Sjeli se sem žáci ze škol, kde už projekt zažili ( Německo, Polsko, Maďarsko a Česko), ale přijeli i mladí, kteří se o nácviku muzikálu dozvěděli z jiných zdrojů a někdy třeba vůbec netušili o co jde. Mezi takovými byly dvě naše IN!ačky Petra a Hanka (která vyhrála účast v Letovicích v IN!ové soutěži). Není lepší reportáž než od přímého účastníka. Přečtěte si, co zažily...
Letovice s Gen Rosso
Za pět dní jsem poznala spoustu skvělých lidí z různých koutů světa, na které určitě nezapomenu... Odjížděla jsem plná dobré nálady a v hlavě s heslem „jeden pro druhé“.
Všechno to začalo tím, že jsem jednou brouzdala po internetu. Na webových stránkách INu jsem našla, že je tu jedinečná možnost vyhrát účast na workshopech se skupinou Gen Rosso, a s tím spojené učinkování v muzikálu Streetlight ... Páni, to by bylo super! Kdo nic nezkusí, nic nevyhraje, a tak jsem do toho šla! Asi za čtrnáct dní jsem byla s mamkou v obchodě, když vtom mi začal zvonit mobil...kdo by to mohl být? Schválně, můžete hádat! ...Vyhrála jsem! Byla jsem štěstím bez sebe :-) !
No a za týden jsem už stála na autobusovém nádraží v Letovicích a začalo úžasných pět dní plných radosti, legrace i příležitostí k zamyšlení. Na recepci jsme dostali zelený pásek na ruku (bylo to kvůli tomu, aby nás v pátek pustili do areálu koupaliště, kde probíhalo vystoupení). ale zároveň to bylo skvělé poznávací znamení. Když jsme potkali někoho se zelenou páskou, hned jsme prohodili slovo, jak nám chutnala večeře, a tak :-D , Byl to úžasný pocit, vědět, že patřím mezi 260 mladých pěti různých národností, kteří se snaží o jednu společnou věc - nacvičit muzikál.
Druhý den jsme už byli rozdělení do workshopů a hurá do práce. Patřila jsem do dvaceti devítičlenné skupiny, která nacvičovala hip-hopovou sestavu. Na starosti nás měl Ponssy z Tanzánie. Je to typ člověka, kterému nikdy nevymizí úsměv z tváře, takže vždycky panovala dobrá nálada. Nechtěl, abychom ho brali jako učitele, ale jako parťáka. Snažil se, abychom si to užili a přitom nás toho tolik naučil! Dopoledne jsme trénovali a odpoledne patřilo odpočívání, koupání, hraní her, přednáškám. Dva dny utekly jako voda a přišel den D - den generálek a hlavně vystoupení! Protože naše sestava byla zařazena do předprogramu, Ponssy nám ještě zopakoval tři nejdůležitější věci: concentration, feel free, enjoy yourself a hurá na pódium. Dokázal nám, že když se chce, všechno jde, hlavně to nesmíme hned vzdát! A i když něco spleteme, musíme jet dál. Na začátku jsme nevěřili, že se za dva dny dokážeme všechno naučit, ale o to krásnější pocit jsme měli, když jsme v pátek stáli na pódiu a všichni nám tleskali. Po vystoupení jsme si sedli dopředu a užili si celý muzikál. Bylo to úžasný!
Kluci z Gen Rossa nám ukázali, jak je krásné žít „jeden pro druhé“, a jak je úžasné, když se lidé různých ras a kultur mají rádi a vzájemně se obohacují. Všechny nás nakazili dobrou náladou :-)
...mějte se pěkně, HanINka:))
Petra – workshop Tomek
Jak jsi přišla na ten nápad přihlásit se do Letovic?
Když se v INu objevil článek o škole, ze které se ani nechce, zaujalo mě to a říkala jsem si, jaká škoda, že to nikdy nezažiju. Také jsem trochu hledala a našla pár odkazů na vystoupení v Praze. Docela mě to zaujalo, ale postupem času jsem na to pozapomněla. A pak si tak jednou brouzdám na netu a na IN blogu a ejhle. Co děláte poslední týden v srpnu??? Přece účinkujete v muzikálu Streetlight. Tak jsem si řekla, že u toho prostě nesmím chybět:-)
Co jsi od toho čekala?
Čekala jsem, že to bude super akce a to byla. Jen trošku krátká.
Jak probíhalo nacvičování?
Jelikož hrozně ráda zpívám, tak jsem se nakonec dostala do Tomkova sboru. Byla to zábava , i když místy to bylo náročné... Celé dopoledne zpívat není úplně ono. Ale už jen kvůli těm nádherným písničkám to bylo téměř dokonalé:-)
Jaký je Tomek?
Hrozně zábavný, neustále dělal srandu, jak říkáme doma. Ať už obličejem nebo vtipnými gesty a pohyby. Byl strašně hodný na ty malé holčičky, chtěl, aby z toho také něco měly, tak jsme to kvůli nim i několikrát opakovali, i když už jsme to uměli... Škoda, že musel cvičit i jinde, tak jsme měli dlouhé přestávky a trošku se to rozpilo. Druhý den byl ještě lepší, cvičili jsme oba sbory společně píseň do předprogramu. Také vtipné, protože to vedl Denis a Tomek stál občas za ním a dělal vopičky. Třeba... písnička krásná: Stvoř ve mně čisté srdce Pane, nech mě být ve všem jako ty, dej mi tvoji sílu, nauč mě svou píseň, schovej mě ve stínu svých křídel. Jsme tvoji naštěstí, když umřeme sami sobě žijeme skrze tvoji smrt. Narodili jsme se, abychom mohli znovu žít ve tvé lásce. (snad)
Jaké to bylo na pódiu?
Miluju pódia, když mám co předvést a oslovit tak lidi, a to bylo přesně ono. Měla jsem z toho krásný pocit, mám ráda dobrý konce.
Jaké poselství to GR vlastně přinesli?
Hned druhý den ve škole jsme dostali úkol na angličtině napsat zážitek z prázdnin. Psala jsem o GR, o písničkách jsem napsala, že jsou o lásce, kterou můžeme mít jeden k druhému a kterou můžeme měnit svět k lepšímu. Taky si myslím, že nenechávat si své talenty pro sebe, ale předkládat je druhým je fakt dobrá myšlenka. Prostě být tady pro druhé:-)
Jaký máš pocit po těch pár dnech? ( krom toho, že se ti stýská, jako nám všem:-)
Že to bylo přesně to, co jsem potřebovala, abych mohla vykročit správně do nového školního roku, vykročit s heslem : I'll be there one for you, one for me, one for love, one for one another.
Fotky z workshopu : http://kusmasa.rajce.idnes.cz/Gen_Rosso-festival_3_1_Letovice/
Z představení : http://picasaweb.google.cz/focolare.cz/2009Genrosso#
