ZADÁNO PRO LÁSKU!

„Láska dává - nebere, napravuje - nerozbíjí, důvěřuje, věří, nikdy neklame, je trpělivou oporou, poctivě rozděluje každou radost, každý smutek.”

Tři roviny lásky

Tak jako osobnost člověka, i láska má tři roviny.

První rovina lásky: SEX

Víme, že sex je nejblíže tělu. Ale není pravda, že je stejně důležitý pro holky i pro kluky. Mezi muži a ženami v této oblasti existují rozdíly. Pro muže sex, tělesná láska obvykle hrají větší roli.

Jak jsou na tom kluci?

Říká se, že muž se „rozpaluje” očima. Krásná dívka v něm vzbuzuje vzrušení. To ale není láska, je to chemie těla, látky vznikající při sympatiích, jako fenyletylamin, adenosin trifosfát způsobují tělesné vzrušení, zvýšení tepu, pocity štěstí. Muž si dokonce může myslet „miluji ji”, zatím si s ním však pohrává jen chemie. Vystřízliví ve chvíli, kdy dívka vyhoví jeho požadavkům, např. na pohlavní styk. Chemické látky jsou pryč a chlapec si nemůže vzpomenout ani na jméno dívky.
Na to, aby chlapci z pouhé roviny těla přešli k lásce, potřebují čas. Ten jim můžou dát jen děvčata. Ony jsou tady strážkyněmi vztahu.

DOBRÁ ZPRÁVA

Kluk, který má dívku opravdu rád, se s ní nikdy nerozejde, jestliže mu nevyhoví v tělesné rovině.

Jak jsou na tom děvčata?

Žena se „rozpaluje” spíše sluchem, nestačí jí vidět hezkého chlapce, pro pocity euforie, nadšení atd. potřebuje pocit blízkosti, rozhovor, zájem. Tady už přecházíme do druhé roviny lásky.

Druhá rovina lásky je PŘÁTELSTVÍ

Tato rovina je blízká naší rovině duševní.
Zahrnuje lásku PŘÁTELSKOU a ROMANTICKOU.

Co potřebují holky?

Pro ženy je tato rovina přirozeně obvykle bližší než rovina tělesná. Dívka potřebuje, aby jí kluk naslouchal. Potřebuje víc pěkné prostředí, pocit bezpečí, jistoty a ochranu. Jen tak je šťastná a spokojená v dlouhodobém vztahu.

Co potřebují kluci?

Kluci, ač se to nezdá, potřebují porozumění také. Potřebují cítit, že je oceňujeme, věříme jejich plánům, nasloucháme jejich přáním. Vidíme tedy, že tato rovina lásky je blízká i většině klukům.

DOBRÁ ZPRÁVA

Podle statistiky 80 % mladých lidí dává přednost lásce romantické. Chtějí pro život partnera, se kterým by cítili blízkost a měli „společnou řeč“.

Třetí rovina AGAPÉ

Po lásce, která nekončí, po lásce AGAPÉ touží snad každý.
Jedná se o lásku, která žije pro druhého. Chce, aby druhý byl šťastný a je ochotný se pro to nasadit a obětovat. O takovou lásku máme cely život usilovat. Všichni víme, že je to náročné. Ale odvahu! Jen taková láska je schopná člověka udělat šťastným.

Třírozměrné holky (rovina tělesná, duševní, duchovní) hledají třírozměrné kluky, žádné zakrslíky nepotřebují.

ÚKOL

Podívejte se na své 3 roviny: Co nabízím? Co očekávám?
Jsou u mne tyto tři rozměry lásky v rovnováze?
Nabízím stejnou, nebo lepší kvalitu lásky, než očekávám?
Co můžu vylepšit?

Když je ten PRAVÝ v nedohlednu

Všechny toužíme po lásce. Jenže s láskou to není někdy lehké. Ten PRAVÝ ne a ne přijít. Nebo někdo tu je, ale je to ten PRAVÝ? A jak to poznám?
Vyplatí se vůbec čekat?
Jestliže si hledáme lásku na celý život, potom se to vyplatí!
Zamilovanost se mění v lásku díky vzájemnému poznání, důvěře, času prožitému spolu.
Lásku prověřuje ČAS, ale i ZKOUŠKY.

Malý testík lásky

Chodíte spolu? Umíte se pohádat a usmířit?
Všímejte si ho s kamarády, nebo se sestrou, bratrem. Když je problém, jak ho řeší?
Jak se chová k rodičům, jak k lidem starým nebo postiženým?

Skutečný příběh

„Co bys mi mohla poradit, abych poznala, že je to pravá láska? Moc mi na tom klukovi záleží. Je přesně takový, jak jsem snila. Jak poznám, jestli je to ten pravý, jestli se máme vzít?”
Pokrčila jsem rameny: „Kluk, který tě má opravdu rád, tě neopustí proto, že se s ním nevyspíš. Prostě si tě bude vážit proto, že jsi jiná.”
Iva odjela z koleje domů a neviděly jsme se celý víkend. Přijela rozrušená.
„Tak co?”, zvídala jsem.
„Myslela jsem, že tě zabiju,” vyprávěla. „Udělala jsem to, jak jsi mi říkala, řekla jsem mu, že mu nevyhovím, když naléhal…”
„No a co?” Měla jsem trochu strach. Iva měla toho kluka vážně dost ráda. Byl policajt z povolání a zdálo se, že by to mohl být dobrý kluk.
„Rozešel se se mnou.”, řekla suše kamarádka.
Nějak mi to nesedělo, nevypadala ani moc smutně.
„A ty?”
„Brečela jsem celou sobotu a neděli. Hrozné.“
Nechápala jsem, proč se tomu teď usmívá. „Ale představ si,” ztlumila hlas, „najednou, půl hodinu před odjezdem na kolej, zvonek a tam on, s velkou kyticí, ať se nezlobím, prý se choval jako blázen. Prý mě má rád a na takovou holku čekal. Jestli bych si ho prý vzala.”
Iva zářila. Svatba byla po půl roce.
***
Jednou Iva přijela a byla zamyšlená.
„Mluvila jsem s mužem”, řekla tajemně. „Ptala jsem se ho, jestli by si mě vzal, kdybych mu tehdy ustoupila, když naléhal…” Obě jsme věděly, o čem mluví.
Byla jsem zvědavá na odpověď.
„Víš co mi řekl?”, pokračovala Iva, „řekl mi: Blázníš? To víš, že bych si tě nevzal. Takových holek, co se vyspí s klukem, je plné město. Já jsem celý život čekal na holku, která bude jiná, a to ty jsi.”