © redakce

Milá Klara, nejlepší způsob, jak něco druhému povědět, je upřímně. Bez "chození kolem horké kaše". Řekni mu to přesně tak, jak jsi to napsala nám. Pokud nemáš odvahu mu to říct do očí, můžeš mu to napsat. Že ho máš ráda, ale že se zatím na žádný vztah ani flirtování necítíš, že jsi ještě hodně mladá a nechceš mu ublížit tím, že si s ním něco začneš jenom, aby nebyl zklamaný. Pokud tě má opravdu rád, pochopí to a nebude na tebe tlačit. Myslíme na tebe, klidně se zase ozvi. Pěkný zbytek adventní doby! P.

12.12.2013 17:43 - Jee

Milá redakce, děkuji za skvělý hlavolam, zvládla jsem ho za 304 ,,temps" Je to pěkné, moc jsem se pobavila :) Udělali jste mi radost.

13.12.2013 08:10 - © redakce

Ahoj Jee, máme radost, že vás hlavolam baví! :) Klidně ho posílejte i dalším kamarádkám, ať si ho vyzkouší. Měj krásný den! P.

8.12.2013 17:12 - kalendář

dobrý den, nevíte kde bych si mohla objednat misijní kalendář na rok 2014? :)

9.12.2013 13:41 - © redakce

Ahoj, zkus napsat na mail pdm@missio.cz, tam by měli vědět víc. ;-) P.

Strana: 1  <<  29 30 31 32 33 34 35 36 37  >>  568