Vložit nový příspěvek

10.7.2009 17:10 - BLANKA

Milí INové :-DD mám takové nějaké divné myšlenky :-) jeden kluk o mě bojuje bez mála rok a zvláště ze začátku a teď ke konci mi to dává značně najevo. problém je v tom, že jak říkám ,,ke konci" už si asi myslí, že jsem ,,nalomená" pro vztah s ním. to je jasné, že se usměju, když se usměje on, že mu nevytrhnu ruku, když mě při ,,Otče náši" chytne (stojí vždy co nejblíž) je to přece (zatím) kamarád jako každý jiný... já proti němu nic nemám, naopak, je mi s ním dobře, i ta jeho ruka je mi příjemná. nedělám si o něm iluze, znám jeho chyby a v některých věcech mě štve...ale chyby má každý (alespoň bych do vztahu nešla s růžovými brýlemi:-)) ale můj problém je ten, že k němu až tak moc necítím a vidím, že on je už ze mě úplně ,,mimo". chci si to s ním v nejbližší době vyjasnit, ale nakonec mých přemýšlením se ještě ptám vás. DOTAZ: musí být člověk až po uši zamilovaný, když začíná vztah? já sama vím, že zamilování stejně vyprchá a někdy tak rychle, jak přišlo. pak si ti dva můžou ublížit stejně, jako když to ten jeden necítil úplně od začátku. znám lidi, který se zamilovali až postupem vztahu. zamilovanost přece nemůže být směrodatná ne? já bych s ním klidně chodila, ale žádné velké city k němu nemám. spíš náklonnost, sympatie...on: zamilovaný až na půdu :-D a já nechci, aby trpěl tím, že se ani časem nezamiluju. i když můj bývalý kluk mi v zamilovanosti sliboval hory, doly a věřili jsme tomu a za půl roku bylo po všem...musí láska začít zamilovaností? nestačí sympatie? :-) děkuji, vyřeším to s ním a řeknu mu, co teď vám, ale nejprvě chci vědět, jaký na to máte vy názor, věřím vám, děkuju :-)) :-******** ste super

12.7.2009 16:12 - © Lída Štrejbarová

Ahojky Blani, je vidět, že ke vztahu přitupuješ zodpovědně. Zamilovanost opravdu nemusí být prvním impulzem k tomu,aby spolu lidé začali chodit. Pokud chápeme chození jako přípravu na manželství, tak by si člověk ale asi měl umět představit, že si budou jednou slibovat lásku, úctu a věrnost, že ten druhý bude jeho manžel, že bude otcem jeho dětí, že spolu budou až do smrti. Chodit s někým bez takové vize je falešné. Během té doby mají lidé zodpovědně poznávat, zda jsou schopni spolu do manželství vstoupit nebo ne. Strašně důležitá je upřímnost - ať oba víte na čem jste a nebojíte se říkat pravdu, i když není třeba vždycky příjemná.

10.7.2009 17:08 - Anička

Kdy už si budeme moct vytvořit dáred? Z Velehradu už ste se vrátili.

12.7.2009 15:56 - © Lída Štrejbarová

Ahojky Aničko, teď nám to trochu brzí různé dovolené různých členů týmu. :-) Také s novým webem a anketou bylo hodně práce. Tak prosíme o trpělivost. Sand se to podaří co nejdříve zprovoznit.

10.7.2009 13:33 - Cara

ČaUkY, Chtěla bych vám poděkovat za váš časopis je vážně supér a za články o hudbě ty mě moc potěšili ale nemohli byste psát taky trochu o celebritách jako je Avril Lavigne ? byla bych moc ráda Avril je moje nejolblíbenější zpěvačka.Příde mi že váš časopis je stejně dobrý jako Bravíčko a Girl a občas vás čtu i radši. S láskou Cara

12.7.2009 15:55 - © Lída Štrejbarová

Díky za pochvalu. S Bravíčkem a jinými časopisy se trochu neradi srovnáváme, protože si myslíme, že se to moc srovnavat nedá. Máme úplně jiné cíle, hodnoty i celkovou vizi časopisu. Ale díky. :-) Z anket máme pocit, že o celebrity není zas až takový zájem, ale kouknem ještě na to. Měj se.:-))

