Vložit nový příspěvek

14.4.2014 20:41 - © redakce

Ahoj ., napiš e-mail do vydavatelství na adresu pospisil@in.cz. Nezapomeň uvést své jméno, příjmení a poštovní adresu. Měj se moc hezky! ;-) P.

12.4.2014 12:29 - A.

Zdravím do redakce! Mám dotaz ohledně blížícího se setkání čtenářek v Ostravě. Nic proti, ale myslím, že časopis IN je spíše pro mladší holky. Časopis odebírám kvůli mojí sestře (15 let), ale mi je 18 a někdy mě to už tak nezaujme. No, ale proč píšu? Myslíte, že se tam zabavím? Jedu tam hlavně kvůli mé sestře, protože ji chci někam vytáhnout, aby poznala nové lidi, ale ona by nikam nejela sama, takže pojedu s ní. :)

14.4.2014 11:13 - © redakce

Ahoj A., děkujeme za zpětnou vazbu ;-) Na setkání čtenářek určitě přijeďte obě - nudit se nebudete. Letos bude totiž setkání netradiční, protože proběhne v prostorách TV Noe a připraveny budou zajímavé workshopy (související s televizí a divadlem), které nejsou nijak věkově omezeny a každý si může najít to své (podrobnosti a přihlašování zatím dolaďujeme). Lákalo by to i nás a to už nám 18 dávno bylo ;-) Těšíme se na vás! Hezký den! ;-) P.

10.4.2014 08:52 - redakce IN!

Vzkaz z redakce pro Paty a Anežku: Na vaše otázky bude odpovídat P. Jenda Balík, který je ale momentálně v zahraničí, takže odpověď na webu najdete až během příštího týdne. Děkujeme za pochopení a přejeme dobré prožití zbytku postní doby! redakce IN!

9.4.2014 21:04 - M

Ahoj redakce :) Chi vám moc poděkovat, že jste přidali na hlavní stránku článek Všichni už s někým chodí, jen já pořád nic!. Moc mi pomohl si uvědomit jisté věci. Moc dík :)

10.4.2014 07:07 - © redakce

Ahoj M, tak to máme radost! Je to por nás i povzbuzení, že tam články nevisí jen tak pro nic za nic, ale opravdu pomáhají. Přejeme pěkný (i když trochu deštivý ;-)) den! P.

9.4.2014 19:39 - smiley

dobrý den nemůžu najít informace ohledně setkání kde jsou popřípadě jaké!předem děkuji

10.4.2014 11:17 - © redakce

Ahoj smiley, základní informace najdeš v březnovém a dubnovém čísle IN!. Podrobnosti se časem objeví i na webu. Prosíme o strpení, pracujeme na tom! :) Měj se krásně! P.

9.4.2014 18:58 - Anežka

Mám takovou zvláštní otázku. Jde o to že v poslední době jsem slyšela dva odlišný názory na pomstu od Boha od dvou kněží. jeden říkal že rakovina nebo i jiný špatný věci jsou od Boha, jako trest na lidi za těžký hřích a ,,ohrožení" trvá po 4 generace- dost ve zkratce(mimochodem on to má ověřený nejspíš ho znáte O.Pleskač) . Na spolču nám ale kněz zase říkal, že neví proč to je a NENÍ to za trest. V jedné knížce jsem od věřícího který podlehl 2.svět. válce zase četla že je to TREST na lidi a odkazoval se na starý zákon-potopa, eva a adam-vyhnání ze zahrady atd..., (Wilm Hosenfeld-německý důstojník) kněz ze spolča a le mávl rukou a ke starýmu zákonu se moc nevyjádřil a řekl že to lidé teprve poznávali Boha a tak jim to nějak musel ukázat , nebo nějak tak o řekl.TAK ČEMU MÁM VĚŘIT?! napsala jsem to dost ve zkratce ale snad to pochopíte. Děkuju :)

16.4.2014 11:10 - © P. Jan Balík

Milá Anežko, na tuto otázku je třeba se zeptat Pána Ježíše. A ten říká: Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží." (Jan 9, 2-3) Proč je nemoc? Nelze ji chápat jako trest za hříchy svoje a už vůbec ne jako trest za hříchy předků. Může být darem Božím - například někoho dovede k víře v Boha. Může být důsledkem hříchu - kouřením si někdo zaviní rakovinu, nevázaným sexuálním životem před manželstvím si přivodí pohlavní nemoc. Může být Božím uzdravujícím lékem - tedy ne trestem, ale pomůckou, jak člověka přivést k obrácení. Jak je to u konkrétní nemoci konkrétního člověka? To nevíme. To je Boží tajemství. PS: V tomto se tedy kněz o. Pleskač mýlí a nekáže to, co říká církev. Vyjádřili se k tomu i naši biskupové, jako v věci, která je mimo. Jedná se o delší dokument: http://www.cirkev.cz/cirkev-ve-svete/dokumenty/fialova-rada/ , a to dokument 36.

