Vložit nový příspěvek

1.5.2014 18:42 - tru tru
ahoj IN, chtěla jsem vám navrhnout příspěvek do časopisu.....mohli byste do něj přidat návrhy na různé ruční práce a vyráběčky a techniky.....díky za to co děláte....:D
2.5.2014 11:01 - © redakce
Ahoj tru tru, super nápad. Zajímavé techniky oživení textilu najdeš v dubnovém čísle a už teď můžeme slíbit, že se tvoření dočkáš i v prázdninovém čísle! Klidně nám napiš, co konkrétně bys chtěla, aby se v časopise objevilo - jestli spíš návody na dárky nebo tipy na vylepšení pokojíku, či návody na výrobu doplňků,... Budeme se těšit! Měj se moc pěkně! P.
1.5.2014 17:05 - Lenny
AHOJ IN! CHci se zeptat, zda je špatně, když po sv. přijímání nic necítím. Díky Lenny
2.5.2014 16:36 - © P. Jan Balík
Milá Lenny, když po svatém přijímání nic necítíš, je to normální. Nemusíme vždy pociťovat přítomnost Boha. Stav, kdy se nám srdce rozzáří Boží přítomností, je spíše něčím vzácným. Proto hovoříme o tom, že věříme - na základě ujištění Pána Ježíše, že je v eucharistii on. Věříme jeho slovům, i když necítíme lidským citem.
1.5.2014 09:45 - Marie
Ahoj redakce, chtěla jsem vás poprosit o modlitbu za nás všechny, kteří letos maturujeme. V pátek 2.5. jsou první (písemné) zkoušky a příští týden tyto zkoušky dále pokračují.
2.5.2014 10:57 - © redakce
Ahoj Marie, myslíme na vás v modlitbě a vyprošujeme hodně sil, štěstí a pevné nervy! ;-) Hlavně se nenechte spoutat zbytečným strachem. Držíme palce! P.
30.4.2014 19:01 - anonymík 2
Dobrý den jsem anonymík (28. 4. 19:14) a prosila bych ještě o upřesnění Vaší odpovědi - jak to mám vysvětlit tomu kamarádovi, když on ve věčný život nevěří. Omlouvám se, že sem takhle píšu podruhé, ale už delší dobu mě to trápí a moc bych si přála znát odpověď. Moc Vám děkuji za ochotu.
2.5.2014 16:36 - © P. Jan Balík
Milá tazatelko, vysvětlit někomu, kdo nevěří ve věčný život otázku smrti, je vlastně nemožné. Ale je to příležitost pro hlásání evangelia - radostné zvěsti, že Ježíš nás svou smrtí a zmrtvýchvstáním zachránil a umožnil nám život věčný. Takže bych radil, abys kamarádovi vyprávěla o Ježíšovi a o tom, jak nám on vykládal o věčnosti.
30.4.2014 15:55 - Verča
ahoj IN, zajímalo by mě, jaký máte názor na knížku "Svět podle Garpa" od Johna Irvinga. My jsme to teď četli ve čtvrťáku povinně. Upřímně, nevím co si o této knížce myslet. Je tak divná, úchylná i smutná...tak pokud jste to někdo z vás četly, tak mě zajímá váš názor:)))
2.5.2014 15:44 - © redakce
Ahoj Verčo, tato knížka nás v redakci tak nějak minula, ale faktem je, že podobné literatury a knížek typu "Svět podle Garpa" je na světě spousta. Umějí je prostě občas těžko pochopitelné a někteří autoři sdělují své rozčarování ze společnosti i pomocí "úchylných" a depresívních obrazů. Protože ale máme svobodu tvorby a vyjadřování, může každý umělec psát podle sebe. A je pravda, že někteří spisovatelé píšou hodně surově a naturalisticky. Proč? Aby zaujali čtenáře a ukázali jim pohled na svět z jiného úhlu. A to se Irvingovi jeho románem povedlo. A jak je vidět, knížka vyvolává otázky a emoce i v dnešní době. A právě o tom je literatura. Nedopovídá, často jenom naznačuje, ale snaží se člověka přinutit k zamyšlení prostřednictvím nejrůznějších obrazů, dějů a emocí. Proto ani my ani kdokoli jiný ti nemůže nadiktovat, co přesně si o té knížce máš myslet. Popsat se dá jazyk díla a jazykové prostředky, lit. žánr nebo převyprávět děj. Interpretace už je na každém čtenáři. Držíme palce u maturity! A kdyby se ptali, popiš jim, jak jsi z knížky byla rozčarovaná a jaké v tobě vyvolala otázky. Ať se ti daří! P.
