Proč se červenáme?
Stačí, když v zimě z mrazu přejdeme do vyhřáté místnosti, když zlobivé dítě dostane výchovnou navštívenku od svého rodiče, a naše tváře okamžitě zrudnou. Ve všech těchto případech dojde následně k zvýšenému prokrvení kůže tím, že se v ní rozšíří cévy. K tomuto jevu dochází i při emocionálně laděných událostech (překvapení, studu, zlosti), kdy prvotní signál vychází z limbického systému (části mozku zodpovědné za emoce) a ovlivňuje cévy na tento signál reagující – tedy oblast tváře, krku aj.
Proč nás poleje horko?
Limbický systém na různé emoce reaguje podobně, a přitom různě. Při leknutí stres ochromí člověka ve strnulosti a napětí (v člověku by se takzvaně krve nedořezal). Po pominutí stresu dojde k uvolnění těla a cévy, které se v úleku v kůži stáhly, se naopak rozšíří a člověka zalije pocit tepla. Stres, který vše způsobí, nemusí být pouze charakteru negativního ale i pozitivního.
Proč se nám při nervozitě třesou ruce a kolena?
Při nervozitě a stresu limbický systém reaguje také tak, že se tělo připravuje na možnost „akce a útěk”. Tělo za chvíli přetéká energií, kterou zatím nemá možnost využít, a svaly se začnou třást. V takových situacích je dobré vyběhnout nejméně do osmého patra paneláku a nastřádanou energii uvolnit. Když tu možnost nemáme, může pomoct nenápadně sevřít ruku pevně v pěst nebo něco podobného. (Neuvolněná energie se musí vždy někde spotřebovat. Když ji nevyužijeme, poškozuje náš organismus.
Proč nám naskakuje husí kůže a běhá mráz po zádech?
Při podráždění chladových receptorů kůže dochází k aktivaci svazků hladké svaloviny (tzv. vzpřimovače chlupů). Při jejich stáhnutí dojde k vyzdvižení kůže v oblasti výstupu vlasu a v jeho okolí k jeho poklesnutí. Z podobného důvodu se stává, že máme pocit jako by nám běhal mráz po zádech. Rozdíl je v tom, že tato reakce je ovlivněna emoční složkou jednání (strachem, obavami, úlekem), kterou nemůžeme ovlivnit vůlí.
Při každém mrknutí víčka roztírají po oční bulvě slzy. Ty na ní vytvářejí ochranný film chránící rohovku oka před vyschnutím. Mrkací reflex je spouštěn při osychání rohovky, při podráždění rohovky smítkem či podráždění kůže v okolí očí. Naopak, když se soustředíme na čtení textu například při práci na počítači, přestáváme mrkat a oko vysychá.
Proč škytáme?
Při podráždění nervu inervujícího brániční sval, dochází k jeho reflexnímu stáhnutí a vypuzení vzduchu z plic rozechvívající hlasivky v hrtanu. A škytnutí je na světě.
Proč nám kručí v žaludku?
Kručení žaludku je vyvoláváno peristaltikou (postupným rytmickým stahem svaloviny) trávicí trubice a přeléváním žaludečního obsahu (pevných částic, tekutin a vzduchu). Období zvýšené peristaltiky nastává před jídlem (když jídlo cítíme, vidíme nebo na něj jen pomyslíme a máme hlad) nebo asi tak 1 hodinu po jídle, kdy začíná žaludek aktivně stravu posunovat dále do trávicí trubic.
Proč zíváme?
Pravý důvod zívání nebyl ještě stále objasněn. Dochází při něm k vyrovnávání tlaků mezi středouším a ústní dutinou tahem a napnutím Eustachovy trubice, která tyto dutiny propojuje. Zíváme ve chvílích, kdy jsme unaveni (tělo se připravuje ke spánku, ale k vytouženým peřinám máme ještě daleko) nebo pokud přebýváme delší dobu ve vydýchané místnosti. Zívání může být „nakažlivé“ (když začne zívat jeden, zívají všichni). Ale jak tento reflex funguje, v tuto chvíli opravdu nevíme.
Daniel Murin (časopis IN!dívčí svět - květen 2010)