9.4.2014 17:17 - Paty

Ahoj, omlouvam se, ze zase otravuju, ale mam nekolik otazek. 1. Je svatost smireni platna i pro nepokrteneho? Kdyby samozrejme veril v Jezise, odpusteni, kdyby hrichu litoval atd., jen neni pokrteny. Vim, ze to asi moc nema smysl, ale jen by me zajimalo, jestli by byla zpoved platna. 2. V jedne knizce jsem cetla a taky mi to rikal jeden clovek, ze kdyz lidi vyvolavaji duchy (za umyslem vyvolat nejakeho zemreleho), vyvolaji tim dabla, nikoliv dusi toho zemreleho. Ze se mrtvi lide nemohou vratit a ,,strasit" nas tu. Jak to ale vime? Jedine, co jsem nasla v Bibli je v listu Zidum 9,27 Clovek umira jen jednou, a potom bude soud. To ale uplne nevylucuje to, ze by nemohl ,,byt mezi nami". Kde je tedy napsane, ze nemuze? 3. Jak se zije u Salesianek? Vim, ze se venuji mladezi, ale jak to tam funguje? Pracuji v tom salesianskem stredisku, nebo chodi nekam do prace? Jak vypada jejich den? Musi mit clovek neco vystudovane, aby mohl jit do klastera? Diky

16.4.2014 11:03 - © P. Jan Balík

Milá Paty, tady jsou odpovědi: 1) Svátost smíření může přijmout pochopitelně jen ten, kdo je pokřtěný. Hříchy jsou odpuštěny ve křtu - dědičný a u dospělého člověka i všechny jeho osobní hříchy z celého života. Svátost smíření je někdy nazývána novou vodou odpuštění - slzami, které nám odpouští po křtu, když jsme nebyli věrní tomu, co jsme ve křtu dostali. 2) Koho duši vyvoláme? Nevíme. A možná je to opravdu ďábel. Vyvolávání duchů je tedy více pověra, něco nejistého než něco racionálního a skutečného. Je to pro člověka nebezpečná půda pod nohama. Proč ale nesmíme vyvolávat duchy zemřelých? Především proto, že je to neúcta a nevíra v Ježíše, urážka lásky Boží. Vyvoláváním duchů zemřelých jako bychom říkali: Ježíši, moc Ti nevěřím, musím si to pojistit u někoho jiného. Ježíši, nic mi neříkáš, potřebuji se zeptat tedy někoho jiného. Rád bych věděl o budoucnosti a ty nic neříkáš, zeptám se jinde. Tato neúcta je vlastní hřích vyvolávání duchů. Vždyť Ježíš přece hovoří, i když tiše: v Písmu, v církvi, v duchovním vedení, ve zpovědi... Vyvolávání duchů je ve Starém zákoně zapovězeno. Mrtví nás nestraší, ale někdy může Bůh dovolit kontakt duší zemřelých s námi: například zjevení Panny Marie. Ale je to něco mimořádného a církev je k tomu vždy velice podezíravá. Za duše v očistci se modlíme, k duším v nebi se modlíme (svatí). Tedy kontakt se světem zde na zemi a se světem v nebi je možný a je reálný, ale je to kontakt, který je vždy konaný v Bohu. 3) Být salesiánkou nejdříve znamená, pocítit, že to konkrétní děvče je Bohem voláno k tomu, aby se mu zcela oddalo - aby uzavřelo jakýsi duchovní sňatek s Ježíšem - žila plně pro Něj. Pak přijde způsob, jak slouží. Většinou ve školách, ve střediscích a věnují se mladým lidem, často dětem, a to mnohdy těm, které nejsou přímo věřící. O prázdninách pak pořádají různé akce. Ale hlavní není činnost, ale to, že žijí ve zvláštním vztahu s Ježíšem a následují ho ve společenství. Proto bydlí spolu, sdílí ve své komunitě život, modlí se atd. Salesiánky nežijí v nějakém klášteře, dokonce nemusí chodit ani stále v hábitu. A co studovaly? To je různé. Pro vstup k nim nemusí mít děvče něco vystudované. Většinou k nim nejprve jezdí na víkendy, pomáhá a pak se postupně začlení do komunity.

9.4.2014 16:03 - ,

Ahojky, jaký máte názor na skupinu Divokej Bill (mají vhodné texty?)? A o čem si myslíte, že je písnička Pocit? A co Chinaski?

