Když jsem šla na spolčo, psala jsem kámošce sms, že nemůžu jít. Cestou jsem si plánovala otázku na našeho kněze, jak to s tím adventem je!
On se mě zeptal na něco úplně jiného: „Co bys dělala, kdybys věděla, že třeba za týden přijede tvůj kluk?”
„No asi bych se na něho strašně těšila! A určitě bych doma pořádně uklidila a něco dobrého bych si pro něj nachystala.”
„Nepřemýšlela bys nad tím, co mu řekneš, až ho uvidíš?”odvětil pan farář.
„Tak to ano! Jak se znám, tak bych si každý den v duchu připravovala, jak bude probíhat naše setkání. O čem všem mu chci říct, co všechno jsem zažila, co mě trápí…”
„No, a o tom je advent.”
„Jak to?”
„Advent znamená příchod, příchod nejlepšího přítele - Ježíše, do našeho srdce. A na to se musíme připravit. Ale tato příprava neznamená jen to, že doma uklízíme, pečeme cukroví nebo vybíráme dárky pod stromeček, je to především naše vnitřní příprava...Doba adventu trvá přibližně čtyři týdny před Vánocemi. V tuto dobu můžeš více přemýšlet o svém vztahu ke Kristu, jak ho máš ráda, jak moc s ním mluvíš v modlitbě. K tomu přece potřebuješ i trochu klidu. Taková diskotéka by tě jen rozptýlila a ty by ses ochudila o čas přípravy. A ty přece chceš využít každého okamžiku a opravdu se těšit na setkání....”.
Než jsem odešla ze spolča, dala jsem si závazek, že se opravdu chci pokusit prožít advent trochu jinak. Na zábavu nepůjdu a místo toho udělám našim doma pěkný adventní večer. Tento rok se na Vánoce nějak víc těším. Určitě budou lepší než ty minulé, když se na ně začnu připravovat už teď.
Modlitba
Za okny sníh a na okně mráz,
já však chci prolomit studenou hráz.
V mém srdci ať hoří nadšení,
pro krásu Vánoc a lidské sblížení;
pro všechny ty, co jsou zde se mnou,
chci srdce otevřít a ne jen jednou.
Úsměvem, láskou a radostí
ať dojdu, Ježíši, ke štěstí;
ať pořád nemyslím na sebe,
nauč mě těšit se na Tebe.
(časopis IN!dívčí svět - prosinec 2005)