30.4.2014 13:48 - eMko
ahoj, chtěla jsem se zeptat, jak je to vlastně v církvích s Biblí? Do nedávna jsem si myslela, že kralický překlad je překlad katolický a že protestanti si potom přeložili bibli do podoby ekumenického překladu. Pak jsem se dozvěděla, co to vlastně znamená slovo ekumenický a došlo mi, že je to nesmysl. A teď jsme se učili ve škole, že Bible kralická naopak byla přeložena protestanty a katolickou církví byla dlouho zakázána. Jak to tedy je? Co katolíci používají? Ekumenku? A co používali předtím? Přistoupili na kralický překlad, měli svůj vlastní nebo kázali v latině? Děkuji za odpovědi :)
2.5.2014 09:55 - © P. Jan Balík
Ahoj eMko, budu se snažit odpovědět stručně. Jen pro informaci, od prvních překladů Bible do češtiny ve 14. století existuje desítky překladů a celkem přes 800 vydání Bible či jejích částí. Úžasné, co? Katolíci používali při mši latinský překlad, tzv. Vulgatu. V české liturgii se používá dnes překlad, který má základ v 50. letech 20. století a opravil ho Dr. Bogner. Nový zákon je přeložen celý a je vydán u Karmelitánů. Starý zákon je přeložen jen z části - to, co se používá v liturgii a občas něco dalšího. Je také vydán jen částečně. Dnes se hojně využívá nově vydaný překlad, tzv. Jeruzalémská Bible - jedná se o překlad s poznámkami z Jeruzalémské biblické školy. Běžně se pro četbu u katolíků nejvíce vyskytuje dnes ekumenický překlad. Já osobně miluji překlad Nového zákona liturgický - je to krásný jazyk a čtu stále stejné věty, tedy si je mohu snáze zapamatovat. Ekumenický překlad dělali v 60. a 70. letech 20. století evangeličtí a později i katoličtí překladatelé. A je v současnosti asi nejvíce používán pro osobní četbu, a to všemi: katolíky i evangelíky. Evangelické církve se ale dodnes oficiálně drží překladu ze 16. století - Kralická Bible (byla vydána v Kralicích). Je prvním překladem do češtiny z originálních jazyků (předtím se překládalo z latiny) a dle jazykovědců má mimořádně krásný jazyk (na svou dobu). Proto má v české kultuře mimořádné místo. Katolíkům nebyla doporučována - jednak proto, že neměla vysvětlivky a jednak proto, že se u některých sporných míst držela evangelických způsobů překladu.
30.4.2014 12:08 - poupě
ahoj IN, měla bych takový intimnější dotaz. Co když zjistím, že můj chlapec, se kterým chystám svatbu, masturbuje. Prostě to zjistím nebo mi to řekne. Jako co si o tom mám vůbec myslet, či jak to pobrat. Nevím, jak se k tomu totiž stavět. Mám to vzít jako "no jo, je to dospělej kluk, přišlo to na něj..." nebo si to s ním nějak vyříkat, jako že "ne"? Řekněme, že bych z toho nebyla asi moc nadšená - nevím co u toho dělá, na co a na koho a jak moc u toho myslí,jeho sexuální fantazie...prostě je to takový divný,no.Nebo se s ním o tom nikdy radši nebavit, je to každýho věc?Děkuji
5.5.2014 10:59 - © P. Jan Balík
Milá tazatelko, děkuji za velice poctivý a vážný dotaz. Schopnost ovládnout sám sebe je jednou ze základních ctností člověka. Většinou se uvádějí čtyři: statečnost, spravedlnost, umírněnost, moudrost. (V Katechismu od bodu 1804; YOUCAT od bodu 299) Pokud nemá být život neuspořádaný a řízený jen prchavým citem a pokud se nemá společnost proměnit jen v bandu sobců, je třeba, aby se každý člověk o tyto návyky snažil. Proč? Aby byl schopen kvalitního života. Jinak je celý život jen vláčen pocity a sobectvím. Jednou z oblastí, ve které je tyto ctnosti (zvláště statečnost a umírněnost) zvlášť pro muže obtížné získat, je sexualita. Ta je sama o sobě dobrá (darovaná Bohem), ale na druhou stranu je třeba, aby sexuální pud byl