Když spíme...
- většina pochodů se v našem těle zpomalí, ale některé se naopak zrychlí, např. hojení ran; tělo se při spánku zabývá opravami a údržbou,
- během spánku dochází jak ke svalovému odpočinku, tak k duševní relaxaci,
- je dokázáno, že spánek má zásadní význam pro paměť.
Desatero dobrého spánku
- Spát v dobře větrané, nepřetopené a tmavé místnosti.
- Využívat postel především k odpočinku a spánku. Neučit se v ní, nedívat se na televizi apod.
- Dodržovat pravidelný rytmus uléhání i vstávání. Ulehneme-li občas později, je lepší vstát v obvyklou hodinu, aby nedošlo k narušení spánkového režimu.
- Neuléhat ke spánku s prázdným žaludkem – toto pravidlo jistě potěší ty, které vylekalo to předchozí:). Přesto platí – nejíst nic těžkého alespoň 2 hodiny před spánkem.
- Nezapomínat na pravidelný pohyb přes den – i ten přispívá ke kvalitnějšímu spánku.
- Nesnažit se usnout za každou cenu – když se nedaří, je lepší vstát a věnovat se nějaké odpočinkové činnosti (třeba knížce, ale určitě ne televizi). Jakmile se dostaví únava, honem zpátky do postele!
- Před spaním nevolat mobilem – jeho zářením se zhoršuje kvalita spánku. Během noci ho mít vypnutý nebo v dostatečné vzdálenosti od hlavy.
- Kávu, černý nebo zelený čaj a povzbuzující nápoje pít nejpozději 4–6 hodin před spánkem.
- Před spaním nesledovat televizi, nebrouzdat po internetu a nevyhledávat to, co nás může nějak rozrušit. Je lepší poslouchat pěknou hudbu, číst milou knížku a samozřejmě nezapomenout na modlitbu.
- Při spánku mozek pracuje víc než ve dne. Když je člověk hodně vysílený, špatně se mu spí, protože mozek v noci neodpočívá… (takže je lepší nechat ho přes den odpočinout – třeba ve škole :).
Zajímavosti
- Během spánku se člověk pohybuje, aniž o tom ví. Změnit polohu (otočení se, pohnutí rukou...) může až 40× za noc.
- Obecně se uvádí, že optimální délka spánku je 7–8 hodin. Ovšem potřeba spánku je individuální a závisí i na věku a zdravotním stavu. Např. Napoleon Bonaparte spal prý pouze 4 hodiny denně.
- Během noci se střídají dvě fáze spánku. REM spánek (pod zavřenými víčky se rychle pohybují oči, jako bychom se rozhlíželi, zrychlí se dech i srdeční tep, hluboký spánek) slouží především k duševní relaxaci. V této fázi se nám zdají sny a můžeme mluvit ze spaní. Non REM (snadno se z něj vzbudíme) slouží především k tělesnému odpočinku. Tyto fáze se za noc vystřídají čtyřikrát až šestkrát.
- Člověk spí se zavřenýma očima a vleže. Bylo zjištěno, že člověk spící vsedě nikdy neupadne do nejhlubšího spánku a tudíž si dobře neodpočine.
Sny
- Během jednoho roku se nám pravděpodobně zdá nejméně jeden tisíc snů. Velkou část z nich zapomeneme těsně po probuzení a pravděpodobně ještě větší část si vůbec neuvědomíme, jelikož se nám zdají během souvislého spaní v noci.
- REM fáze (a tedy i sny) byla prokázána u všech druhů savců.
Co dělat s neslušnými či násilnými sny?
Všichni známe, že nás klidně i přes den napadne něco, co nepovažujeme za dobré. Natožpak ve snu, při kterém chybí vědomá kontrola nad našimi myšlenkami. Když se tedy ve snu objevují zneklidňující či neobvyklé motivy, nemusíme se jimi zaobírat. Nejsme za ně zodpovědní, a proto se nejedná o hřích.
Za určitých okolností jsou sny užitečné a mohou posloužit odborníkům, kteří pomáhají člověku při různých psychických potížích.
Ze světa zvířat
- Lenochod prospí až 20 hodin denně ve větvích stromů, to představuje 85 % jeho života.
- Tučňák spí jen několik minut denně.
- Některá zvířata – jako kůň nebo slon – spí vestoje.
- Žirafa spí málokdy déle než 2 hodiny. Spí vestoje, v případě nebezpečí by zvedání ze země zabralo příliš mnoho času.
Vždy sladké sny a dobrá rána vám přeje Lída (časopis IN!dívčí svět - leden 2010)
