Vložit nový příspěvek

21.6.2014 06:17 - Marry
Milá redakcia! Bojujem s chorobou, ktorá sa volá anorexia a mám isté pochybnosti. Mám nastavený režim, že zjem všetko, čo mi mamina naloží. Lenže keď sme niekde na túre alebo aj v škole cez prestávku, vždy mám také nutkanie sa s desiatou podeliť (niekedy aj s obedom). Keď sa nepodelím aspoň s kúskom, pripadám si strašne sebecká. Keď som sa na to pýtala na spovedi, kňaz mi povedal, že jedlo je teraz môj liek a že s liekmi sa predsa nedelíme. poradil m, aby som požiadala maminu, aby mi niečo pribalila aj na ponúknutie. Lenže ja potom mám pocit, že nedávam zo svojho a to nie je pravá láska. Raz boli v In-e blahoslavenstvá na prázdniny a bolo tam, že blahoslavení sú tí, ktorí sa podelia o desiatu, lebo hoci nebude nasýtené plne ich telo, ale získa z toho duša... Je teda správne sa deliť o svoju desiatu alebo mám radšej poslúchnuť maminu a kňaza, príp. čo by som ešte mohla urobiť? Ďakujem za pochopenie a Váš čas :-)
23.6.2014 09:03 - © redakce
Ahoj Marry, moc si vážíme toho, že ses na nás obrátila s takovým osobním dotazem. V redakci souhlasíme s Tvojí maminkou a s knězem. Jídlo je teď opravdu lékem, který Ti má pomáhat. To, že se ráda dělíš s ostatními, je hezké, ale člověk vždycky musí uvažovat, jestli tím zároveň někomu neubližuje (sám sobě nebo třeba mamince, která jídlo připravuje pro Tebe a věří, že je sníš Ty sama). Také to, co čteme, není dobré brát vždycky doslova, ale snažit se to "napasovat" na svoji konkrétní situaci. Představ si, že by mezi blahoslavenstvími bylo napsané, že je šťastný ten, kdo si vyjde na dlouhou procházku do přírody a děkuje Bohu za její krásy. Sama o sobě je ta věta pravdivá a hezká, ale copak bych mohla vyrazit ven na dlouhou procházku, když mám chřipku a vysoké teploty? Určitě ne. A podobně je to i s blahoslavenstvím o dělení se se svačinou. Vím, že je pro Tebe těžké se nepodělit (stejně jako je těžké pro toho, kdo má chřipku, aby vydržel ležet v posteli, když je venku krásné počasí), ale není to sobectví. Sobectví by bylo, kdybys myslela jenom na sebe. Ale Ty si přece děláš starosti o spolužáky už jenom tím, že se s nimi chceš podělit. A Bůh vidí do Tvého srdce a ví, že nejde o sobectví. A také pomysli na to, že tím, že sníš svačinu a oběd sama, budeš myslet na maminku a na to, že jí tím uděláš radost. A to přece také není sobectví. Napadla nás ještě jedna věc: Pokud by ses opravdu chtěla podělit ze svého, můžeš čas od času něco spolužákům koupit ze svého kapesného a tak jim udělat radost. Ale není to nutné. Myslím, že můžeš mít klidné svědomí i bez toho. Máš dobré srdce a kamarádi se s Tebou nepřestanou bavit jenom kvůli tomu, že se s nimi nepodělíš o svačinu. Moc na Tebe myslíme, aby ses trpělivě léčila a byla brzy zdravá. P.
19.6.2014 09:38 - Popelka
Ahoj IN, mám už delší dobu takové trápení. Jde o to, že už několik let jsem zamilovaná do jednoho kluka. Je nám oběma 20. Žádné chození nebo tak nebylo, prostě jen zamilovanost. Ta zamilovanost je oboustranná, ten kluk mě taky miluje. Tak proč tedy spolu už dávno nejsme? Jde o to, že on je hrozně zvláštní. Miluji ho, ale někdy ho nechápu. Je taky extrémně citlivej a stydlivej. Zkoušela jsem mu už různě naznačit, že mám zájem atd., kamarádi mu taky pomáhají ať se nebojí atd., ale on se vždycky akorát stáhne, uteče