Čeho se nejvíc bojíš, když se seznamuješ s novým klukem/holkou?
Lucka: Aby to nebyl nějakej namachrovanej blbec.
Terka: Toho, že nebude upřímnej a pak si ze mě bude před svými kamarády dělat srandu.
Hanka: Jednak mám komplex, že se mu nebudu líbit, a pak se taky bojím, že se zklamu v něm a zjistím, že si nemáme co říct.
Standa: Že si o mně vytvoří špatný mínění.
Petr: Samozřejmě odmítnutí, ale s tím se nejspíš nedá nic dělat.
Aleš: No, holky jsou taky lidi, tak snad se není zas tak moc čeho bát? A jestli je, tak je asi lepší se moc neseznamovat. Kam vyrazit na rande?
Terka: Tak myslím, že vůbec není důležitý kam, spíš s kým. Ale nejradši asi něco akčního. Třeba výlet na kolečkových bruslích nebo na kole.
Hanka: Nemusí to být nic extra. Stačí procházka. Fajn je i kino, ale tam si člověk moc nepopovídá, tak potom třeba ještě posezení v kavárničce. Ale mám radost, když je kluk iniciativní a navrhne něco sám.
Lucka: Čekám že taky něco navrhne on, ale jinak je mi to v podstatě jedno.
Martin: Tak to může být různý, třeba do kavárny nebo jen tak na procházku v parku, na projížďku na bruslích… Proč vymýšlet něco extra? Ještě se moc rozmazlí…:).
Petr: Osvědčené je kino a oblíbená je u mě čajovna. Ale první rande jako takové asi nejlépe procházka.
Standa: Třeba si zajít někam na kafe, ale důležité je si v klidu popovídat. Prostě poznat, jestli nám spolu je fajn.
Jaká je příprava na rande?
Hanka: Potřebuju tak 15 minut. Vyberu něco, v čem je mi fajn a zároveň si v tom připadám hezká. Namaluju se spíš klasicky, řasenka a lesk. Ale myslím si, že bych měla být spíš přirozená.
Terka: Snažím se vypadat pěkně, ale mám ráda přirozenost. A jestli se mu líbím, tak musím taková, jaká jsem.
Lucka: Většinou bývám velmi nervózní, tak mi příprava zabere docela spoustu času. Samozřejmě si na sebe vyberu něco, co mi sluší. A pak nalíčit, učesat, navonět a jde se.
Standa: Umýt, oholit…
Petr: …učesat, navonět, obléknout. Ale nijak zvlášť extra dlouho.
Martin: No psychicky ani ne, jinak chci vypadat co nejlíp, takže učesat, oholit a pokud možno pěkně vonět. Jinak žádná extra příprava.
A co romatika?
Lucka: Mám ráda romantiku! Svíčky, kytky, večeře a příroda!
Terka: Romantiku mám ráda, ale nemusí být pořád. Třeba koukání na západ slunce u ohně nebo romantická procházka v přírodě. Mám ráda volnost, nespoutanost a zábavu.
Hanka: Pro mě je nejlepší taková spontánní romantika. Třeba si jen sednout navečer u jezera. Základem je soukromí a blízkost. To je největší romantika.
Petr: Ovšemže jsem romantický, jedné holce jsem psal dokonce básničky. A procházky přírodou mi taky voní. S romantikou mám spojený ještě svíčky a šeptání do ouška.
Martin: Romantiku mám rád, čili mi něco říká. Nemusím takovou tu „romantiku“ v uvozovkách, svíčky a vonný tyčinky romantiku nedělají. Podle mě je romantika v upřímnosti a pocitu bezpečí s tím druhým.
Standa: Romantika je to, co by člověk z rozumu neudělal, ale je to jinak velmi fajn.
Kolik času trávíš se svým klukem?
Lucka: Se svým klukem se snažíme čas co nejvíc využít. Bohužel se totiž moc často nevidíme.
Hanka: Přes týden mám plno povinností, tak nám to moc nevychází, ale o víkendu jsme stále spolu.
Terka: To je těžký. Oba máme plno zájmů. Musíme se navzájem přizpůsobovat a dělat kompromisy.
Standa: To je různý. Hlavní je, aby si lidi v klidu sedli. Někdo potřebuje času víc, někdo míň. Jde tu asi o dohodu.
Martin: Tolik, kolik budeme oba chtít. Já osobně tolik, kolik budu mít.
Petr: Určitě bychom spolu neměli trávit všechen volný čas, každý by měl mít část času jenom pro sebe.
Připravila Hanka (časopis IN!dívčí svět - říjen 2006)
