Trochu opáčka
- Arktida na severu Země je území, v jehož středu je Severní moře. Její součástí je mnoho ostrovů a severní části osmi arktických států. Severní pól leží v Severním moři. Arktida byla osídlena již před mnoha tisíci lety.
- Antarktida leží na jižním pólu a je to pevnina obehnaná mořem. Zde se člověk nikdy natrvalo neusídlil.
- Polární kruhy jsou rovnoběžky ležící na 66° 33‘ severní a jižní zeměpisné šířky a vyznačují takzvané polární vrchníky, což jsou oblasti zeměkoule ležící mezi polárními kruhy a póly. Vzdálenost od polárních kruhů k pólům je asi 2600 km.
- Nejnižší teplota na Antarktidě –89,2 °C.
- Nejnižší teplota na Arktidě –67,8 °C.
- Čeští polárníci: Jan Eskymo Welzl, František Běhounek, Miroslav Jakeš a Jaroslav Pavlíček.
- Světoví polárníci: Sčoty, Amundsen, Peary, Shackleton.
Hora ledu
Led tvořící póly není jako ten, který si dáváme do limonády. Mořský led je proděravělý jako ementál četnými kanálky a drobnými otvory, kde žijí tisíce různých prvoků, bakterií, blešivců a buchanek. Led je také domovem některých našich oblíbených zvířátek, jako jsou tučňáci, medvědi, ploutvonožci nebo velryby.
Město v Antarktidě
V současné době je na Antarktidě více než 80 výzkumných stanic. Největší je Americká MC Murdo-Station a má 100 výzkumných jednotek. Vydává vlastní noviny, najdete zde bar, restauraci i kostel. Je vzdálená jen 2835 m od jižního pólu.
Energie se zde získává z přírodních zdrojů. Odpadky se skladují a následně odvážejí pryč.
Výzkumná stanice utopená v ledu
Německá polární stanice v Antarktidě je malou kuriozitou. Je totiž utopena 12 m hluboko pod povrchem. Jak se bydlí čtyři patra po ledem? Kostra jejich stanice je tvořena ze tří 90 m dlouhých ocelových rour. Uvnitř jsou „kontejnery” přeměněné na obývací pokoje, ložnice, laboratoře, kuchyň, ordinaci a také na výzkumné pracoviště. V zimě má každý z polárníků k dispozici místnost 2 × 4 m a v letním období zde bydlí po dvou. Proč stanice leží 12 m pod povrchem? Každý rok napadne asi 80 cm nového sněhu. Roury jsou tedy zasypávány shora a protože zároveň zahřívají okolní led, klesají vlastní vahou stále hlouběji do tajícího ledu.
Ledoborce
S normální lodí končí plavba tam, kde začíná led. Jediná loď, která se dostane přes led, je ledoborec. Příď ledoborce je schopná lámat led o síle až jednoho metru. Led se ale nedá krájet, takže příď je zaoblená. Když loď vyjede na led, vlastní vahou jej prolomí. Pokud ledoborec narazí na silnější led, překonává jej takzvaným beraněním, kdy se pohybuje ze strany na stranu tak dlouho, dokud led nepraskne. Jeden z největších ledoborců měří 118 m.
Univerzita jen pro odvážné
Do Arktidy není tak těžké se dostat, protože je součástí pevniny. Souostroví Špicberk s hlavním městem Longyearbyen má i nejseverněji položenou univerzitu UNIS. K přijetí na tuto univerzitu nestačí jen dobré studijní předpoklady, ale i výborná fyzička. Pokud se totiž jdete projít mimo město, vyfasujete pušku a vysílačku. Setkání s ledním medvědem totiž není žádnou vzácností. Zvládnout postavit stan na sněhu, umět použít navigační přístroj a poskytnout první pomoc při omrzlinách je první, co vás zde naučí. Výuka probíhá v angličtině. Pokud vás Arktida nadchne, můžete zde studovat arktickou biologii nebo třeba arktickou geofyziku.
Zachumlaná až po uši Majka St.
časopis IN!dívčí svět - leden 2012
