Vložit nový příspěvek

17.8.2011 13:32 - © Lída Štrejbarová

Díky. Kristina zpívá hezky, pravda.

9.8.2011 12:46 - Fifi

Co dělat, když už to není sranda? Když to není hysterický záchvat náctileté, ale opravdová bolest? Co když to nemá žádné řešení? Co když Bůh mlčí? Co když se každý stará jen sám o sebe a vlastní problémy? Co když dělám to, co se mi na druhých hnusí? Proč ho mám ráda? A proč on mě ne? Proč proti všemu rozumu doufám? Proč se mi o něm zdá? Proč se najednou nedokážu ovládnout, když jsem to vždycky uměla? Proč takhle trpím? Řítím se do záhuby a moc dobře to vím. Dny jsou čím dál tím víc stejnější. Nevím, jak žít ani jak umřít. Všechno, co mi napíšete jako odpověď mi nejspíš bude připadat jako prázdná fráze a jako sladký kec. Schválně...

10.8.2011 11:26 - © redakce

Ahoj Fifi, Bůh prostě někdy mlčí... a tak se ti může zdát, že není a nebo že jsme mu lhostejní. Nezažíváš tenhle pocit jediná na světě, procházejí jím i duchovní velikáni. I Ježíš křičel „Bože můj, proč jsi mě opustil?" Řešení není jednoduché. Ježíš, ačkoli visel na kříži, (což byla dost beznadějná pozice) přesto se odevzdal Otci. Po bolestné smrti přišlo Vzkříšení. Jinak to nejde a stane se to i tobě... Naučit se projít bolestí je dost zásadní životní dovednost. Jestliže utrpení pramení z nešťastné, neopětované nebo neuskutečnitelné lásky, dokáže člověka i zničit.Ty máš ale docela zdravý náhled na věc. Víš, že bys se měla ovládnout,... tušíš, že se blíží průšvih. A i když je to těžké, určitě víš, jak do něj nespadnout. Drž se a nedej se. Ty nejsi tvůj problém! Ten se jednou vyřeší a už nebude...hledej kdo jsi ty! Nejlíp se najdeš ve vztazích s druhými. Jdi za nimi a osvobodíš se. Myslíme na Tebe a pokud se Ti zdá, že jsme Ti alespoň trošku pomohli, klidně se znovu ozvi:).

8.8.2011 21:21 - Káťa

Ahojky,můžu se zeptat kdy bude vyhodnocení soutěží z prázdninového čísla???Ve čtvrtek jedeme na dovču,tak bych se to ráda dozvěděla dřív,než odjedem......

9.8.2011 12:01 - © Marie Žeravíková

Ahoj Káťo, soutěžit můžete až do 31. srpna, takže vyhodnocení do dovolené určitě nestihneš...Pořádně si ji užij:). Marie

7.8.2011 18:00 - 14

Procházela jsem si staré články a narazila na Pohádkové vánoce. Zapla jsem si televizi a dívala se na ni. Hned po pár minutách mě napadlo pár věcí: -sesměšňuje to Boha -uráží království nebeské -uráží víru. Copak si máme představovat nebe jako místo kde je Bůh na obláčku? vždyť tyto iluze jsou naprosto špatné! Vždyť si nemáme představovat ani Boha, ani nebe a ani peklo! V bibli se nikde nepíše modlete se ke svatým a oni vám pošlou koně. To je další věc. Vždy´t v bibli se ani o svatých nepíše. každý katolík mi argumentuje: "jsou to jenom přímluvy." A píše se v bibli: Přimlouvejte se ke svatým? Odpovím si sama. NE.Tuto pohádku jsem vypínala s nechutí a zklamáním. Tato pohádka v sobě nemá to, co by měla mít.

11.8.2011 12:46 - © redakce

Ahoj 14ko:), díky za tvůj názor. Je vidět, že nejsi jenom televizní konzument, ale o věcech přemýšlíš, a to je moc dobře! Zkusíme odpovědět: V české literatuře byly vždycky pohádky o nebi, pekle, andělech nebo o Pánu Ježíši se svatým Petrem, jak putovali po zemi... Autoři jistě nechtěli Boží věci zesměšňovat, i když určité zlidštění Božích věcí a nepřesná interpretace ďábla by se jim někdy dala vytknout... V této tradici je třeba chápat i pohádku Anděl Páně. Víš, možná mohla někomu, kdo se při ní bavil, i něco více říci o nebi a o Bohu. Aspoň proto se o její zfilmování pan režisér Strach snažil. I na webu v článku Pohádkové vánoce můžeš pár myšlenek k této pohádce najít.

