Vložit nový příspěvek

31.3.2014 07:11 - © P. Jan Balík

Milá eMko, každé literární dílo je vyjádřením pohledů autora. Dante se v Božské komedii mistrným způsobem pokouší ukázat na svou dobu co nejplastičtěji a nejpochopitelněji posmrtný život. K tomu používá své obrazy. Jeho dílo má velikou cenu, ale není ani Biblí ani Katechismem. Dnes zajímavým způsobem píše na dané téma např. Lewis - Velký rozvod. Jako věřící lidé poznáváme z Písma svatého, že existuje po smrti možnost být s Bohem - nebe. Ale je také možné, že člověk se rozhodne svými skutky proti Bohu a po smrti si tedy vybírá život v osamocení bez Boha - peklo. Nauka o očistci, která vychází z Písma (např. Mt 12,32), není nic jiného, než konstatování, že ten, kdo zemřel v přátelství s Bohem, dozrává do potřebné intenzity lásky k Bohu, aby mohl naplno žít s Kristem (jakoby předsíň nebe, kde si čistíme boty).

26.3.2014 15:54 - eMko

ahojte, jen takový malý dotázek, proč je podle vás umělé oplodnění hřích? Mně samotné to není moc sympatické a kdybych nemohla mít dítě, asi bych si vzala nějaké z děcáku... ale v čem spočívá ten hřích? Díky :). A pak jsem chtěla poznamenat, že eutanasie není zabití nemocného nebo starého člověka, ikdyž to s tím souvisí - je to usmrcení člověka na jeho žádost, které se v některých zemích provádí v nemocnicích, u nás je zakázano. Možná to neříkám úplně správně, ale takhle jsme se to učili v právu :)

27.3.2014 07:40 - © redakce

Ahoj eMko, nejdřív k té dofinici eutanázie - myslím, že jestli použijeme slovo zabití nebo usmrcení, je celkem jedno (jenom "usmrcení" vyznívá v právnické terminologii mírumilovněji, jako by člověk prokazoval druhému nějakou službu. Ale ať to nazveme tak či onak, i když se pro to člověk rozhodne sám a dobrovolně, výsledek je stejný. Někdo jej musí "usmrtit, zabít". (A kdo by se někdy radši nenechal "usmrtit", když prožívá opravdu velké bolesti? Vyprávěl o tom i náš kněz, který prošel těžkou nemocí a ve chvílích největší bolesti by se i nechal raději zabít, tak moc trpěl. Ale kdyby tehdy někomu dovolil, aby na jeho život vztáhl ruku, nezjistil by, že bolest poleví a on prožije další krásná léta, že může i v nemocnici prožít hezké chvíle se svými blízkými. Že i jim jeho nemoc pomůže, aby na chvíli ve svém životě zpomalili a zamysleli se nad tím, kam se vlastně ženou). A teď k umělému oplodnění. Umělé oplodnění spočívá v tom, že lékař vytvoří život (dítě, zárodek dítěte) ve zkumavce, potom ho vloží do lůna ženy a žena to dítě, které bylo uměle vytvořeno, donosí. Problém je v jedné věci. Při umělém oplodnění vzniká těch zárodků celá řada a jenom některé se použijí, ostatní se zmrazí a když už je jich přebytek, tak se vyhodí. Je to jakási manipulace se životem. Aby se mohlo narodit jedno dítě, zlikvidujeme další zárodky lidského života (embrya) a tyto děti šanci na život nedostanou. Člověk se najednou stává pánem nad životem a smrtí. Rozhoduje o tom, jestli někdo bude žít nebo ne. V případě eutanázie i umělého oplodnění. 5. přikázání říká "Nezabiješ!" a chrání lidský život od jeho počátku až do konce. Aby byl člověk opravdu vnitřně šťastný, měl by se také snažit lidský život chránit a ne jej ničit. Děkujeme za podnětné otázky, je vidět, že nad tím, čemu věříš, přemýšlíš, a to je dobře. Ať se Ti daří! P.

25.3.2014 20:04 - Nicky

Ahoj! Muzu se zeptat , jak jste delali tu anketu o celebritach atd. jestli vysledky nekam uverejnite? Diky moc! Jste nej casopis, vzdycky se na vas na konci mesice hrozne tesim!!! :))

25.3.2014 22:00 - © redakce

Ahoj Nicky, moc děkujeme za pochvalu! ;-) Výsledky ankety najdeš v květnovém čísle, tak se můžeš začít těšit. Měj se krásně! P.

