Na svém webu píšete moc hezky o rodičích. Měl jste přísnou výchovu?
Měl jsem spíš přesnou výchovu. Hodlám ji praktikovat na vlastních ratolestech. Byl jsem v tomto ohledu velmi svobodné dítě, jež mělo jasně určené hranice (veledostačující prostor pro pohyb), za nimiž byl strašák průšvihu. Jako zvědavostí sžíraný tvor jsem hranice párkrát překročil a ujistil se tak, že jsou vymezeny naprosto přesně. (Netušil, že je sledován, blbnul a byl potrestán? pozn. red.)
Máte sourozence? Pokud ano, tak jaké jsou mezi vámi vztahy?
Nemám, ale se všemi cizími sourozenci mám skvělé vztahy:).
Čím jste chtěl být jako malý? Toužil jste být slavný?
Chtěl jsem být archeolog, průzkumník a podivín. Sláva je jen subjektivní, s realitou nesouvisející shlédnutí se v sobě…
Jak se z takového obyčejného kluka z Třince stane slavný zpěvák?
Jediná změna, jež mě postihla, je, že z obyčejného kluka z Třince se stal kluk co rád zpívá a furt je z Třince.
S Anetou Langerovou jste nazpíval písničku Navěky. Jak jste se dostali ke spolupráci?
S kolenochvěním jsem ji oslovil na loňském festivalu Okoř, kde mě uhranula svým samozřejmým šarizmabytím. ( Jako že na ní objevil jisté charisma, v tomhle případě lze říct, že ho prostě zaujala, pozn. red.)
Vznik jakéhos vztahu mezi námi bych „pracovním” označil až v poslední řadě. S každým setkáním přinesla nové kouzlo, představila novou bytost v sobě, dokud jsme nedošli k poznání, že jsme vlastníky téměř totožných očí, jimiž absorbujem dění kol sebe. Coby milovník patetických doznání s nasládlou chutí konstatuji, že jsem v oné životadárné a nerozbitně křehoučké osobnosti našel přítele, blížence.
Skládáte si všechny písničky sám? Prý je v každé z nich něco o Vás...
Skládám si sám, peru si sám, vařím si sám, a aby té samoty na jednoho nebylo příliš, drolím se do melodií.
Na koncertě během přestávky složíte novou píseň na slova, co Vám nadhodí lidé z publika. Jde Vám to opravdu tak lehce?
Koncert je přec půl na půl výslednicí nálad publika a interpreta. Chci vše užít z obou stran a takováto spolupráce jako by celé To „tady a teď” zhmotnila v jakés společné dílo. Rozradosťnuje mě to tak, že pak samou radostí improvizuji:).
Máte z koncertů nějakou úsměvnou historku?
Mám jich 59. (…a máte to! Tomu se říká na hloupou otázku, hloupá odpovědˇ:)... pozn.red.)
Řada lidí Vás přirovnává k Jarku Nohavicovi? Co tomu říkáte?
Původně jsem se pýřil. Dochází mi ale, že je to spíš husokůžní záležitost a krapet mě děsí, snad zodpovědností či přílišnýma nadějema ve mně vloženýma. Zvlášť uvědomění si, že pan tvoří již slušnou řádku let písně, z nichž každou bych já považoval za svou nejvyšší metu.
Povězte nám něco o Vašem novém CD.
Bude jiné. Odvážnější a s odkazem na svou lásku k patosu i upřímnější. Půlku písní z něj už jsem kdys kdes hrál, tedy pozorný posluchač zhruba tuší, na čem bude:).
Kromě koncertování se objevujete i ve filmech a seriálech. Kde jinde kromě koncertů jste k vidění?
Jsem teď už prakticky ve čtvrťáku na DAMU, stal jsem se tedy právoplatným členem divadla DISK v Praze, kde máme již nazkoušeného Tartuffa a ženeme se na další vál(y).
Je možné, že jako student DAMU jednou pověsíte koncertování na hřebík a bude z Vás filmová hvězda? K čemu tíhne Vaše srdce?
Tíhne k tahu a přijímá výzvy.
Nemůžeme vynechat Vaše účinkování ve druhé řadě SuperStar. Jak ji hodnotíte z pohledu soutěžícího?