4.8.2011 18:20 - zklamaná

Milá redakce, i když už nejsem přímo ve věku pro který je určen váš časopis (je mi 22let), tak Vám moc fandím =). Když jsem projela nějaké diskuze a články, zjistila jsem, že se dost věnujete i předmanželské čistotě. Fajn, že to probíráte. Ale nemyslím si, že přehnaná zdrženlivost je pozitivní - sama bych nevěřila, že něco takového prohlásím, ale životní zkušenosti mi tak velí....Svoji první lásku jsem prožívala intenzivně a vášnivě. Trvalo to dva roky, oba jsme byli věřící, sex jsme řešili skoro pořád - moc jsme po sobě toužili. Ale nakonec nám to nevyšlo. Pak jsem potkala svoji druhou lásku. Byl pokřtěný, ale nepraktikující katolík, nebyl k tomu vedený (jen od babiček). Ale se mnou v neděli na mše chodil, na sex až po svatbě přistoupil. Prostě slušný, hodný, krásný kluk, dobře vychovaný, ze slušné rodiny, úplný ideál.Rozuměli jsme si, plánovali jsme společný život. Náš vztah byl hodně založen na přátelství - milovala jsem ho, přitahoval mě, ale měla jsem pocit, že z jeho strany chybí ta vášeň. Ne že by se mě ani nedotknul nebo mě nepolíbil, ale nebylo to takové toužebné. Ve svojí naivitě jsem to neřešila. Nedávno jsem zjistila, že je to GAY - praktikující, stýká se s klukama ze seznamek. Šok, bolest, zklamání, který nepřeju nikomu zažít.... Takže pro dobro holek, nepřeceňujte předmanželskou zdrženlivost. Dobré by bylo třeba otisknout konkrétní zkušenosti lidí ze vztahů, ne jen nedosažitelné poučky. A věnujte se prosím i homosexualitě

5.8.2011 15:59 - © Lída Štrejbarová

Ahoj, co k tomu říct? Díky za podnět jak pro časopis tak pro holky, které chodí sem na diskuze.

2.8.2011 11:11 - Hanka

Ahoj,nechci vám někaj rozkazovat ani vás nějak uhánět i,když to tak vyzní, jenom se chci zeptat jak ste se domluvili na těch citátech udělate tu historii? ;)...Děkuju za odpověď a pěkný den :)

5.8.2011 15:58 - © Lída Štrejbarová

Ahoj Hanko, pracuje se na tom. Myslíme na to, jen to nejde všechno tak rychle, jak bychom chtěli. :-)

1.8.2011 15:03 - katka veselková

díky moc jste fajn redakce jeden kluk se do mě zamiloval ale ještě nevím jestli je to ten pravý katka v.

1.8.2011 16:52 - © Lída Štrejbarová

Ahoj Katko, to se asi nedá většinou poznat hned. Poznávejte se navzájem a časem zjistíte, zda spolu opravdu chcete strávit společný život.

31.7.2011 19:27 - nikki713

Ahoj In! Píšu, protože jsem v depresích...docela dlouho (měsíce), pubertu už mám za sebou, ale nemám si s kým promluvit. Když mě nevzali na vysněnou vejšku, ztratila jsem cíl. Taky s nikým nechodím, i když bych nejspíš mohla, kdybych se sama ujala iniciativy (klukům se líbím, ale bojí se mě někam pozvat...nechápu... mnohem méně hezké holky zvou), navzdory tomu vlastně myslím, že jim připadá, že mě nezajímají, protože zkrátka působím nějak...studeně? kdysi mi někdo hodně ublížil a od té doby mám problém s důvěrou lidem. jakože když jsem třeba chodila před rokem s jedním klukem, pořád jsem pochybovala, jestli to vlastně myslí vážně a nedělá si jen srandu, aby mi ublížil...což nedává smysl... A aby toho nebylo málo, pochybuju i o víře, proč mi vlastně Bůh neposlal toho pravýho? Proč se mám dál modlit, aby přišel? vždyť Bůh o tom ví, jaký smysl má opakovat něco pořád dokola, a navíc, když to, zdá se, nefunguje? pokud se nemodlím, nic se nemění... Omlouvám se, asi se vyjadřuju trochu překotně a možná i nesrozumitelně... napadá mě, že jsem se prostě modlila, a nic pro to nedělala, že jsem vlastně čekala, že se jednou objeví nějakej dokonalej kluk, který se do mě okamžitě zamiluje a půjde to samo...ale tak to asi nefunguje, co? Bylo by špatný prostě nějakýho kamaráda jen tak někam pozvat, abych začala působit trochu dostupně, jestli mě chápete?

