Sportovec od dětství
Začínal jste prý trénovat od pěti let. Musili vás nutit, nebo jste byl nadšenec?
Odmalička jsem sportovním nadšencem a můj zájem se zdaleka neomezuje pouze na krasobruslení, ale abych odpověděl na Vaši otázku: do sportování mne nikdo nutit nemusel, to jsem vždy dělal a stále dělám ze svého vlastního přesvědčení. Ačkoli vstávání ve 4.30 ráno je úplně jiný šálek čaje. Nejsem a nikdy jsem nebyl ranní ptáče, a tak se mnou mnohdy zápasili oba dva rodiče.
Jak dlouho to trvalo – od prvního krůčku na ledě k Vašemu prvnímu vystoupení?
Bruslit jsem začal v roce 1991 a možná už v tomtéž roce jsem se představil na svých prvních závodech na ledě domácího oddílu BK České Budějovice, jehož jsem mimochodem stále ještě členem. Tehdy jsem trénoval jen hodinu denně na ledě, a to každé ráno.
Dnes trénuji tři až šest hodin denně, podle toho, v jaké fázi sezony se právě nacházím, šest dní v týdnu a sedmý odpočívám:).
Co jste dostával za odměnu, když se Vám vystoupení povedlo?
Jako malý kluk jsem se vždy těšil na tašku plnou dárkových a upomínkových předmětů, kterou jsme na stupních vítězů dostávali, snad ani nemusím zmiňovat, že vítěz měl tu největší tašku, a tak byla motivace pro umístění na stupni nejvyšším opravdu velká. Ale co přetrvalo až do dnešní doby, je ten zvláštní pocit blaha po dobře vykonané práci.
Když jste chodil na základku, kdy jste trénoval? Hokejisti měli tréninky ještě před školou, Vy taky?
Tak to vidíte, hokejisté měli tréninky ještě před školou a já jsem trénoval ještě před hokejisty:).
Máte nějaký fígl na ranní vstávání?
Kdybych nějaký fígl na ranní vstávání měl, tak bych ho nejdříve aplikoval sám na sebe, bohužel něčím tak užitečným nedisponuji.
Jak vypadal školní den kluka Tomáše?
Ráno jsem vstával ve 4.30 zamířil jsem na trénink, který začínal v 5.45 a trval hodinku tak, abych měl čas se dopravit do školy na osmou hodinu. Ve škole jsem pobyl tak dlouho, jak bylo potřeba, a pak jsem utíkal domů zahodit školní aktovku, popadnout fotbalový míč a hurá ven. Tak dvě hodinky jsem strávil venku kopáním do míče a pak jsem běžel na balet nebo
do sportovní haly na suchý trénink. Po něm už mě čekaly jen dvě hodinky karate v naší školní tělocvičně a potom už domů navečeřet se a spát, abych se trochu vyspal na ranní vstávání.
Určitě jste musel dohánět zameškané hodiny, jak to šlo?
Na základní škole jsem si rozděloval všechny kapitoly v sešitech podle barev, ty kapitoly, které jsem ve škole zameškal byly vybarveny zvláště výrazně. Když jsem si pak vzal sešit do ruky, jasně jsem věděl, kolik se toho mám naučit. Důležité bylo, abych nepodléhal pocitu, že je toho příliš a že je to nad mé síly. Učil jsem se červenou a zelenou kapitolu a to znělo daleko lépe než „50 stran lichokopytníků“. Časem jsem přestal vymalovávat sešity a jednoduše si zvykl dohánět zameškanou látku.
Všechno mi pomáhá být lepším krasobruslařem
Prý umíte pět jazyků.
Není úplně pravda, že umím pět jazyků. Mluvím česky, protože je to můj mateřský jazyk, mluvím německy, protože trávím spoustu času tréninkem v Německu, mluvím anglicky, jelikož je velmi obtížné cestovat po světě bez znalosti tohoto jazyka. Když je potřeba, domluvím se rusky, a to proto, že jsem trénoval u ruských trenérů a mám spoustu přátel z východu, kde je krasobruslení velmi silným sportem. A další jazyk, který se pomalu, ale velmi pomalu začínám učit, je francouzština.
Umíte tančit i jinde než na ledě?
Tančit mne opravdu baví, a to kdekoli a téměř na jakoukoli hudbu. Má to jeden háček, kvůli bruslení mi nezbyl čas na taneční, a tak v případě plesů musím vždy nejprve požádat partnerku o instruktáž základních kroků, ale během pár minut už se může tančit.