25.3.2014 16:01 - Roo

dobry den! Porad nevim co se bere za tezky hrich... kdyz se nekoho zeptam, odpovi ze je to dobrovolny a vedomy prestupek boziho zakona ve vazne veci... ale ja nevim co se bere jako vazna vec...prosim mohli byste mi to nejak vysvetlit? dik moc (p.s. Moc se omlouvam-vim ze neco podobneho zodpovidal nedavno o.Balik ale ja tomu porad nerozumim...)

26.3.2014 08:30 - © redakce

Ahoj Roo, vážný čin (závažnou věc) poznáváme z Bible (přečti si třeba tyto úryvky: 2. Mojžíšova 20, 13 nebo Mt 19, 18; Gal 5, 19-21) a z učení církve. Jakékoli seznamy jsou v této věci neúplné. Ale pro názornost aspoň ty nejčastější, které se mohou týkat mladého člověka: spoléhání se na magii, věštění, spiritismus (= vyvolávání duchů zemřelých), kartářství, neúčast na nedělní mši (pochopitelně ne kvůli nemoci, ale třeba z lenosti), předmanželský sex, masturbace, antikoncepce, záliba v pornografii, riskantní jízda autem, potrat,... + další činy, které se týkají spíše dospělých: eutanázie (usmrcení nemocného či starého člověka), cizoložství (sexuální poměr s mužem či ženou vázanou manželstvím), umělé oplodnění, homosexuální jednání, velká krádež a velká pomluva, utiskování bezbranných lidé, nespravedlivě malá mzda,... Snad Ti tento výčet alespoň trochu pomůže v rozlišování. Z redakce Ti přejeme hezký zbytek března! ;-) P.

24.3.2014 19:59 - Anett

Dobrý den, můžu se zeptat,jak se jmenuje holka na úvodní stránce z IN!u z června 2013 a října 2011?? Děkuji :))

25.3.2014 07:28 - © redakce

Ahoj Anett, fotky dívek na titulní stranu časopisu ve většině případů kupujeme z fotobanky, kde jsou fotky zahraničních fotografů. Jména dívek na titulních stranách z tohoto důvodu neznáme. Můžeme si jenom domýšlet ;-) Hezký den! P.

23.3.2014 20:51 - Dani

Přeji pěkný den, nedávno jsem někde četla, že k hříchu cizích mlčet je těžký hřích i pro ty, co mlčí. Takže když se mi kamarádka svěří, že si zapomněla vzít prášek a obává se jestli není v tom, tak bych ji správně měla pokárat? A co všichni ti introvertní katolíci, kteří svoji víru třeba tají. Také těžce hřeší?

25.3.2014 07:10 - © P. Jan Balík

Milá Dani, na tvou otázku říká Katechismus zcela jednoduše toto: "Hřích je osobní skutek. Kromě toho máme odpovědnost za hříchy, které spáchali jiní, když při nich spolupracujeme: - když se na nich přímo a dobrovolně podílíme; - když je nařídíme, když k nim radíme, když je chválíme nebo schvalujeme; - když je neudáme nebo jim nezabráníme, jsme-li povinni to učinit; - když chráníme ty, kteří páchají zlo." (čl. 1868) Jak je to tedy s tím "nezabráníme"? Těžký hřích bude mít ten, kdo nezabrání tehdy, když jde o těžký hřích. Ale pozor na to. Zabránit má ten, kdo má povinnost (např. rodiče u svých nedospělých dětí). A napomínání? To je skutek lásky. Katolík není mravokárce, který stále druhé napomíná. Někdy možná v praxi více přesvědčí ne napomenutí, ale dobrý příklad, poukázání na jiné, lepší, možnosti (ne potrat, ale adopce novorozeněte) atd. Napomínat je třeba vždy vhodně a tak, aby bylo napomenutí přijatelné. A jak se chovat k té kamarádce? Klidně bych jen tak mezi řečí řekl: A ty to bereš? Vždyť je to zdraví škodlivé. Já tedy jsem spíše pro sex až v manželství.

23.3.2014 20:41 - Majka

Ahojky, můžu se zeptat, kdy církev vynalezla dělení hříchů na lehké, těžké a smrtelné?