1.8.2011 16:48 - © Lída Štrejbarová

Milá Nikki, odkud začít? Asi nejdůležitější je neztratit naději, že zas bude líp. Víš, nenechat se všema těma nepříjemnostma pohltit, udusit. Jako když jde člověk přírodou. Někdy se prodírá trním, nevidí na krok, těžko popadá dech do kopce... Pokud se ale nezastaví a jde vytrvale dál, dojde na krásná místa, má pěkný výhled do kraje, řekne si, že to stálo za to. Možná i to, že Tě na tu školu nevzali má smysl, jen ho zatím nevidíš, nechápeš. Možná je potřeba lépe se připravit na přijmačky, možná poznáš, že je dobře, že na té škole teď nebudeš, možná se Ti tam příští rok bude studovat lépe a budeš tam mít lepší spolustudenty, možná pro sebe objevíš ještě jinou, lepší školu, těžko říct. Taková věc se většinou pozná až zpětně. Zkus to proto možná tak brát. Pokud svůj život dáváme do Božích rukou a modlíme se "buď vůle Tvá", tak pak můžeme i věřit, že On ví, co je pro nás nejlepší a nenechá nás bezcílně tápat a bloudit. Bohu záleží na našem štěstí. Na rozdíl od nás vidí do budoucnosti, vidí až za zatáčku. Zároveň ale není náš sluha a automat na splněná přání. Opavdu to nefunguje tak, že za 3 modlitbičky dostane holka úžasného kluka. A ani nejvíc milující rodič nedá dítěti všechno, co dítě právě chce. Rodič ví, že by si třeba dítě mohlo ublížit. Ví, co je a není pro něj dobré. Tak je to i s Bohem. Na nás je, abychom mu v tom důvěřovali. To neznamená sedět doma v koutě a čekat, až Bůh všechno místo nás zařídí. Spíš všechno své jednání svěřovat v modlitbě, ptát se na správnou cestu. V různých časopisech se čas od času objevují návody, jak zaručeně "lapit" úžasného kluka. Ovšem jde o to, nakolik je to upřímné a fér. Možná není nutné kluky postupně zvát na pohár či do kina. Časem by sis totiž mohla vysloužit přezdívku "lovkyně". Stačí, když se budeš na svět usmívat, na ulici kamarády pozdravíš, třeba se občas jen tak zeptáš, jak se komu daří, nebudeš se vyhýbat nějakým společným akcím apod. Tvůj "studený image" tak snadno roztaje a kluci poznají, že jsi fajn holka. Přejeme Ti, ať Ti léto prozáří radost a víra, že bude líp. :-)

30.7.2011 19:44 - Apolenka

Ahoj redakce,prosím jaky je recept na přírodní barvení vlasů na hnědo ze slupek ořechu?A tá směes se dáva na mokré nebo suché vlasy? Děkuju

1.8.2011 15:41 - © Lída Štrejbarová

Milá Apolenko, je nám líto, ale s ořechy takovou zkušenost nemáme, ani nevíme o nikom, kdo by v tom poradil.

30.7.2011 15:20 - ruzik

Ahojky, proč je tak těžký přestat myslet na kluka, když vím, že už mezi námi nic nebude? A ještě k tomu má už jinou? Pořád se tím trápím, pořád to bolí... Mějte se fajně :) a díky :)

1.8.2011 15:36 - © Lída Štrejbarová

Ahoj ruziku, na to asi neexistuje jednoduchý recept. Láska, zamilovanost jsou velké city a většinou je nejde jen tak snadno, rychle a bezbolestně zabít. Je to jako s ohněm, pokud se na něj nepřikládá, vyhasne. Je jasné, že pokud byl oheň velký, chvíli to trvá, než přestane hořet. Netrap se proto tím, že Tě to pořád trápí. Zároveň ale myšlenkám na toho kluka nepřikládej velkou důležitost a znova na všechno nevzpomínej. To je ono "přikládání do ohně" a možná bys jen zbytečně udržovala jeden skomírající a bolavý ohýnek.

30.7.2011 13:37 - katka veselková

milá redkace, je to těžké najít toho pravýho kluka ale nepřestavám se modlit pořád, jezdím i na kole nam mši svaté katka v.

Strana: 1  <<  146 147 148 149 150 151 152  >>  568