9.7.2009 13:30 - Monča 18

ahoj měla bych na vás takovj dotaz....Včera jsem šla s kamarádkama ven a oni si zapalili nijak jsme to neřešila jen jsem řekla,že já nechci jsem zapřísáhlí NEKUŘÁK a dost mě to vadí když předemnou někdo kouří tak jsem šla dál abych to nemusela vdechovat... a oni pak,že a co budu dělat když si najdu kluka který by byl kuřák atd...a já že bych asi velmi nad tím uvažovala jestli bych stakovím člověkem vbc začla chodit....A kámošky hned,že jsem neskutečný sobec jako tímhle mě trochu zarazili....páč nevím co si o tom mám myslet.... Jsem už trošku víc starší a nějakou tu lásku mám za sebou a vím co dokáže člověk pro druhýho udělat když je doopravdy zamilovaný....ale přece zároveň musí mít i nějaký požadavky jak by se asi měl budoucí partner chovat ne? prosím odepište jsem v tomhle sobec? jako pak jsme si říkala,že kdyby nekouřil předemnou tak by to šlo,ale co kdyby jsme se třeba vzali a on předemnou začal kouřit nebo tak učitě by si někdy zapalil kdybych tam byla aj já!!!! A dokážu si představit jak to škodí třeba těhotným ženám atd.... Ale zase mě připadá divné odkopnout někoho ským si rozumíte protože kouří... Prosím napište co si o tom všem myslíte vy? Mám v sobě uplný zmatek....(poslední dobou nějka častěji)...:) děkuji

12.7.2009 15:50 - © Lída Štrejbarová

Ahojky Mončo, myslím, že sobectví není pro to to správné slovo. To samé by se mohlo říct, pokud bys nechtěla alkoholika, domácího kutila nebo úředního intelektuála. Pokud člověk hledá člověka, se kterým má strávit zbytek svého života, tak je přirozené, že si vybírá. Každý má nějaké požadavky na toho druhého. Až v konkrétní situaci s konkrétním člověkem pak ovšem musí řešit a volit, z čeho je ochotný ustoupit a z čeho nikoliv- např. zda ten člověk Ti opravdu tolik stojí za to, abys s ním začala chodit i přes to kouření. Může se stát. Na druhou stranu - láska všechno přemáhá. Znám mnoho párů,kdy jeden z nich přestal kvůli tomu druhému kouřit. Chce to zdravou míru náročnosti, ale i tolerance.

9.7.2009 12:42 - majka

Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli nebudete dávat nějakou soutěž o knihu DEN kdy zemřel Kristus a taky bych se chtěla zeptat jaký máte na tuhle knihu názror?

9.7.2009 14:58 - © Lída Štrejbarová

Ahojky Majko, do časopisu dáváme většinou soutěž o nové knihy. Kniha "Den, kdy zemřel Kristus" už mnoho let novinkou není. A názor? Četla jsem to. Myslím, že autor tam moc hezky popisuje situaci a prostředí, ve kterém se velikonoční události odehrávaly. Prý jsou v knize ale i jakési nejasnosti a lehce sporné okamžiky, čemuž se asi autor vyhnout nemohl, pokud zpracovával události staré téměř 2000 let. Takže pro dokreslení našich představ a rozšíření vědomostí o židovském světě je kniha výborná, ale směrodatné pro nás musí zůstat evangelium.

8.7.2009 21:00 - Marie J.

Ahojík, ,,Tolik lidí denně umírá žízní nebo na nemoci způsobené pitím závadné vody a my pitnou vodou splachujeme. Ve vodárnách ji speciálně čistí UV zářením a my ji pak použijeme, abychom posunuli splašky. Lidská hloupost je velká, ale láska je větší." Něco podobného jsem vylepila na WC v DMS ve Staré vsi. Nevěděla jsem, co dělat. Myslím, že je to špatně, a že bych to měla říct i ostatním, jinak to nemá smysl. Zní to ale absurdně... a ne jenom tohle, ale víc mých názorů... Máte radu? Já se snažím prostě žít z lásky:-)

