Na vrátnici se mě ujala milá a v pravém slova smyslu veselá doktorka a zooložka v jedné osobě, která mě provázela po zahradě, povídala mi o zvířatech a zavedla mě do míst, kam běžný návštěvník nemá přístup.
Nejprve jsme přišly k zimovišti žiraf a klokanů, venku v ohradě skotačili poníci a kolem nohou mi proběhlo několik koček. Všude bylo cítit seno, zvířecí granule, ovoce a samozřejmě i hnůj.
Velkolepé žirafy
Ošetřovatel byl velmi zaneprázdněn a do kbelíků právě chystal krmení. Měl velkou radost, že se žirafy těší značné popularitě, protože právě ony získaly v anketě nejvíc hlasů. Z jeho odpovědí bylo znát, že k nim má vřelý a láskyplný vztah.
Jaké žirafy máte v ZOO?
V naší ZOO chováme žirafy Rothschildovy. Momentálně jich máme sedmnáct a nejmladší mládě se nám narodilo 11. února. Chováme pouze jeden druh žiraf, protože pro chov více druhů nemáme prostory. Žirafí samec totiž obyčejně měří přes 5 metrů a váží kolem tuny, na rozdíl od samice, která váží „pouze“ asi osm set kilo. Ve volné přírodě může žirafa dorůst až 6 metrů.
Jakou mají povahu?
V jejich chování je určitý rozpor. Na jedné straně jsou docela zvědavé, na druhé straně ale jsou opatrné a snadno se leknou. Obecně jsou žirafy velmi vstřícná, přátelská a mírumilovná zvířata jak k sobě navzájem, tak i k nám ošetřovatelům. Jedině dospělí samci bývají někdy nebezpeční.
Co na nich máte nejvíc rád?
Já si myslím, že žirafy jsou ve všem jedinečné. Tento druh žiraf je navíc velmi vzácný. Ve volné přírodě se žiraf Rothschildových vyskytuje jen kolem 600 kusů, což je opravdu málo.
Máte je pojmenované?
Všechny mají své jméno. Rozeznáme je od sebe, protože každá vypadá trochu jinak a také má odlišné chování. Nejstarší 22letá žirafa Veronika je velmi významná žirafa, protože jednou byla matkou dvojčat, což je ojedinělá záležitost. Dvojčata se zatím podařilo odchovat v ZOO na světě pouze čtyřikrát. V Kanadě, v Japonsku, potřetí u nás v Olomouci a pak ve Francii. A taky je to žirafa, která adoptovala mládě po uhynulé žirafě, což bylo od ní hezké. Pak třeba žirafa Amina, ta má momentálně nejmladší mládě. Je to žirafa, kterou odchovali ošetřovatelé, protože její matka se o ni nestarala. Amina je ke svým mláďatům laskavá, na rozdíl od její matky, která se k ní chovala velmi škaredě.
Co všechno musíte během dne kolem žiraf obstarat?
Musím kolem nich uklidit, nakrmit je a obhlédnout jejich zdravotní stav. Pokud uvidím nějaké podezření na nemoc, zavolám veterinářku.
Bojíte se jich?
Ne, ale respekt mám. Ony nejsou útočné, ale musím počítat s tím, že můžou kopnout, když se třeba leknou. Žirafy jsou velice pozorné, nechtějí šlápnout na ošetřovatele. Přesto si musím zachovat únikovou vzdálenost, což u žirafy dělá asi čtyři metry.
Mají smysl pro humor?
Jak která. Máme tady jedno mládě, které krmíme z láhve, a to si rádo pohraje, ale každá má jinou povahu.
V animovaném filmu Madagaskar je hypochondrický žirafí samec Melman. Zpozorovali jste, že by žirafa fingovala nějakou nemoc?
Ne, to není možné:). To je jen v pohádkách. S žirafami je to složité. Na všechny zdravotní zákroky by se musely uspávat a nikdy nevíme, jestli by se probudily, takže se uspávají jen v nejkrajnějších případech.
Klokani-gentlemani
Ošetřovatelku klokanů a přímorožců jsem také vytrhla od práce. Zrovna krájela jablíčka. Zjistila jsem, že se od klokanů můžeme mnoho dobrého naučit, zvláště klokaní pánové se ukázali jako praví gentlemani.
Čím jsou klokani specifičtí?
Jsou to mírumilovná, zvídavá a celkem i chytrá zvířata. Jen někteří samci jsou v určitých chvílích i bojovní. Mluvím o samcích klokana rudého nebo obrovského, ale jinak to jsou kontaktní zvířata a dá se s nimi celkem dobře spolupracovat.
Jak dlouho zůstává mládě u maminky?
Minimálně tři čtvrtě roku až rok.
Nemohou vypadnou z vaku při skákání?
