Brooke Gabrielle Fraser
se narodila 15. 12. 1983 u našich protinožců na Novém Zélandu v rodině rugbyového profesionála a bývalého hráče slavných All Blacks Bernieho Frasera. Brooke svou kariéru popové zpěvačky nastoupila velmi brzo. Ve dvou letech objevila její maminka, že se snaží vyťukávat na piano melodii z filmu The Sound of Music, v sedmi letech začala chodit na hodiny klavíru, ve dvanácti psala písničky, v patnácti se sama naučila na kytaru a v sedmnácti stála na pódiu velkého křesťanského hudebního festivalu Parachute.
A jak to bylo dál?
Po tomto výčtu vás už asi nepřekvapí, že v jedenadvaceti vydala album What to do With Daylight (2004), za které získala ocenění jako nejlepší novozélandská zpěvačka a zároveň objev roku. Je tedy zcela logické, že se její další deska Albertine stala v roce 2004 na Novém Zélandu nejprodávanějším albem. Poté, co Brooke Fraser vyplenila hudební ceny ve své domovině, odstěhovala se do australského Sydney, kde se záhy připojila k teamu Hillsong United. Díky tomu můžeme její hlas slyšet na nahrávkách The I Heart Revolution nebo Tear Down The Walls (a_CROSS//the_EARTH).
Stylově nelze hudbu Brooke Fraser tak snadno zařadit. Kdybychom se o to přesto pokusili, asi by měla zaznít hesla jako pop nebo folk, ale do těchto kategorií se už těžko vtěsná to, co tuhle mladou zpěvačku doopravdy charakterizuje: citlivý, sametový a přesto místy velmi energický zpěv, který se jakoby vznáší nad ostatními nástroji, zvukově velmi příjemně aranžované skladby, prosté a neotřelé melodie, vyprávějící příběhy, jež samy od sebe plynou posluchačům před očima. Skladby Brooke Fraser mají obrovskou emocionální hloubku, hraničící se závratí. Ale abychom našli pramen, odkud vyvěrá taková tvořivost, musím se zmínit o jedné stopě, kterou jsem v životopise nadané novozélanďanky našel: Brooke má totiž co do činění s Tím, kdo stvořil tento svět.
Velká změna
S Bohem se Brooke Fraser setkala ve svých patnácti letech a jak sama říká, tato zkušenost změnila její život od základu „„Už nejsem tím, kým jsem předtím byla a to v tom nejlepší slova smyslu!” Život víry je pro ni ovšem věcí každodenního rozhodnutí a upínání se k neotřesitelné naději. O tom, že si svou víru nenechává pro sebe, svědčí i fakt, že několik let přispívala do časopisu pro mládež Soul Purpose (jehož název by se dal přeložit jako Smysl duše), aby se nakonec stala na tři roky jeho editorkou. Sama sebe přitom nechápe vyloženě jako „křesťanskou zpěvačku”, spíše jako věřící umělkyni, která zpívá mainstreamový pop. Písničky, které píše, jsou dle jejích vlastních slov určeny pro všechny lidi, nejen pro věřící.
Již zmíněné CD Albertine (2008) je v podstatě svědectvím o návštěvě Rwandy, kam se Brooke vypravila 11 let po strašlivé genocidě. Je plné myšlenek, obrazů a setkání s lidmi, které tyto hrozné události osobně poznamenaly.
Ač se ve svých vlastních albech věnuje spíše aktuálním, silným příběhům, je také autorkou písní chval např. skladby Hosanna (Prichádza ten Kráĺ slávy…), která byla jednou z ústředních písní setkání mládeže ActIv8 na Velehradě (2008).
Pokud byste se chtěli s tvorbou téhle jedinečné zpěvačky trošku seznámit, můžete začít třeba jejím aktuálním CD Flags z roku 2010, které najdete na obvyklých prodejních místech. K jeho recenzi Vám mohu říci pouze: ano, je krásné :).
Tomáš Polívka - ROSA – hudební vydavatelství
(časopis IN!dívčí svět - březen 2011)
