Ze života:))

Někdy si říkám, když něco opravdu praštěného zažiju - to by člověk fakt nevymyslel...Myslím, že se to týká i těchto povedených příběhů, které se opravdu staly. Tak naše čtenářky a dopisovatelky, máte slovo:)!

Moravská beseda

Pětačtyřicítka

Jsem klasická sova. Večer čilá jak rybička, takže na učení se nejlíp soustředím až v hodně pozdním odpoledni, a různé akce a akcičky se spolčem nebo s kámoškama mi v tento čas vyloženě sedí :-). Zato rána. Hrůza! Ne a ne se probrat. Včera jsem učení protáhla docela dlouho do noci, čekaly mě 2 písemky a nějaké zkoušení, tak jsem se to snažila dostat do hlavy:).  Znáte to.

Od rána hustě pršelo, autobus měl zpoždění. „No to mi tak ještě scházelo”, přemýšlela jsem otráveně, „to bude den…” V šatně jsem jenom hodila bundu na věšák, přezula se a sprintovala do třídy. Písemka z dějáku byla docela lehká a v matice se nezkoušelo, moje  nálada se začala rapidně zlepšovat:). O přestávce jsme s holkama už vesele klábosily. Najednou se Mirka zarazila: Holky, vidíte to co já?” a ukazovala na Toma. Spolužák zrovna mazal tabuli – bosky. „Ti kluci mají nápady,” odbyla to Verča a vrátily jsme se k naší debatě.

„Ty Mirko, já nějak nemůžu chodit”, stěžovala jsem si kamarádce, když jsme scházely z 2. patra na tělocvik. „Mě ta levá noha nějak nechce poslouchat nebo co… auuuu”, zařvala jsem. To se mi noha smekla ze schodů, a docela to zabolelo. „Zuzko podívej se na svoje nohy,…” Mirka se rozesmála tak, až jí tekly slzy. „No co, papuče – papuče!!!” Na pravé noze jsem měla svou čtyřicítku, ale na levé číslo 45! „Tom,֊” vykřikly jsme s Mirkou současně, a to už jsem se smála i já. Vysvětlení bylo prosté :). Ráno jsem v tom fofru omylem vzala jednu přezůvku Tomovi, a on, protože přišel až po mně, promoklý, ponožky vyzul, a když svou druhou přezůvku nenašel, musel chodit 3 hodiny ve škole bosky.

Když jsem se mu omlouvala, bavila se celá naše třída. Ale Tomáš mi hned své studené nohy odpustil a druhý den ho čekalo na lavici překvápko – jeho oblíbená čokoláda. Zuzka   

„May I ask you, Miss”

Venku je pořádná zima, mrzne jen praští. Sedím ve svém oblíbeném starém křesle a popíjím kakao. Pohledem hladím krásné červené plesové šaty, dárek k vánocům. Mám ráda tancování, a na to poslední, i když ne plesové, hned tak nezapomenu.

Začalo to úplně nevinně. K prababičce přijely dvě tety z Kanady. Brzy se to rozkřiklo po celé vesnici. Takovou návštěvu taky nemáte doma každý den :-)... Sešla se celá naše velká rodina a strávili jsme všichni krásný sobotní den. Naši museli odjet večer domů, ale my se sestřenkou jsme ještě zůstaly. V neděli byly totiž krojované hody. A protože od rána pršelo, celý  program se přesunul do kulturního domu. S Pájou nás lákal hlavně ten večerní krojovaný program. Ale společenské šaty jsme sebou neměly. Strejda nám poradil, že když půjdeme na „galerku”, můžeme jít klidně i v tom, co máme, tam prý si nás nikdo nevšimne a my budeme mít všechny „jak na dlani.”

Tančili Moravskou besedu, pak se připojovali i ostatní krojovaní... byl to zážitek..

Najednou se za mnou ozvalo: „May I ask you, Miss?” Otočila jsem se. Stál tam kluk, usmíval se a znovu na mě vybalil: „May I ask you, Miss?” „COŽE?”, zeptala jsem se nechápavě? Teď byl zase  překvapený on. „Ty mluvíš i česky?” „Mno, a jak bych jako měla jinak mluvit?” zeptala jsem se překvapeně. „Ty nejsi z Kanady, že?” „Ne to fakt nejsem,“ začala jsem se smát. „Aha,” usmál se teď už i Jenda, „tak se teda zeptám česky: Smím prosit :-).” No tančilo se mi s ním krááásně i v těch mých třičtvrťákách:)... Při tanci jsme si vysvětlili, jak to vlastně všechno je, a nám s Pájou přibyl bezva kámoš ze Slovácka.  Monča

(časopis IN!dívčí svět - leden 2011)

 

 

Nepřehlédněte

Okno, do duše oko

okno cerny potisk

Nový potisk triček v našem e-shopu. 

Více informací zde

 

více

Tričko Evelin nyní v krajkovým potiskem

Evelin krajka na tyrkysovém

Nabízíme nový romantixký potisk na tyrkysovém tričku Evelin

více

Tričko se zajímavým potiskem

Potisk otisk

Znáš 13. kapitolu listu Korinťanům? Můžeš si ji přečíst na našem novém potisku:)

více