Hudba při bohoslužbě má:
- být modlitbou,
- tvořit bohoslužbu,
- oslavovat Boha,
- vést ke zbožnosti,
- souviset s texty dané bohoslužby,
- pomáhat prožít společenství,
- spojovat nás s křesťany současnými i minulými.
Hudba při bohoslužbě v žádném případě není:
- kulturní vsuvka během mluveného programu
- koncertní představení scholy, velkého sboru nebo varhaníka
- krátké ukázky rodičům a babičkám, co jsme se na zkouškách naučili
- trénink pro naši budoucí hudební kariéru
- jedna z mála příležitostí, jak si s někým zazpívat
- zbytečná paráda a prodlužování bohoslužby
Je dobré vědět, že:
- Nevhodně vybrané písně a skladby mohou působit velmi rušivě, i když jsou samy o sobě umělecky cenné i duchovní. A nevhodně jsou vybrány, pokud neodpovídají liturgické době, biblickým čtením daného dne a části bohoslužby. Poradit může zpěvník Hosana, Kancionál a samozřejmě je třeba se domluvit s knězem, který bohoslužbu povede.
- Všichni přítomní by měli mít příležitost zapojit se během bohoslužby do společného zpěvu.
- Méně je více. Lepší je krásná jednoduchá skladba než nehezky provedená úžasná složitost.
- Zpěv, který je nositelem textu, by měl být vždy slyšet jasně a zřetelně. Nikdy by ho neměly přehlušit nástroje.
- Na správném dýchání a otevírání úst záleží. Pokud se podaří barevně sjednotit samohlásky a dobře vyslovovat – úspěch bude zaručen.
- O krásu bohoslužby je potřeba se neustále snažit a neúnavně směřovat k dokonalosti.
"Liturgie a umění jsou sestry. Církev potřebuje svaté a potřebuje také umělce, obojí jsou svědky víry." Pavel VI.
redakce
Článek vznikl pro potřebu IN! a je chráněn autorskými právy. Lze jej uveřejnit jen se souhlasem redakce.