nebo se vymluví že nemá čas ap., prostě se bojí mi dát najevo svoje city, tak radši se vymluví,že mě nezná, nejsem jeho typ ap. Na druhou stranu stačí, že třeba přátelsky obejmu bratrance a on hned žárlí, nebo když mě vidí vykládat s nějakým jiným klukem, tak doma pak hned brečí(to mi řekl jeden zdroj). Taky mi často volá z cizích čísel, ale nic tam nikdy neřekne. Asi je hodně nezralý. Kamarádka mi řekla, že ještě nikdy nikoho tak nemiloval, ať tomu dám čas, je mu sice 20, ale chová se na 10...ale já už vážně nemám energii tohle snášet a přeji si konec. Víte, prosím Boha, ať toto moje trápení (zamilovanost) skončí, nemá na to, aby se mnou chodil a ta láska k němu mě jen tíží. Modlím se už dlouho, ale mám pocit, že Pán prostě mlčí, děsí mě to, protože cítím , že opravdu mlčí. Prosím ho, ať mi dá nějakou odpověď, neg., poz., to je jedno, ale necítím nic. Spíš mám někdy naopak pocit, že mi jej Bůh neustále jakoby strká do cesty, jsem fakt zmatená. Nechci poslouchat svoje srdce ale boha, protože on chce to nejlepší, ale On opravdu mlčí nebo mi ho dává do cesty. Tak já už vážně nevím. Myslíte, že má cenu se za to modlit? Díky.
20.6.2014 12:46 - © redakce
Ahoj Popelko, jenom krátce. Modlitba má smysl vždycky. Možná Ti Bůh chce naznačit, že nemáš sedět se založenýma rukama a čekat, až se něco dozvíš od toho kluka nebo od vašich společných kamarádů, ale že máš sama jednat. Na Tvém místě bych si s tím klukem otevřeně promluvila. Navrhni mu, jestli byste se nemohli sejít nebo využij příležitosti, když budete na nějaké akci oba spolu. A potom mu řekni, že nevíš, co si máš myslet a že Tě taková nejistota už nebaví. Možná se pak ledy prolomí a on Tě nebude chtít ztratit. Nebo zjistíš, že je to celé jinak. To dopředu nevíš. Chce to odvahu, tak se za ni můžeš modlit. I za celý ten rozhovor. Každopádně už budeš vědět, na čem jsi a nebudeš si muset domýšlet různé varianty. Myslím na Tebe! Měj hezký den. P.
16.6.2014 22:11 - Paty
Chvala Kristu! Ve stredu jedeme na skolni vylet na 2 noci a rada bych holkam na chatce (prevazne nevericim) nabidla, aby se se mnou pomodlily. Nevim, jestli to prijmou, ale kdyby jo, nechtela bych, aby to bylo jen takove odrikavani naucenych modliteb, ktere stejne nebudou znat. Nemate nejake tipy na zabavnou modlitbu pro neverici, aby si nerekly, ze priste se uz nikdy modlit nebudou, ale naopak aby je to bavilo? Predem moc diky
17.6.2014 08:44 - © redakce
Ahoj Paty, myslíme si, že úplně nejlepší bude, když se pomodlíš vlastními slovy - na začátku můžeš poděkovat za dnešní den, za všechno, co jste v něm mohli na výletě prožít (klidně můžeš vyzvat i spolužačky, aby se zapojily - aby popřemýšlely, co jim dneska udělalo radost a co se jim líbilo a pak za to - třeba jen stručně - poděkovaly). Potom můžeš poděkovat za to, že máš tak dobré kamarádky a třeba i za učitele. No a nakonec poprosit za další den, aby se nikomu nic nestalo, abyste měli dostatek sil nebo třeba aby bylo hezké počasí apod. Také můžeš poprosit o ochranu pro všechny blízké, kteří jsou doma. Znova se můžeš spolužaček zeptat, jestli by chtěly za něco poprosit, ale nenuť je, aby něco říkaly. Modlitbu zakonči jednoduchým "amen" (= staň se). Před tím, než se začnete modlit, můžeš spolužačkám vysvětlit, že modlitba je rozhovor s Bohem, v kterého věříš a který je všude s vámi. Že takový rozhovor vede člověka k tomu, aby se učil vážit si toho, co má, a zároveň si uvědomoval, že všechno sám neovlivní, ale to důležité - pokoj, radost, lásku,... - si může vyprosit. Můžeš třeba i říct, že to pro tebe hodně znamená, ale že pochopíš, když se modlit nebudou chtít a nebudeš se na ně kvůli tomu zlobit. (Pokud řeknou "ne", nebuď zklamaná. Víra je dar a ty se můžeš za své spolužačky dál modlit, aby nakonec Ježíše poznaly). Držíme palce a myslíme na Tebe. P.
