Čím lidi tolik oslovuje?
Řekl...
Když se mi lidé posmívali, ptal jsem se, proč se mi posmívají? Je to kvůli tomu, že vypadám jinak? Znám přece spoustu jiných lidí, kteří vypadají jinak. Někteří jsou vysocí, někteří malí... Ve škole se všichni posmívají všem – kvůli tomu, jak vypadá jejich obličej, jestli nemají ruku nebo nohu, jestli jezdí na vozíku, a to je špatně.
Přemýšlím, co si lidé asi myslí, když mě vidí poprvé. Toho kluka je mi líto, nemá ruce, nemá nohy. Musí se mu tak špatně žít. Nemůže dělat tohle, nemůže dělat tamto. Proč? Jak to mohou říct? Oni mě posuzují podle toho, jak sami vypadají. Nemají ponětí o tom, že mám dva tituly ve finančním plánování. Mám rád svůj život. Žiji mnohem hodnotnějším životem než průměrný člověk, protože ruce a nohy vás hodnotnými neučiní. A to, jak vypadáte, vás taky neučiní dokonalejšími.
Štěstí nepochází z pomíjivých věcí, protože když chceš být šťastný a jdeš po pomíjivých věcech, tvoje štěstí bude také pomíjivé.
Hodně lidí se ptá, proč zrovna já? Proč zrovna mě postihlo nějaké trápení? Ale já říkám – máme volbu – buď můžeme být vděčni za to, co máme, nebo být naštvaní, že něco nemáme.
Moje narození byla pro pro mé rodiče velká tragedie. Nedokázali to pochopit. Jsem moc rád, že nevěděli vůbec nic, dokud jsem se nenarodil. Představte si, kdyby to rodiče věděli a mohli by zvážit potrat. Většina lékařů by jim ho doporučila, protože jsou přesvědčení, že takové dítě nečeká kvalitní život. A nejrozumnějším řešením je podle nich potrat.
Nic bych na sobě neměnil. Nevidím to jako handicap, ale jako dar. Mám radost, že mohu dát naději teenagerům, kteří chtějí spáchat sebevraždu. Vědí, že je chápu, prožil jsem to. Svět potřebuje naději.
Bůh může říct tvým plánům ne, pokud má lepší plán. Pokud ten plán nevidíš, neznamená to, že ho Bůh nemá.
Nicolas Vujicic {vujičič}
se narodil v roce 1982 v Melbourne v Austrálii. I přes normální průběh těhotenství se mu ze zcela neznámých důvodů nevyvinuly ruce ani nohy. Vyrůstal v milující rodině, ale ve škole zažil šikanu, bojoval s depresí a samotou. Zajímalo ho, zda má život (zvláště ten jeho) vůbec nějaký smysl. V té souvislosti v období kolem deseti let hodně koketoval s myšlenkou na sebevraždu. Tehdy pro něj byl velmi povzbuzující novinový článek o postiženém muži. Uvědomil si, že není na světě sám, kdo má nějaký handicap, a že se s tím musí poprat. Během let se naučil mnohé dovednosti a začal se čím dál víc spoléhat sám na sebe. Našel si vlastní způsoby, jak zvládat to, k čemu ostatní potřebují končetiny (např. čištění zubů, česání, psaní na počítači, plavání, sportování) a mnoho věcí se mu dařilo. Říká, že velkou oporou mu v životě byla a je víra v Boha, rodina a přátelé. V devatenácti letech si začal plnit svůj sen – stát se motivačním řečníkem a svým životním příběhem povzbuzovat ostatní a přinášet jim naději. „Našel jsem smysl své existence a také smysl svých životních okolností. Když se ocitnete uprostřed ohně, určitě to nějaký smysl má.“ Věří, že každá překážka, se kterou se v životě setkáme, má nějaký smysl a že jediné, co může ovlivnit naše rozhodnutí o tom, zda ji překonáme nebo ne, je náš postoj k ní. Procestoval celý svět a byl hostem mnoha televizních pořadů po celém světě, v nichž vyprávěl svůj životní příběh. Nyní žije v Kalifornii.
V roce 2009 byl natočen krátkometrážní film The Butterfly circus, kde Nick hraje jednu z hlavních rolí.
Během svých cest showman z cirkusu objeví na karnevalu mezi atrakcemi muže bez končetin a přijme ho mezi partu svých komediantů. Ač jsou to všechno lidi z okraje společnosti (prostitutka, žebrák, alkoholik...) všichni něco umějí a vystupují v cirkuse. Jen muž bez končetin se utápí ve své sebelítosti, že nemůže a neumí dělat nic. Díky podpoře ostatních a díky nešťastné náhodě objeví i on způsob, jak druhým rozdávat radost a naději.
Film byl oceněn na několika filmových festivalech a ty ho můžeš vidět na internetu na tomto odkazu: http://www.facebook.com/video/video.php?v=151561138210800
V říjnu 2010 vyšla v USA jeho kniha Život bez hranic.
A letošní svatba: cs.christiantoday.com/article/americky-evangelista-a-motivacni-recnik-bez-koncetin-nick-vujicic-se-ozenil/20006.htm
redakce