10.4.2014 09:03 - © redakce

Ahoj, já osobně obě kapely poslouchám už léta a některé jejich písničky jsem v dospívání hrávala i na kytaru. Písnička "Pocit" podle autorů hlubší smysl nemá, sami o ní prohlásili, že je napadla slova, tak z něj poskládali text a ten zhudebnili. Nic bych za tím nehledala. Na české hudební scéně těžko najdeme někoho, kdo se svými texty bude hlásit ke křesťanství nebo k hlubším hodnotám. Ale to přece neznamená, že nemůžeme tzv. "světskou" hudbu poslouchat, když se nám líbí a není výslovně zaměřena proti hodnotám, které vyznáváme (tam už by rozpor byl). Ale myslím, že Chinaski a Divokej Bill žádné takové texty (proti křesťanství, víře, životu, lásce, pravdě atd.) nemají. Jsou to spíš komerční kapely, které zpívají buď "o ničem" nebo o vztazích a o tom, co je obklopuje a čím žije dnešní společnost. Měj hezký den! ;-) P.

9.4.2014 16:02 - Soutěž

Dobrý den, jak je myšlená ta odpověď na soutěž: Napište pět slov.... -to má být věta z pěti slov nebo jednotl. slova? Děkuju za odp.

10.4.2014 07:42 - © redakce

Ahoj, stačí pět slov nebo slovních spojení ;-) Hodně štěstí v soutěžení! P.

8.4.2014 22:11 - evi

Ahoj in, mám trápení. Jde o to, že jsem od přírody strašně nesebevědomá. Mám citlivou a neprůbojnou povahu. No, ne až zas tak, jako dovedu se ohradit, mám kamarádky, ale znáte to...nevěřím si. Strašně se bojím druhých lidí - jako že mě nějak zradí, přetvářka,...je to prostě trápení:(( neznáte nějakou radu, jak si zvednout, no spíš udržet sebevědomí? Nejde o vzhled, jde o to přijmout sebe sama, a hlavně se nebát lidí, že mě zradí. Díky.

9.4.2014 13:01 - © redakce

Ahoj evi, je to celkem bludný kruh, co? Nevěříš sobě a tím pádem ani druhým a to si dáváš za vinu (a tvoje sebevědomí zase utrpí). Dobrá zpráva pro tebe zní: I na sebepřijetí a posílení sebevědomí se dá pracovat! A tím, že začneš víc věřit sobě, budeš víc víc věřit i druhým. Shodou okolností máme na toto téma připravenu celou stranu do květnového čísla ;-) Takže jenom stručně vyzvednu některé body, které je dobré žít v praxi: Nemluvit o sobě negativně (jsem blbec apod.), myslet pozitivně (snažit se neříkat nic negativního o situaci ani jiném člověku), připustit si, že jsme lidé omylní a z problémů nedělat tragédie, učit se být k sobě laskaví a dělat si radost. Naučit se smát, pomáhat druhým a nemyslet příliš na kritiku. A samozřejmě všechno postupně! ;-) Po malých krůčcích. Myslíme na tebe a přejeme hezké jarní dny! P.

8.4.2014 18:07 - Minie

Ahoj IN, chtěla bych se Vám svěřit s jedním problémem. Je mi už 18 a před pár týdny jsem poznala fajn kluka. Dobře si spolu rozumíme, máme společný koníček atd.. je vážně fajn, líbí se mi, ale beru ho jako kamaráda. Z jeho strany však cítím, že o mě má asi větší zájem, než jen o kamarádku. Já teď nevím, co mám dělat. Ráda bych si s ním vyšla ven, pokecala, ale opravdu ho beru jen jako kamaráda. A tak nevím, jestli to mám třeba odmítat, aby si nemyslel něco víc. Já nechci kluka. Nejsem na to připravená, ale jsem ráda s přáteli. Navíc, ten kluk je protestant a já jsem katolička, takže by nám to stejně asi neklapalo. Prosím o radu, co mám dělat dál? Mám se s ním normálně dál bavit, scházet nebo si radši držet odstup. Jsem z toho zmatená. :( Předem děkuji za odpověď.

10.4.2014 07:26 - © redakce

Ahoj Minie, nejsem žádná velká odbornice na vztahy, ale za sebe říkám, že bych tomu nechala volný průběh. Nejspíš bych si s ním opravdu vyšla ven a pokecala. Ale zároveň bych se snažila využít nějaké příležitosti, kdy bych mohla stočit řeč na vztahy a říct mu při tom nenásilně, že zatím žádný vztah nechci. Aby věděl, na čem je. No a pokud by se ti to nepovedlo a ty bys cítila, že ho tím, že s ním občas někam zajdeš a on si dělá marné naděje, jenom zbytečně trápíš, vsadila bych na upřímnost a otevřeně si s ním promluvila. Upřímnost je těžká, ale zato důležitá a navíc zabírá. Tak Ti držím palce, aby ses do toho moc nezamotala. (A kdo ví? Třeba nakonec, až se lépe poznáte jako přátelé, zjistíš, že odmítnutí vztahu už není potřeba. V tom je kouzlo vztahů - nikdy nevíme, co nám který z nich přinese ;-)). Myslím na Tebe a přeji pěkný den! P.

Strana: 1  <<  9 10 11 12 13 14 15 16 17  >>  568