Jak to začalo? Ve čtyřech letech jsem se poprvé setkala s pornografií. Můj otec mi řekl: „Takhle budeš jednou vypadat.“ Bylo to celkem nevinné, ale mě tento zážitek ještě dlouho pronásledoval. Pamatuji se na zamknutou pracovnu u nás doma a na to, jak jsme k ní s kamarádkou našly klíče, když mi bylo deset. Pornovideo, které jsme objevily, mě děsilo a vzrušovalo zároveň. Pak to byla hromada časopisů, které jsem objevila ve čtrnácti … a které mě znovu a znovu lákaly. Potom jsem začala objevovat svoje tělo a moje bitva s masturbací začala. Do začarovaného kruhu hříchu a hanby jsem se dostala skrze svoje vlastní touhy, které byly tím hlavním stavebním materiálem pro moje problémy.
Pohlavní pud svou povahou vede od „Já se dávám Tobě, přijímám Tebe“. Je to dar, výměna náklonnosti, lásky, která je zaměřena k druhému. Při sebeuspokojování nedochází k dávání ani k odevzdávání. Člověk zůstává sám se sebou, většinou tajně s doprovodem své fantazie. Místo Ty nacházím zase jen své Já. Sebeuspokojování mne nedovede k druhému, ale k osamělosti. Člověk se potom těžko dává druhým, ještě tíž druhému pohlaví.
V jedenadvaceti jsem konvertovala, přijala Ježíše Krista jako svého Spasitele a moje víra vzrostla. Když jsem četla Bibli, vždy jsem se zarazila u textů, které promlouvaly přímo ke mně: „Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.“ (1 Korintským 6,19–20) Tyto verše mě vždy zastavily. Přesto jsem byla zablokovaná , něco mi bránilo být úplně svobodná. Protože jsem zoufale milovala Ježíše, chtěla jsem pochopit, proč ho neustále zraňuji a žiji raději v temnotě než ve světle. Jednoho dne se mi rozsvítilo. Je to o sebeovládání. Toto bylo začátkem mé cesty ke svobodě. Ale ještě jsem měla před sebou ten největší zápas.
Pohlavní pud, síla probuzená v období dospívání, slouží k mnoha dalším úkolům, nejen k vyhledávání opačného pohlaví. Teprve sebeovládáním, řízením a krocením touhy se z chlapce stává dospělý muž. I dívka ovládáním pohlavní síly duševně zraje.
Také touha zkusit něco „velkého“, vykonat nějaké hrdinství či zkusit dobrodružství vyrůstá z této síly. Jestliže se svému pudu ihned poddám, hrozí nebezpečí, že se stanu ženou jen tělesně, duševně zůstanu dítětem. Člověk musí svou vůli cvičit, ovládat ji. Umění říct NE, schopnost svůj pud zvládnout člověka odlišuje od zvířete, které své pohlavní pudy neovládá.
Přátelila jsem se s dívkou, se kterou jsem neměla problém mluvit o citlivých tématech. Jednou jsem se rozhodla překonat hanbu, kterou jsem cítila při pomyšlení na otevření tabuizovaného tématu, a zeptala jsem se, zda má masturbace v životě ženy místo. Její odpověď mě šokovala. Byla vdaná a řekla, že podle ní je masturbace v pořádku a že ona sama často masturbuje. To byl souhlas, který jsem potřebovala. Nebo snad ne?
Následující dva roky jsem žila se stejným problémem, ale stále jsem bojovala. Proč? Protože upřímně řečeno, i když jsem někde uvnitř věděla, že je to špatné a asi hříšné, bylo to příjemné. Začínala jsem si ale uvědomovat, že mě ovládá moje touha být uspokojena okamžitě, místo abych čekala, až mi Bůh dá to nejlepší. Vzpomínám si, jak jsem se cítila zoufale, měla jsem pocit, že mě ovládají různé touhy, a chtěla jsem tomu čelit.
Může to souviset se samotářstvím? Někdo nemůže najít toho pravého, a tak utěšuje sám sebe.
Je to možné. Ne pro každého je stejně snadné navazovat vztahy s druhými. Je to dáno i vrozenými vlastnostmi, často i rodinnými poměry. U žen bývá často takový problém příznakem poruchy vztahů, někdy špatných návyků. Dětské hrátky se promění ve zvyk. Stane-li se něco takového trvalým zvykem, dostane-li se do charakteru závislosti, může dojít k psychické odchylce, která vyžaduje léčení. Čas k řešení takových problémů je určitě před vstupem do manželství.
V sedmadvaceti jsem se ocitla v ordinaci psychologa a věděla jsem, že mám problém. V mém životě byly zakořeněny způsoby chování, které ovlivňovaly moje rozhodování – způsoby, které sahaly mnoho let do minulosti.
Trvalo mi nějakou dobu, než jsem se z těchto způsobů chování vymanila. To, co jsem o sobě zjistila, nebylo omluvou pro mé chování. Pomohlo mi to pochopit ho. Zvolila jsem si temnotu ještě dříve, než ona si zvolila mě. A vládce satan by mě určitě dobrovolně nepustil z vězení, které mi připravil. Z toho vězení jsem se musela rozhodnout hledat osvobození.
Lásce je třeba se učit, zažít ji, prožít ji. Láska vyžaduje celého člověka, nejen toho, kdo jedná na úrovni svých pudů a ostatní roviny skutečné lásky mu nic neříkají. Pravá láska mne od zaměření na sebe dovede k tomu druhému. Už nežiji proto, abych byl šťastný já, ale žiji proto, abych udělal šťastným toho, koho miluji.
Díky Bohu jsem několikrát slyšela různé moudré věřící lidi vysvětlovat krásu a podstatu sexu. Pochopila jsem, že masturbace neznamená poznávání naší sexuality. Ve skutečnosti nás spoutává do zajetí falešného obrazu. Je to mocná síla, kterou nedokážeme rozpoznat, pokud nám to neukáže Kristus, a od které nemůžeme být osvobozeny, pokud nás neosvobodí Kristus.
Je něco, co napomáhá předcházet takovým problémům?
Pomoc na cestě k pravé lásce, která je dáváním a výměnou, vede ode mě k tobě, je ve všech oblastech, o kterých jsme již mluvili.
K dobrému vztahu ke svému tělu patří upravený vzhled i rozumné oblékání. Hlavně chlapcům můžeš pomoci tím, že se budeš vyhýbat vyzývavému oblečení. Vyzývavě oblečenou dívku si podvědomě zařadí do jiné kategorie, než jsou dívky pro trvalý vztah.
Také není dobré sledovat filmy a seriály, které jsou až moc „romantické“. Scény, které se tam odehrávají, nepřispívají ke zdravému prožívání sexuality a mohou spíše ublížit.
Uč se ovládat i v malých věcech. Nauč se nemít vše hned a přesně. Pomáhá to formovat naše touhy a přání.
A nakonec: vytvářej přátelské vztahy k ostatním. Začni první!
Kde nenacházíš lásku, přines lásku a lásku najdeš.
Přátelství je součástí lásky, stejně jako láska vede od Já k Ty. Dokážeš-li už teď pomáhat přátelům, naslouchat, dávat, už nyní si vytváříš základ pro krásné manželství a pravý vztah.
Napsala Mgr. Ing. Marie Nováková a Andrea
Příběh dívky Andrey je převzat a redakčně upraven z knihy Eva Evě, Návrat domů 2006
foto: Bonton(3)