podřízen osobě člověka a ne naopak. Sexuální pud je silný a je třeba ho včlenit do celku osoby člověka. Čistota je tedy ve své podstatě schopnost začlenit tuto životní sílu a dar do celku života. Podívej se, i v manželství budou chvíle, kdy je třeba se sexuálně ovládat a jeden i druhý musí umět vydržet ve zdrženlivosti. Je to podobné, jako ve sportu. Prostě některé cviky jsou náročné a chce to hodně posilování. I ovládnutí sexuality je náročné. Je to jako s jídlem. Někdo by snědl vše, co vidí. Někdo má strašně rád sladké. Někdo alkohol. Samo o sobě mít na něco chuť a něco sníst je dobré, ale je třeba mít mírnost, aby člověk nejedl příliš, aby nepil do opilosti atd. Tvůj chlapec v této oblasti potřebuje ještě trénovat a získat vládu sám nad sebou. Ano, někdy jsme my lidé hodně slabí, to nás pokořuje. Víme, že Boží milosrdenství je veliké, ale nikdy bychom neměli přestat bojovat sami se sebou a svou slabostí. Kdo bojuje, i když občas prohraje, ten je na správné cestě, ten se učí pravdivě milovat. Uspokojovat svého chlapce by znamenalo, že bys ho jen utvrzovala v jeho slabosti. Domnívám se, že tvůj chlapec se o růst ve ctnostech snaží. Možná ho jeho slabost trápí víc, než si myslíš. Popovídejte si o tom, nebojte se vzájemně podporovat v růstu ve ctnostech. Takový růst totiž moc podporuje vaši budoucí manželskou lásku. Žehná P. Jenda
30.4.2014 11:53 - Zvědavec jezevec
ahoj redakce, měla bych dotaz ohledně sexuálního styku v manželství. Vím, že křesťanští manželé jsou vedeni k metodě PPR. Co když má ale žena takový cyklus, že má strašně málo neplodných dní v měsíci - tudíž pohlavní styk může být v jednom měsíci jen párkrát, a má muže, který má silnou pohlavní touhu, chuť(či jak to říct), a pohlavní styk párkrát do měsíce je pro něj utrpení - prostě to potřebuje častěji. Co je jako řešení? Tito lidé pak použijí kondom, přerušovanou soulož, či skutečně mají zůstat ve zdrženlivosti a vydržet to zase do neplodných dní? Nehrozí pak takovému muži frustrace?
2.5.2014 09:58 - © P. Jan Balík
Milá tazatelko, Tvoje otázka se zdá logická. Než Ti odpovím, zeptejme se: co má dělat muž, když třeba měsíce nemůže se svou ženou mít sex? Třeba kvůli obtížím v těhotenství, kvůli nemoci. Má-li silnou sexuální touhu, má ji přece ovládat. Síla muže je v sebeovládání, ne v podlehnutí pudu. Je to náročné, ano, ale lidé jsou voláni k velkým věcem. Pokud by byl případ, o kterém píšeš, doporučil bych manželům konzultaci u kvalitního lektorského páru PPR nebo u gynekologa, který rozumí záznamovým tabulkám (třeba v CENAP). Pokud ani to nepomůže, bude to v jejich manželství obtíž, kříž, ale každý přijatý kříž je požehnáním. Jejich láska tím může nakonec jen růst. Podmínkou je přijmout kříž jako šanci.
30.4.2014 11:03 - Le
Ahoj, jak je to s plněním snu (přání)? Že někdo má třeba od dětství nějaký sen, a ten se mu v mládí splní. Pak je tu skupina lidí, kteří mají taky sen, a nikdy se jim nesplnil/nesplní (ani v dospělosti). Proč? Na čem u toho záleží, co je za tím? Ještě, když ti, kterým se sen plní, říkají, že jestli Bůh chce, aby tam byli, že se o to postará - to zní jako kdyby pro to nic nedělali a nechali to být, a ono jim to hotový spadne do klína a oni si pak jedou užívat. Proč tedy potom těm, co se pro to snaží opravdu intenzivně něco dělat, jim to nevyjde? (Příklad - jeden člověk chtěl jet na SDM, byl to jeho sen, přání, touha. Snažil se hledat brigádu, aby si na to mohl vydělat..a prostě nic...ztroskotání...) Hm? Myslím si, že je to nespravedlivý vůči těm, co se opravdu snaží. To se pořád musí a budou mít dobře jen ti, co nic dělat nemusí a žijí si jako prasátka v žitě? :) - lepší přirovnání mě nenapadlo :D
