Plavba do Přístavu velikonoční radosti

Doba postní je ideální čas k přípravě na setkání s Kristem. On je Láska, která nás učí milovat i druhé.

Půst není týrání těla a vykonávání nesplnitelných předsevzetí. Je to čas, kdy „napneme plachty, držíme pevně kormidlo a necháváme se vést Duchem Božím do Přístavu velikonoční radosti”. Plavba trvá 40 dní. To je dost času na to, abychom tam, kde se nám hned nedaří, mohli začít znovu. Naštěstí to není tak moc, abychom v dálce neviděli světlo „majáku”:) (tím myslím světlo velikonoční svíce, jež symbolizuje Zmrtvýchvstalého Krista), který nám připomíná smysl plavby.

Kapitánem této lodi jsi ty!

Nejprve je třeba uvolnit „lano”

V podstatě jde o lano hříchu: je dobré nejen ve svátosti smíření rozvázat uzel nelásky, které tvé srdce drží a nechce pustit. Usmířená s Bohem i se svými bližními, to dá tvé lodi šanci odlepit se od břehu! Hádáš se s bratrem, nemluvíš se spolužačkou, jsi naštvaná na kamarádku? Co takhle zkusit „taktiku milého úsměvu” anebo poslat SMSku se smajlíkem a stručnou omluvou?

Kdepak vězí „kotva”, ještě v bahnitém dně?

Na plavbu dobou postní je třeba se odpoutat od toho, co tě stahuje k pohodlnosti a k závislosti. Postní sebezápor je takovým vytažením kotvy. (Můžeš si odříct sladkosti, hraní s mobilem, vysedávání před TV, net…) Díky tomu, že se postním sebezáporem něčeho vzdáš, budou tvé ruce i srdce volné k obdarování druhých tím, co máš nejcennějšího: svým časem, pozorností, ochotou naslouchat a konkrétně pomáhat.

Každá loď má „plachty”

Jsou dvě. Jedna představuje plachtu lásky k Bohu – modlitba; a druhá k člověku – almužna, dobré skutky. Bez nich by ses namáhala zbytečně. Kdybys rozprostřela jen jednu, nestačily by ti síly k doplutí do cíle. Když jsou napjaté, zdá se, že letíš jako anděl :)!
Tip na almužnu: Ušetři nějakou korunu za mlsání a po Velikonocích pošli ušetřené peníze na www.papezskamisijnidila.cz pro děti v Africe.

Jsi nováčkem na takové plavbě?

Mám pro tebe několik „fíglů”, jak konkrétně a smysluplně doplout k cíli:

Vzpomeň si, jakými předsevzetími sis naplnila „zavazadlo” vloni. Byla nad tvé síly, anebo beze smyslu? Letos buď moudřejší a vol lépe. Chybná volba sebezáporu je jako naložit si nepotřebné věci do kufru a pak s ním škobrtat po nástupním můstku a nechat si loď uplout :).
Ke každé plavbě je třeba mít správné „mapy”: s Biblí nikdy směr neztratíš! A v neděli v kostele uslyšíš ty správné navigační body. I duchovní knížka tě může povzbudit a správně nasměrovat.
Buď v „radiovém spojení” s Ježíšem! Jen díky němu nebude tvůj půst přehlídkou vlastní dokonalosti ani „depkou” z toho, že to „zase už nezvládáš”. Není smyslem dosáhnout postního rekordu, důležitější je spoléhat se na Ježíše.
Údržba chodu lodě, aby se něco během plavby nezaseklo: každé ráno si připomeň, že i tento den chceš prožít dobře. Večer se kratince zamysli nad uplynulým dnem.

Zaveď si palubní deník

Do něho zaznamenávej souřadnice nastávajícího úseku plavby na každý postní týden (může to být i jen lístek, který si vložíš do knížky, nalepíš k nočnímu stolku apod. tak, abys ho vždy našla, ale jiní o něm nevěděli :)).