Devatenáctiletý rapper z Pardubic se jmenuje Matouš Kalvach, říká si Kalwich. A přišel na rozhovor i se třemi kluky z kapely. „Jsme rapová kapela, ale hrajeme spíš rock,” řekli o sobě.
Dočetla jsem se o Tobě, že hraješ i na bicí. Co Tě baví víc? Rapování, nebo bubnování?
To je těžké. Bicí, to je něco, co mě baví už odmala, hraju na ně už dvanáct let. Rozhodně bych se tím chtěl v budoucnosti víc zabývat. Je to něco, co mně jde a co mě baví, ale rap je taková moje srdcovka. Dělám ho proto, že když píšu texty, tak do toho dávám srdce a své pocity. To těžko vyjádříš hraním na bubny.
Podporuje Tě rodina, nebo rodičům spíš vadí, že jsi často pryč?
Já myslím, že jim nevadí, že jsem často pryč. Rodina mě rozhodně podporuje, hlavně rodiče. Tím bych chtěl říct, že jsem jim vděčný za to, že mě podpořili v minulosti finančně, dali mi třeba peníze na klip a tak. A i když jim třeba vadí, že se tomu občas věnuju víc než škole, tak mě rozhodně podporujou.
Zmínil jsi školu. Dá se hudba a škola skloubit?
Já doufám, že se to dá skloubit. Teď studuju gympl, jdu do čtvrťáku. Budu maturovat a vůbec si nedokážu představit svoji budoucnost. Modlím se za to a uvidíme, jak to bude. Určitě bych se chtěl věnovat hudbě, to je něco, co miluju, je to taková vášeň.
Co tě ve škole baví?
Hlavně poslouchat hudbu. ? Jinak mě baví angličtina, baví mě čeština. Rozhodně mě nebaví matika, fyzika ani nic podobného.
Máš nějaký vzor?
Můj životní a hudební vzor je rapper Lecrae z Ameriky. Je to nejznámější křesťanský rapper. Dokonce mě osobně podpořil, když mi poslal video, ve kterém ke mně mluví a povzbuzuje mě. Moc si ho vážím a rozhodně bych chtěl být jednou jako on. Vážím si toho, že vede svůj život s Bohem a nebojí se šířit evangelium všude.
Texty ke skladbám si píšeš sám?
Ano, všechny texty si píšu sám. A o čem jsou? Asi to bude znít divně, ale normálně píšu o tom, jak žiju, píšu o lásce, píšu hlavně o Bohu, o štěstí, o tom, co si myslím o životě, o svých pocitech z různých věcí a situací. Snažím se psát texty, které lidi zaujmou a které je neodradí tím, že by byly nějaké gangsterské nebo tak. To vůbec ne. Snažím se texty dělat zajímavou cestou, psát rýmy, co budou lidi bavit a tak.
Když jsme u těch rýmů: skládáš i klasické básně?
Rozhodně. Ve škole píšu básně. Každý rok jsem ve školním almanachu jako… jak to říct… spisovatel.
Co je pro Tebe největší úspěch?
Pro mě byl největší úspěch, když jsem vystupoval v listopadu v Lucerně, kde jsem zahajoval hudební ceny Óčka. A pro kapelu (v této sestavě spolu hrají přibližně od dubna 2012 – pozn. red.) si myslím, že je asi největší úspěch tenhle festival. Co jsme zažili včera, bylo absolutně neskutečné (vystoupení na festivalu United – pozn. red.). Ještě teď mě bolí krk, byla to párty.
K párty patří tanec. Jak je to s Tebou – umíš tančit?
Tančím jenom, když se fakt rozjedu, profesionálně se tomu rozhodně nevěnuju. Ale tanec mám rád a docela závidím lidem, co to opravdu umí.
Jsi romantik?
To určitě jsem. Myslím si, že jo.
Jaké je Tvoje nejoblíbenější místo?