2.5.2014 10:00 - © P. Jan Balík
Milá Le, přání jsou důležitá, protože nás pobízejí k činnosti, k aktivitě, inspirují náš život. Na druhé straně je třeba vyhnout se dvěma extrémům: idealistickým nereálným přáním mladého naivky a skleslosti zklamaného dospělého, který už nemá žádná přání, jen přežívá. V praxi je třeba se učit rozpoznávat, která přání jsou vůlí Boží a která ne. A s Bohem je to dobrodružné, protože on nám mnohdy postaví nějakou stěnu, že nám nejde něco uskutečnit; někdy nám zase otevře dveře jakoby bez naší zásluhy. Je vhodné modlit se za poznání vůle Boží a za sílu ji naplňovat; a přání, která se v našem nitru vynořují, posuzovat ne dle osobního citu, ale vždy se ptát: Pane, je to, po čem toužím, tvoje vůle? Je to takové stálé dobrodružství s Bohem.
29.4.2014 11:37 - rajče
Ahojky, mám takovou otázku s postřehem, jen nevím, jestli to vyzní tak, jak to mám na mysli :) Tak nějak mi z velikonočního třídenní zůstala v hlavě myšlenka - proč Ježíš věděl, co ho v životě čeká, kdy a jak(?) zemře a co bude následovat pak? A my lidé nevíme nic z toho, co se stane za minutu, týden, měsíc, rok... Nevíme, co nás čeká, kde máme být, s kým, atd. Ne, že bych ráda věděla, kdy a jak umřu, to bych asi vědět nechtěla, ale zase na druhou stranu, kdyby to člověk věděl, tak by se na to připravil - třeba svátostmi. Zkrátka mi jde o jakýsi princip, že Ježíšovi to Bůh "předepsal a prozradil", a my žijeme "na slepo".
2.5.2014 10:17 - © redakce
Ahoj rajče, důležité je uvědomit si, že Ježíš nebyl jenom člověk jako my, ale byl zároveň Bohem i člověkem, byl Božím synem. Sám o sobě prohlásil: "Já a Otec jsme jedno." (J 10; 30). A stejně jako Bůh Otec, i Ježíš byl vševědoucí. Co je pro nás zastřeno tajemstvím, on předem věděl. A přestože věděl, co ho čeká, šel na smrt. O to víc si můžeme jeho oběti vážit. A my? Myslím si, že není dobré vědět, kdy zemřeme ani co nás čeká (že se stane nějaká nehoda naším blízkým, že nám někdo známý zemře,..). Představ si, že by někdo věděl, že zemře mladý třeba v den svých 20. narozenin. Neměl by on i jeho blízcí zkažené všechny dny předtím a namísto, aby se radoval ze života, nadával by, jak je nespravedlivý, že musí umřít tak mladý? Možná by povolal specialisty lékaře, aby jeho smrti zabránili. Je to extrém, ale někam by se vytratila důvěra v to, že Bůh má všechno ve svých rukách a také překvapení a svoboda člověka. Člověk by měl všechno pod kontrolou a najednou by Boha přestal potřebovat. A nebo by naopak Bůh byl jenom Osudem, který je nezvratitelný. Ale Bůh není osud, Bůh je především láska. I proto nám nedává poznat všechno, abychom mohli život prožívat svobodně. A tak... Máme žít každý den tak, jako by měl být náš poslední. Nezůstávat dlouho v těžkém hříchu, často přistupovat ke svátostem, rozmlouvat s Bohem v modlitbě a mít důvěru, že nedopustí, abychom v těžkém hříchu zemřeli. Hezký den! ;-) P.

Strana: 1  <<  6 7 8 9 10 11 12 13 14  >>  568

 

Nepřehlédněte

Okno, do duše oko

okno cerny potisk

Nový potisk triček v našem e-shopu. 

Více informací zde

 

více

Tričko Evelin nyní v krajkovým potiskem

Evelin krajka na tyrkysovém

Nabízíme nový romantixký potisk na tyrkysovém tričku Evelin

více

Tričko se zajímavým potiskem

Potisk otisk

Znáš 13. kapitolu listu Korinťanům? Můžeš si ji přečíst na našem novém potisku:)

více

Mikiny na našem INshopu!

MIkina Darina

Kvalitní lehké mikiny Darina v černé a červené barvě s potiskem nazvaným Vzhůru srdce si můžeš objednat v INshopu!

více