Uměl byste bruslit i ve dvojici jako taneční pár?
Musel bych chvilku trénovat, ale ano, dovedl bych to. Ovšem krok tímto směrem se udělat nechystám:).
Hrál jste i fotbal a dělal karate, pomáhá Vám při krasobruslení některá z dovedností získaných v těchto sportech?
Vše, čím jsem kdy prošel, co jsem se naučil, co jsem prožil a koho jsem v životě potkal, mi pomáhá stát se lepším krasobruslařem.
Máte kolem sebe tým lidí, kteří Vám pomáhají. Jaký je rozdíl mezi trenérem
a koučem? Co pro vás dělají?
Trenér musí zvládnout technickou stránku mé přípravy, a to je práce na plný úvazek, tréninky musí být inovativní, a přesto si udržet svoji základní a neměnnou strukturu. Trenér pečuje o mou techniku den po dni tak, abych se neodchýlil od správného kurzu. Když se někde stane malá chyba, nic se neděje, pokud je hned odstraněna, ale nedejbůh, když se přehlídne. Je velmi těžké hledat zpětně, kde byl prvopočátek. V ideálním případě je trenér zároveň i koučem, který rozvrhne plán sezony, ví dobře, kdy mám odpočívat a kdy je třeba makat naplno, ví, kde se ukázat v jaké formě a kde naopak trochu sejít s očí.
Jsme soupeři, ale zároveň přátelé
V několika rozhovorech jsem slyšela, že jmenujete některé soupeře křestními jmény,
a je vidět, že k nim máte přátelský vztah. Je možné mezi soutěžícími přátelství?
Na světě je jen velmi málo bruslařů, s kterými bych si nepovídal. Jistě, bruslíme proti sobě, ale jinak jsem s valnou většinou zadobře. Atmosféra přímo v dění závodu je velmi zavádějící, všichni se soustředí jen na sebe a nenechávají se ničím a nikým rozptylovat, a tak se člověk neznalý tohoto světa může domnívat, že se jedná o vzájemnou nenávist mezi soupeři, ale opak je pravdou.
Máte nějaký rituál nebo něco, co si nedovolíte zapomenout?
Vždycky si obouvám levou botu jako první.
Kdesi jsem četla, že jste chtěl nechat krasobruslení, protože jste hodně padal.
Řekněte, pro povzbuzení nám ostatním (co taky občas v životě občas upadneme), jak se z pádu vzpamatovat?
Nikdy jsem nechtěl bruslení nechat a už vůbec ne proto, že bych snad hodně padal. To je jako kdyby si plavec stěžoval, že je voda mokrá. Znám jen jedno přísloví, které je platné pro všechny pády, nezáleží jestli na ledě, nebo v životě. „Sedmkrát upadneš, osmkrát vstaň!“
Myslím, že výsledek, který závisí na porotcích, může být občas nespravedlivý. Jak se vyrovnáváte s nespravedlností?
To je pravda, ale když budete v životě čekat na spravedlnost, je taky docela dost dobře možné, že se nikdy nedočkáte. Dělám vše podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tak abych nakonec mohl stát sám před sebou a říct si: „Odvedl jsem dobrou práci“. Dělám věci, ve které věřím, a dělám je s plným nasazením, to je můj lék.
Jaká má být podle Vás správná holka?…a kluk?
Ať holka nebo kluk, to je jedno, oba by měli být přiměřeně praštění a na nic si nehrát.
Lidé Vám hází na led kromě květin nejrůznější věci. Jakou největší kuriozitu jste dostal?
Obří plyšovou jahodu, která se nasazuje jako klobouk. Ještě jsem ji nikdy nepoužil, ale v přibaleném dopise stálo: módní doplněk pro každou párty.
Mini dotazníček
Oblíbená barva: červená
Hudba: R&B, Hip Hop
Krasobruslař(ka): Carolina Kostner
Osobnost: Marek Eben
Jídlo: svíčková
Druh odpočinku: film
Roční období: léto
V jakém byste chtěl žít století?: ve 27.
Čím byste chtěl být, kdybyste nebyl sportovec?: Jiným sportovcem J
Zastupující agentura: SPORT INVEST Marketing,
Za všechny čtenářky IN! slíbila držet palce Helena (časopis IN!dívčí svět - únor 2010)