9.7.2009 14:45 - © Lída Štrejbarová

Ahoj Marie, není to tak absurdní, je to realita. Evropský člověk 21. století by se měl zamyslet nad svým chováním k přírodě. Sám jeden člověk ale těžko bojuje. Zkus se třeba zapojit do nějakého klubu či sdružení zabývajících se ochranou přírody a vzdělávání obyvatel v této oblasti. Mezi nevětší organizace u nás patří asi Děti Země a Brontosaurus. Jsou ale i jiné. Ovšem na druhou stranu - není naší chybou, že máme splachovací záchody a jinde na světě je nedostatek vody. Je ale naší povinností o bohatství, ve kterém nezaslouženě žijeme rozdělit s potřebnými. Někdo moudrý řekl, že chudé země jsou na světe proto, aby se ty bohaté měly s kým dělit. Na to bychom neměli zapomínat. Takovou pomoc zase rádo zprostředkuje třeba Papežské misijní dílo nebo Charita.

8.7.2009 15:59 - Evulka

Ahoj, milá redakce časopisu IN! !!!!!! Chtěla bych se zeptat jetli nedáte do časopisu rozhovor s Vojtem Kotkem. Předem děkuji za odpověď. Eva Skládaná.

9.7.2009 14:05 - © Lída Štrejbarová

Ahojky Evi, no je pravda, že zatím jsme o něm neuvažovali. Tak zkusíme pouvažovat. Díky za tip.:-)) Hezké prázdniny.

7.7.2009 23:33 - :-)

Ahojá......mám takový dotaz...co mám dělat, když chci jít do kláštera???

8.7.2009 15:21 - © Lída Štrejbarová

Ahojánek, co dělat? No, v první řadě se asi modlit za správné rozhodnutí. Různá řeholní společenství sester pořádají pro děvčata různé pobyty a duchovní obnovy. (podívej se na www.signaly.cz do rubriky akce.) Tak na některou z nich se můžeš vypravit. Poznáš tam osobně sestry, se kterými si může povídat o životě v klášteře, můžeš jim říct své představy o takovém životě a ony Tě mohou někam nasměrovat, pomoct zorientovat se. Jsou různé řehole s různým zaměřením. Některé sestry se věnují nemocným, jiné učí ve školách nebo se věnují třeba vyšívání ornátů apod. Také by bylo dobré s někým si o tom promluvit, s někým, kdo Tě zná a ke komu máš důvěru. Přejeme Ti, ať najdeš své místo, kde budeš šťastná.

7.7.2009 16:45 - Annčovička

Ahóóóój, já bych Vám chtěla říct, že AVše stránky jsou úplně supr!!!Moc se mi líbí...Chtěla bych se Vás zeptat, esi budete taky na DSM ve Zlatých Horách...děkuji...=D

8.7.2009 15:02 - © Lída Štrejbarová

Ahojky, to se nám líbí, že se vám líbí.:-)) Do Zlatých Hor se společně nechystáme. Myslím, že tam budou redaktorky, ovšem ne pracovně, ale úplně inkognito.:-))

7.7.2009 16:18 - katka veselková

ahoj redakce , někdy mě trápí to že mě rodiče nechtějí nechat u babičky , setřenka byla pro ale mamka hned né že to nejde kdo by mě dovezl domů. tihle ti věci mě tížejí častějí a říkám si mami už nejsem malí dítě proč mě nechce tě prosím nechat u babičky. vím že mají rodiče o mě strach , nejde pořád být zavislí na rodičích. ale nadruhou stranu jsem ráda že je mám.katka veselková.

7.7.2009 17:08 - © redakce

Ahojky, tak zkus to taky říct svým rodičům a neříkat si to jen pro sebe. Zkus je poprosit, aby ti řekli, proč k tomu měli takové důvody a ty jim řekni, jak to vidíš ty. Hlavně si o tom promluvte, že tě to mrzelo, že jsi nemohla u babičky zůstat. Jo, nejprve si ale o tom promluv jen s jedním rodičem, kterému více důvěřuješ a pak s oběma. Bývá to tak někdy lepší... Ale tvé rodiče je znáš lépe. :-) Jistě přijdete na nějaké řešení, aby ti začali víc důvěřovat...

Strana: 1  <<  283 284 285 286 287 288 289  >>  568