16.6.2014 18:57 - MAVM
Ahoj, nedávno se mi stala zajímavá věc. Kamarádka mi říkala o jedné své známé, jak se seznámila se svým manželem. Prý šli oba dva poprvé v životě na zábavu a tam se potkali a vydrželi spolu až do teď. Nedávno se jim narodila už druhá dcera. Řekla jsem, že je to moc hezké - natrefit hned na toho pravého. Moje kamarádka hned ale oponovala, že ona by to nechtěla. Přímo řekla: "Ale vždyť je přece lepší, když s někým chodíš, rozejdete se a ty začneš s někým dalším. Ten další je totiž vždycky lepší!" Na její odpověď jsem nereagovala, ale byla jsem zmatená. Vůbec ji nechápu. Později mě ale potom napadla taková myšlenka: Co když Bůh někomu zašle ve správný čas toho pravého a naopak někomu musí posílat víc lidí, které považují za své partnery, aby je připravil na tu osudovou lásku? Jsou moje úvahy správné?
17.6.2014 08:32 - © redakce
Milá MAVM, na některé otázky je těžké dát jednoznačné odpovědi, protože si je vždycky můžeme jenom domýšlet. Platí totiž, že co člověk, to originál. A jestli někdo pozná partnera napoprvé a jiný jich musí poznat pět nebo šest, než si "sednou"? Obojí je možné a u každého to může být jinak. K tomu je přece období chození - neznamená to, že když s někým začnu chodit, musím si ho později vzít. S někým chodit znamená především toho druhého poznávat. A samozřejmě se může stát, že během chození zjistí jeden nebo druhý z vás, že si až tak nerozumíte, a rozejdete se. Ale to neznamená, že jeden z vás je špatný. Jenom jste zjistili, že nejste ty správné "poloviny" k sobě. Rozchod je ale i obohacením - nejen bolestí. Člověk si ujasní, co do budoucna nechce, získá nové zkušenosti a začíná hledat dál. Jestli najdeme svou "polovinu" na první nebo až na několikátý pokus, dopředu nikdo nevíme. Můžeme se ale za svého partnera modlit a celé hledání odevzdat do Božích rukou. On pro nás chce to nejlepší a i neúspěšné vztahy nakonec zpětně dostanou smysl. Přejeme, ať jsi dál tak vnímavá ke všemu, co se kolem Tebe děje. Hezký den! ;-) P.
15.6.2014 22:43 - Maruška
Pěkný večer, pane faráři mohla bych se prosím zeptat, jak je to s tím, když druhému přeju jen do té míry kolik mám já, a víc ne? Vždyť je to přeci ve shodě s přikázáním: "Miluj bližního svého jako sebe samého." Třeba když se jednalo o zaměstnání v knihovně a měl ho dostat můj známý (ještě ho neměl), tak jsem mu to moc nepřála, aby to vyšlo, protože já se nemůžu uchytit, a on by se měl mít lépe než já? Ale teď, když se tam dostal, tak jsem za to na druhou stranu ráda, a chci, aby se mu tam líbilo. Proč je špatné druhému nepřát víc než mám já? Vždyť se o této věci ani Kristus nikde nezmiňuje - o závist ani dychtivost přeci nejde, když ten dotyčný "toho" ještě nedosáhl... Díky moc za odpověď:)
16.6.2014 11:47 - © P. Jan Balík