Teď jsme byli měsíc v Americe tady se Starem (ukazuje na jednoho kluka z kapely – pozn. red.), tak asi tam. Ohio. Byli jsme tam pět týdnů jako trenéři. Trénovali jsme malé děti fotbal s Ambassadors In Sport. To je křesťanská fotbalová organizace. V Pardubicích máme tým Ambassadors In Sport, kde děláme trenéry, takže to bylo pro nás takové školení.
Co je podle Tebe největší zázrak přírody?
Já nevěřím na to, že za všechno může příroda, ale věřím v to, že přírodu stvořil Bůh. Takže to je asi největší zázrak. Celá příroda.
Je skoro nemožné se nezeptat na děvčata. Co u holek nesnášíš?
(Na tuto otázku odpovídají i ostatní členové kapely)
Honza Pátek (Hroch): Nemám rád barbínky a takové ty „fifleny“. Vadí mi, když jsou namyšlené, že jim „prší do nosu”.
Kalwich: Já nesnáším, když jsou trapné. Když dělají věci tak, jak nejsou, a prostě si hrají na to, co nejsou. Mám rád, když se holky chovají tak, jaké jsou doopravdy.
Štěpán Růžička (Steven Rose): Na holce mi vadí, když lže a není upřímná. Když je taková nerozhodná.
Radek Kalenský (Luba Star): Já nemám rád, když si holky na něco hrajou.
Jak má podle Tebe vypadat ideální holka?
Kalwich: Ideální dívka je taková, kterou potkáte jenom jednou a prostě si řeknete: „Ty bláho, to je ta pravá.” Musíte si s ní rozumět, musí být hodná a respektovat vás. A v dobrém i ve zlém stát při vás. Krása holky je ukrytá v charakteru. V tom, jaké má srdce.
Co je pro Tebe základem vztahu?
Hroch: Důvěra.
Kalwich: Já říkám: Bůh. Základem je vztah s Bohem. A u vztahu mezi dvěma lidma je podle mě důležité, aby jeden žil pro druhého. Aby dal tomu druhému 100 %. A aby spolu ti dva opravdu mluvili a byli upřímní.
Co Ti pomáhá v těžkých chvílích života?
Kalwich: Když si pustím hudbu. Ne svoji ?. Taylor Swift. Tu miluju.
Je něco, co bys chtěl vzkázat holkám?
Kalwich: Zůstaňte takové, jaké jste, a na nic si nehrajte.
Na festivalu United si s kluky povídala Petra
Kalwich: Reálný sen
(Ukázka z jeho písně)
Proplouvám modrou oblohou a TY jsi tady se mnou,
minuty neběží a sny se stále opakujou.
V noční zahradě se třpytí hvězdy nad TEBOU,
a i kdybych se probudil, tak stejně vím, že nezhasnou.
Sen letí dál a já se vezu jeho vlnou,
nemůžu se probudit a ani nechci – stal se realitou.
Úsměv mi dává sílu, kterou musím mít,
lidi se neustále povzbuzujou a chtěj pro sebe žít.
Tak to je a nejen to tak vidím,
mám rád slova, který potěšej a posunou mě k cíli,
mám rád slova, který jsou od Srdce a kvůli nim,
dělám to, co dělám, dál a nebojím se, že to změním.
Kdybych žil pro sebe a nežil pro tu Osobu,
co pluje mojí hlavou, mám ji rád a posouvá mě dopředu.
Byl bych člověk bez srdce a bez citů
a mohl zabalit svou dlouhou cestu ke šťastnýmu životu.
Když si lehnu a vím, že na mě myslíš,
je to silnější než vyhrát jackpot s miliony tisíc.
A tak se snažím vracet lásku, kterou teď dostávám,
a vážit si těch věcí, který pro mě někdo udělá.
Když se to sype, tak si přej, ať se to vrátí,
a buď rád za to, co máš, a nevykolej ze svý trati.
A proto se zase usmívám a vidím modrý nebe
a užívám si ten skvělej pocit, když tam vidím TEBE.
(časopis IN!dívčí svět - říjen 2012)