Užil jsem. Vše bylo v slušném poKlusu a já poznal spoustu zajímavých příběhů, jejichž konce ještě zdaleka nebyly dopsány, a tak z povzdálí zaujat pozoruji. Jen je mrzuté, jak komplexně k soutěžím tohoto druhu přistupuje Čech. Až se zdá, že vítězství či pouhá účast může být sebevětšímu talentovi smrtelná. (…jako že Češi odsuzují každého, kdo v Superstar vystupuje? To pro nás z IN neplatí, že jo? pozn.red.)
Jak je možné, že se z Vás stala hvězda, přestože jste byl v semifinále vyřazen?
Co to furt s těma hvězdama? Nejsu žádný kastrolog!“ Kdybych byl hvězdou, byl bych hodně dalekým světýlkem na noční obloze.
Vyřazení či „neúspěch” jako takový je pro člověka největším přínosem. Umí-li kluk jen vítězit, jediná prohra (která musí nutně jednou přijít) jej definitivně srazí na kolena a podlehne sebelítosti namísto práce, jíž by mohl sám na sobě učinit.
Ještě nedávno jste se úspěšně věnoval sportu a získal 1. místo na dorosteneckém Mistrovství Evropy v moderním pětiboji. Kdy vyhrála hudba nad sportem?
K vítězství hudby přispěla má neschopnost nevěry. Ve chvílích, kdy při tréninku přemýšlíte spíš o tom, jak by bylo krásné hrát lidem své písničky a jak by bylo krásné, kdyby oni po preludiu zatleskali, stáváte se nevěrný lidem, jež do vás investují čas i důvěru. Inu ze dne na den se ze mě stal bývalý sporťák s ambicí hrát lidem na kytaru. (Vykládáme si to tak, že se sportem poctivě praštil, hned jak si tenhle rozpor uvědomil, pozn.red.)
Co je podle Vás v životě nejdůležitější?
Vědomí, že právě život je to nejdůležitější…
Máte nějakou metu, které byste chtěl dosáhnout?
Takových je. Jsem nejspíš duševní megaloman:). Dobré však je ony mety mít, vidět je před sebou, ale nikdy je skutečně neuchopit, ne zcela je vlastnit, neb pak by člověk (jak je jeho výsostná přirozenost) zpychnul či zpohodlněl, zahleděl se v sebe a své vítězství, spokojil se tak s tím, co má, ačkoli je mu životem neokatě nabízeno mnohem více… (Když si to člověk přečte ještě jednou, zjistí, že je to docela dost moudré moudro:)... pozn.red.)
Co považujete za svůj největší úspěch?
Předprenatální výběr rodiny. ( Možná že je rád, že se narodil prima lidem, pozn.red.)
A dohoda se sudičkami o tom, že mě v průběhu žití představí obohacujícím lidem. (…a hledí dychtivě do budoucna na to, co přijde:), pozn. red.).
Prozraďte našim čtenářkám, jak by podle Vás měla vypadat správná holka?
Měla by být holčičí. Neb mizející hodnoty (takové to zdravé rytířství, potažmo prostá galantnost mužů) klečí něžné ženskosti na krku. Umět obrátit úsměv i proti sobě a směrem k jiným jím nešetřit, páč, co si budem vyprávět, není nic oslnivějšího, než úsměv dívky. Takový, co dokáže adresátovi omítnout den do barev všech ročních období najednou.
Za rozhovor a trochu legrace děkuje divící se redakce. (časopis IN!dívčí svět - září 2009)
Minidotazník:
datum a místo narození: 15. 5. 1986 v Třinci
oblíbená barva: modrozelená
oblíbená knížka: V melounovém cukru
hudební vzor: Karel Kryl
nejlepší jídlo: špagety s tuňákem
Čeho si vážíte na ostatních? Že nejsou, jen aby byli.
S kým byste se rád osobně setkal? S Jaromírem Nohavicou.
nejlepší vtip: že se s ním sejdu
životní heslo, motto: Je v Melounovém cukru.
Filmografie
Hop nebo trop
Anglické jahody
Šejdrem
Veni, vidi, vici