Milá Maruško, Pán Ježíš nás učí lásce, která druhým přeje dobro. To, co popisuješ, jsou naše běžné lidské myšlenky (sobecké, moc lidsky vypočítavé), které nemají moc smysl. Moje rada je toto: jakmile tě napadnou takové myšlenky, v duchu říci střelnou modlitbu: Bože, žehnej mu, žehnej jí. A je to. Co je pro druhého dobré, co je pro něj vůle Boží, to nakonec nevíme, ale žehnat (svolávat na druhého Boží dobro), to dělat máme. Nakonec nás to osvobodí od nejrůznější nelásky, závisti atd. Přát dobro druhému, to je především mu přát spásu, nebe. A zde na zemi přát mu vše to, co mu ke spáse pomůže. A ještě poznámečku. Přát někomu jen do té míry, kolik mám já? To je trochu sobecké. Pán Ježíš nás učí: "Blaženější je dávat než dostávat. Dejte a bude vám dáno!" Můžeme to říci i takto: Přejte a bude vám přáno. Kdo přeje druhým, tomu přeje i Bůh.
15.6.2014 20:15 - Ada
Ahoj, mám takový problém... spoustu lidí mi říká že nechápe jak můžu věřit v Boha... odůvodňují to tím, že přece kdyby byl Bůh tak nejsou války a nemocní lidé... co jím mám na to odpovídat? díky Ada
16.6.2014 07:53 - © redakce
Ahoj Ado, tato otázka bývá opravdu častá. Dokonce na ni odpovídal P. Jenda Balík i do časopisu. Tak Ti jeho odpověď tlumočím: Proč je bolest na zemi a proč trpí nevinní (např. děti)? Na to je jediná odpověď víry: nejnevinnější byl sám Ježíš a ten smrt na kříži, bolest a utrpení přijal dobrovolně z lásky, aby dal všemu lidskému utrpení smysl. S Ježíšem se může každý trpící sjednotit - prostě si říci: moje bolest je i Tvoje, Ježíši. Bůh otec milovat nejvíce Ježíše a přesto byla jeho vůle, aby Ježíš jako člověk byl umučený a umřel. Je to tajemství velikosti Boží lásky. Avšak v Ježíšově smrti nacházíme ještě jeden rozměr a objev. Smrtí lidský život nekončí, ale začíná se nová etapa - věčnost. Ježíšovo zmrtvýchvstání je pro nás lidi nadějí, že i my budeme po své smrti žít v přátelství s Bohem. Utrpení je pro lidi temné a tajemné, ale ve víře v Ježíše nalézáme odpověď. Proto i mnoho svatých volilo raději smrt a život věčný s Bohem, než si zachránit život, ale za cenu zrady Boha. Jak toto vysvětit spolužákům? Vede snad jen jedna cesta: nenechat se odradit neúspěchem a vyprávět jim o Ježíšovi a jeho smrti a zmrtvýchvstání. Prostě jen vyprávět Ježíšův příběh a zdůrazňovat, že jeho smrt byla opravdovou láskou, kterou Ježíš milovat nás lidi. Když bychom hovořili o zlu ve světě např. válkách, pak lze použít i tuto myšlenku: Bůh touží po tom, aby se lidé měli rádi, odpouštěli si, byli k sobě tolerantní - tedy, aby žili v míru. Ale lidé často vůli Boží přestupují a dělají druhým zlo, tak vnikají hádky, nepřátelství i války. Mnoho utrpení ve světě je tedy důsledkem toho, že lidé neberou Boha vážně a slouží svému egoismu. Shrnuto: Ježíš nikdy neřekl, že přišel bolest zrušit. Nepřišel ji zrušit, přišel dát bolesti a lidskému utrpení smysl. Ať se Ti daří ve všem, co Tě čeká. P.
15.6.2014 20:10 - M
Ahoj redakce :) Chtěla bxch se zeptat na váš názor a názor církve na film Šifra mistra Leonarda. Je na tom filmu něco špatného? Předem dík :)
16.6.2014 11:38 - © P. Jan Balík