Může se stát, že mládě vypadne, zvláště pokud někdo nahání samici. Ona je schopná mládě vyhodit, aby si zachránila život. Je to pro ně takový instinkt. Tak to funguje v přírodě. Když se to stane v ZOO, musí se samice zavřít a mládě se později vrátí do vaku.
Kolik toho klokan naskáče?
Zprůměrňovat se to asi dá, ale jejich pohyby jsou ovlivněny počasím. Když jsou horka, nedělají nic jiného než se válí a vyhřívají na sluníčku. Rychlejší pohyb lze u nich vidět, když je někdo vyplaší.
Co se od klokanů můžeme naučit?
Je u nich celkem slušná solidarita, neexistuje mezi nimi konkurenční boj. Během krmení samci uvolní místo i mladším kusům a mláďatům.
Hravé opičky
Pak jsme došly do teplého jihoamerického pavilonu, kterému tu říkají „Amerika”. V malé prosklené místnosti ošetřovatelka také připravovala krmení. Na stole si v kleci hověl lenochod, levou nohu měl zavěšenou na větvi a zbytkem těla byl zabořený v přikrývkách.
Můžete nám říct, na čem si tu opičky pochutnávají?
Opičky si v jídle moc nevybírají. Na snídani dostávají piškoty s tvarohem či s jogurtem, cornflakesy, müsli nebo opičí granule a speciální gely.
Jak se dorozumívají?
Opičky třeba pokňourávají. Když vás chce samec zastrašit, tak skáče na větvi, všemi čtyřmi bouchá do skla a tak. Nebo šimpanzi jsou schopní se naučit i znakovou řeč, ale my je tu nemáme.
Co dělají opičky za opičárny?
Například malpy plačtivé, když se chvilku na ně budete dívat, budou dělat takové „bububu” a začnou bouchat do skla. Když přijde návštěvník a netuší to, tak se jich lekne. Kotuli veverovití jsou hodně kontaktní. Když u nich uklízíme, skáčou nám na záda, vozí se na nás. K zvířatům v tomto pavilonu chodíme bezprostředně, mimo mravenečníka velkého, který svými drápy dokáže roztrhnout i tepnu.
Napadlo Vás nějaké zvíře, o které se staráte?
Ne, ošetřovatel musí vědět, co si ke kterému zvířeti může dovolit. Nebezpečným situacím se vyhýbám.
Ukecaní papoušci
Nejprve jsme vylezly po schodech přímo ke klecím ptáků, kde mi paní ošetřovatelka všechny své svěřence ukázala. Klec s jedním druhem papoušků ara otevřela a hlavy dvou nádherných ptáků zvídavě vykoukly ven.
Jací jsou ptáci, o které se staráte?
Starám se o mnoho druhů ptáků a každý je jiný. Celkově jsou ptáci mírní, někteří vyžadují více pozornosti, jiní jsou zase hodně lekaví, nebo naopak agresivní.
Dá se zjistit, jestli jsou ta zvířátka šťastná?
U papoušků se to zjistit dá. Vidíte, že si poskakují na větvi nebo že vydávají různé zvuky, které tu slyší. Když mě vidí, začnou na mě volat třeba „ahoj” nebo si berou z ruky oříšek.
Umí mluvit všechny druhy papoušků?
To nevím. Největší dar řeči má papoušek žako nebo andulka se naučí dobře mluvit. Dokonce se mi jedna chovatelka chlubila, že její andulka umí říkat 140 slov. Loskutáci opakují různé zvuky, třeba startování motokáry.
Spousta lidí doma chová papoušky. Jaké jsou nejčastější chyby při chovu?
Příčin je několik: špatná klec, strava a nedostatečná péče. Správná klec by měla být veliká tak, aby si papoušek mohl na všechny strany roztáhnout křídla. Co se týče stravy, tak ve zverimexech nejsou vždy nejlepší směsi. Často obsahují hodně olejnatých semen, která mohou při nadužívaní způsobit nemoci jater, proto by měli papoušci dostávat i nějaké ovoce. Další chybou je, že se jim majitelé málo věnují, ptáci jsou pak ve stresu a trhají si peří.
Kolik potřebují speciální péče?
My je musíme sprchovat, tím je podněcujeme, aby si peří více čistili, aby vypadali pěkně, aby se peří lesklo a byli v dobré kondici. Pak je kroužkujeme. Z kroužku se dozvíme, kolik má pták let, je tam napsaný rok narození. Novinkou je, že se ptáci čipují.
Nebo když neumí odchovat mláďata, vajíčka dáváme do líhně. Pak se o ptačí mimino musíme starat a ručně ho krmit. Také musím pravidelně kontrolovat klece, aby nedošlo k nějakému úniku, protože např. ary mají silné zobáky, takže by dokázaly poškodit voliéru.
Ošetřovatelům olomoucké ZOO děkujeme za čas a zajímavé informace! Radka
(duben 2011 - časopis IN!dívčí svět)