24.3.2014 21:40 - © P. Jan Balík

Milá Majko, ze slov Pána Ježíše a ze spisů Nového zákona jasně vyplývá, že ne každý hřích má za následek zavržení (samozřejmě, když ho nelitujeme). Proto se začalo v církvi hovořit o hříchu těžkém a lehkém. Např.: "Proto vám pravím, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno. I tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím." (Mt 12,31-32) (hřích proti Duchu svatému = nechci litovat, vědomě odporuji Bohu) A aspoň jedna citace ze sv. Pavla: "Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím."(Gal 5, 19-21) Jindy je řečeno: "Dokud by nezaplatil celý dluh." Mt 18, 34. Klasicky se definuje těžký hřích takto: vědomé a dobrovolné přestoupení Božího přikázání ve VÁŽNÉ věci - vážnou věcí je to, co Bible a z ní vycházející upřesnění od církve, jako vážné označuje. Pokud je hřích spáchán ne ve vážné věci, nebo ve vážné, ale zároveň chybí vědomost (nezaviněná neznalost, že ten čin je hřích) či dobrovolnost (hřích, který udělá člověk pod hrozbou od druhého; pod vlivem strachu), jedná se o hřích lehký.

21.3.2014 08:02 - ANDREA18

ahoj jak mám zapomenout na jedno kluka?On miluje jinou. A říkal mě že jsem cesta pošlapaná po které půjde on se svou přítelkyní.PŘI SVATEBNÍM DNU.

24.3.2014 12:22 - © redakce

Milá Andreo, rozchody jsou bolestivá záležitost, ale k životu jednoduše patří. Lásku druhého člověka si nemůžeme vynutit. Důležitá věc, kterou musí každý po rozchodu udělat, je ODPUSTIT. Nebo se aspoň snažit o odpuštění tomu člověku, který mu ublížil a prosit o sílu. Může to trvat delší čas, ale věř mi, že odpuštění je osvobozující. Moc se mi líbí přirovnání neodpuštění k "vězení s klíčem uvnitř". Když totiž v sobě nosíme pocity ukřivděnosti a neodpuštění, sami se zavíráme do jakéhosi vězení. A přitom jediný člověk, který nás může z tohoto vězení vysvobodit, jsme my sami. Klíčem z vězení je právě odpuštění. Kluk, o které píšeš, Ti řekl věci, které bolí. Ale pomoci si můžeš jenom ty sama, a to právě odpuštěním. Odpustit znamená nepřipomínat znovu to, co bylo. Neřešit zbytečně minulost, nevzpomínat na něj se záští a ukřivděním, ale soustředit se na přítomnost, na ten okamžik, který právě žiješ. Snaž se ho co nejlépe naplnit. Hýbej se, hledej příležitosti k pomoci druhým, tvoř, povídej si s kamarádkami,... Časem i ten nejbolestivější rozchod přebolí. Držím palce! ;-) P.

21.3.2014 07:04 - hlášky,myšlenky,moudra

je tak to jsi moc hodná, Díky. Určitě se nato podívám :).

20.3.2014 18:16 - Marťa

Pro čtenářku s nickem "hlášky, myšlenky, moudra" Psala jsi redakci jestli neví o nějaké aplikaci, aby ti přicházely citáty, myšlenky na den na mobil. Nevím z jaké diecéze jsi, ale tak co třeba toto, co nabízí olomoucká arcidiecéze ? :) Myslím, že je to právě to, co hledáš. :) Bude to, ale pouze od 20.4. do 8.6. tedy po dobu velikonoční :) https://plus.google.com/108394756684671791027/posts/caDAbLHkFyy

21.3.2014 06:34 - © redakce

Ahoj Marťo, i z redakce děkujeme za zajímavý tip! ;-) Pěkný den! :) P.

19.3.2014 21:30 - abcde

Ahoj, mám takový dotaz. Je velký problém, když při modlitbě usnu? Je ta modlitba vůbec platná? Mám teď takový problém, často bývám večer unavená a když se ráno probudím, nepamatuji si, jestli jsem se domodlila. Vím, že bych se měla modlit trošku dřív, vlastně i chodit spát, ale nějak mi to úplně nevychází. A ještě jedna otázka: Co je lepší, při modlitbě usnout, nebo se vůbec nepomodlit? Díky za odpověď.

21.3.2014 09:44 - © P. Jan Balík

Usnout při modlitbě? Před nedávnem hovořil papež František o tom, že každý večer od 7 do 8 je v kapli, aby se modlil. Řekl, že tedy občas u toho i usne, ale to že Pánu nevadí. Hlavně, že je u něj. Takže usnout při modlitbě není problém. Pochopitelně, že je dobré dělat vše proto, aby naše "rande" s Bohem bylo co nejlépe prožité. Proto je moudré si u modlitby kleknout; modlit se více ráno než večer; večer se modlit o chvilku dříve a ne až na poslední chvíli. Modlitba není nějaký úkon, ale setkání s milovanou osobou, se kterou si povídáme, které se svěřujeme, které pláčeme na klíně atd. Takže Ti přeji hodně objevování na cestě, co je to modlitba.

Strana: 1  <<  12 13 14 15 16 17 18 19 20  >>  568