Milá M., názor církve? Oficielní neexistuje, protože církev počítá s tím, že máme rozum a umíme ho používat. Obecně se dá o tomto filmu říci, že je tam děj vymyšlený, používají se tam historické omyly a nepravdy a vše se tváří jako skutečnost. V tom je trochu problém, protože mnoho lidí si nedá práci, aby zjistilo opravdové historické zkutečnosti a prostě si řeknou: bylo to ve filmu, tak je to pravda. Ale takového myšlení (nebo spíše nemyšlení), je obecně nebezpečné. Uvěříme snadno i hloupostem, protože dostatečně nepoužíváme kritický rozum = nezjišťujeme si, zda to, co se nám předkládá, odpovídá realitě, a je tedy důvěryhodné.
14.6.2014 23:04 - Míša
Ahoj,myslíte,že je špatné koukat se na Hru o trůny?Díky!
17.6.2014 06:57 - © redakce
Ahoj Míšo, protože tento seriál sama nesleduji, zeptala jsem na názor kamarádky, která má větší přehled. Řekla toto: "Záleží na tom, kolik člověku, který seriál sleduje, je let, a co si z toho odnese. Já osobně bych to určitě doporučila až tak od 15 let. Je to sice fantasy dobře a čtivě psaná, ale je to hodně o násilí, sexu, hře bez pravidel. Jde tam o získání moci a většinou vítězí ten, kdo je lstivější, prohnanější, víc bez ohledů na druhého a většina těch, co jsou aspoň trochu dobří, velice brzo umírá. Je to rozhodně určené spíš pro dospělé. Záleží, co si z toho kdo odnáší. Pokud by to mělo někoho vést k nějakým násilnostem nebo to v něm vzbuzovat nějaké představy atd., pak je lepší se tomu vyhnout, jako každému jinému pokušení. Pokud někoho baví ten příběh, pak to podle mě může klidně sledovat, ale asi až od určité vyzrálosti." Zbytek nechám na Tvém uvážení, je dobře, že nad takovými věcmi přemýšlíš a nesleduješ něco jenom proto, že to "sledují všichni". Z redakce Ti přejeme hezký den! P.
14.6.2014 15:01 - :D
ahojky, nevíte o nějakým dobrým táboru, kde se můžu ještě teď přihlásit? Díky za odp.
16.6.2014 08:08 - © redakce
Ahoj, o táborech bohužel přehled nemáme, navíc nevíme, odkud jsi, abychom mohli aspoň trochu poradit. Můžeš se poptat kněze u vás ve farnosti nebo v sousedních farnostech. A pokud by už byly všechny tábory obsazené, můžeš se ještě přihlásit na nějakou prázdninovou akci na DCŽM. Není to sice tábor v pravém slova smyslu, ale určitě to stojí za to! Seznam těchto akcí najdeš v červnovém a prázdninovém čísle IN!u. Jinou možností je zajet o prázdninách na tzv. antiochii. Málo se o ní ví, ale pokud je ti aspoň 16 let, můžeš se zkusit přihlásit (je to možné až do 30. června). Více informací včetně přihlášky a vysvětlení toho, co to antiochia je, najdeš na http://antiochia.cz/. Snad budeš s výběrem akce nakonec spokojená! P.
14.6.2014 14:08 - aní
Ahoj IN! Mám takový návrh na to, co byste mohli dát do časopisu. Týká se to názoru kluků na barvení vlasů :) Jinak, jste skvělý časopis, moc si vás vážím! Přeju požehnaný den :)
16.6.2014 07:29 - © redakce
Ahoj aní, to je zajímavý nápad, značíme si ho a děkujeme za něj i za pochvalu. Z redakce Ti přejeme krásný den! ;-) P.

Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11  >>  568

 

Nepřehlédněte

Okno, do duše oko

okno cerny potisk

Nový potisk triček v našem e-shopu. 

Více informací zde

 

více

Tričko Evelin nyní v krajkovým potiskem

Evelin krajka na tyrkysovém

Nabízíme nový romantixký potisk na tyrkysovém tričku Evelin

více

Tričko se zajímavým potiskem

Potisk otisk

Znáš 13. kapitolu listu Korinťanům? Můžeš si ji přečíst na našem novém potisku:)

více

Mikiny na našem INshopu!

MIkina Darina

Kvalitní lehké mikiny Darina v černé a červené barvě s potiskem nazvaným Vzhůru srdce si můžeš objednat v INshopu!

více